Nový lídr na trhu digitální reklamy
Společnost, která začínala jako jednoduchá síť pro studenty, se postupně vyšvihla mezi největší firmy světa. Její obchodní model stojí na propojení miliard uživatelů prostřednictvím známých aplikací jako Facebook, Instagram či WhatsApp. Když vedení před časem ustoupilo od nákladného budování virtuální reality a zaměřilo se primárně na vývoj umělé inteligence, platformy získaly nový impuls.
Algoritmy dnes dokáží mnohem přesněji cílit poutavý obsah na konkrétního uživatele, což přímo prodlužuje čas strávený v aplikaci. Důkazem jsou zejména reels, u nichž míra zapojení stále roste. Inzerenti reklamy díky lepšímu zacílení dosahují vyšší návratnosti svých investic, což je přirozeně motivuje přesouvat reklamní rozpočty právě do Mety. Více o této problematice a o tom, jak se Metě vedlo v prvním čtvrtletí, si můžete přečíst v článku níže.
Tento reklamní motor funguje natolik dobře, že podle analytické společnosti eMarketer dosáhnou globální příjmy z reklamy v tomto roce úrovně 243,4 miliardy USD. Konkurenční Google by měl za stejné období vygenerovat 239,5 miliardy USD. To znamená, že technologický gigant pravděpodobně definitivně převezme pozici největšího reklamního hráče na světě. Očekává se, že jeho meziroční růst zrychlí na 24,1 %, zatímco růst Googlu zůstane na úrovni 11,9 %.
Silné čtvrtletní výsledky ale naráží na obezřetnost trhu ohledně budoucích kapitálových výdajů. Za poslední rok se akcie zhodnotily o 13,9 %, nicméně od začátku roku jsou v poklesu o 4 % a od svých historických maxim ztratily již 15 %. Investoři na burze totiž zvažují, zda drahé nákupy čipů a infrastruktury neohrozí krátkodobou ziskovost.
Z pohledu ocenění je však firma stále na atraktivních hodnotách. Ukazatel forward P/E se nachází na hodnotě 22,1, což z Mety činí nejlevnější firmu z Magnificent 7. Pro srovnání, Microsoft se obchoduje za 24,2násobek, Nvidia za 25,1násobek a zmiňovaný Google za 31,6násobek budoucích zisků.
Projekt Hyperion a hlad po elektřině
Peněžní prostředky získané z reklamy směřují do budování datových center pro nové modely umělé inteligence. Nejvýraznějším příkladem je výstavba datového centra s názvem Hyperion v americké Louisianě. S celkovou investicí přesahující 10 miliard USD jde o zatím nejdražší infrastrukturní projekt společnosti. Komplex bude stát na více než 2000 akrech bývalé zemědělské půdy, což je plocha srovnatelná s velikostí Manhattanu.
Příchod technologického lídra do venkovské oblasti přináší tisíce pracovních míst během výstavby, ale také významné úlevy pro firmu. Meta například nebude platit daň z obratu na grafické procesory, což jí ušetří přibližně 3,3 miliardy USD. Pro srovnání, tato částka by jinak pokryla rozpočet státní policie na celé sedm let. Samotná přítomnost projektu okamžitě zvýšila ceny okolních pozemků, které z původních 6 500 USD za akr vzrostly na více než 30 000 USD, přičemž některé nabídky dosahují až 73 000 USD za akr.
Největší výzvou celé stavby je však přísun elektrické energie, bez které by výpočetní infrastruktura nemohla fungovat. Plánované datové centrum bude vyžadovat stálý výkon přes dva gigawatty. O náročnosti této zátěže svědčí fakt, že místní energetická společnost Entergy musela požádat o povolení k instalaci tří nových generátorů v hodnotě 3,2 miliardy USD, aby vůbec zvládla tuto zátěž pokrýt.
Sázka na atom a vesmírnou energii
Tradiční obnovitelné zdroje jako vítr či běžné solární panely už jednoduše nemohou uspokojit potřeby moderních výpočetních středisek. Jen mezi lety 2019 a 2023 vzrostla spotřeba elektřiny v samotné společnosti o 200 %. Proto vedení uzavřelo dlouhodobou dvacetiletou smlouvu s firmou Constellation Energy na odběr elektřiny z jaderných elektráren ve státě Illinois. Tato stabilita a nepřetržitý dodávky energie z jádra jsou pro chod systémů klíčové, protože výpadky by znamenaly značné ztráty a přerušení chodu celého ekosystému.
Ještě odvážnějším krokem k zajištění stabilní elektřiny je nedávné oznámení partnerství s firmou Overview Energy. Tradiční pozemní solární panely narážejí na omezení jako jsou zamračené počasí a střídání dne a noci. Tento projekt proto řeší získávání energie úplně novým způsobem, jehož cílem je vyrábět elektřinu přímo na oběžné dráze Země. Satelity ve vesmíru budou nepřetržitě sbírat sluneční záření, jelikož na oběžné dráze svítí slunce bez přerušení. Následně nasbíranou energii bezpečně převedou na zemský povrch na již existující přijímače pomocí neviditelného infračerveného světla.
Jde o první dohodu tohoto druhu v celém technologickém odvětví. Tímto přístupem si firma předem zabezpečí přístup k plánované výrobní kapacitě na úrovni jednoho gigawattu, což je výkon postačující k napájení stovek tisíc běžných domácností. Pro samotná datová centra to znamená trvalý přísun energie, který vůbec nezávisí na rozmarech počasí. Podle zveřejněného harmonogramu se první zařízení dostanou do vesmíru v roce 2028 a první dodávky proudu se očekávají v roce 2030.
Vzhledem k tomu, že náklady na dopravu do vesmíru postupně klesají, tento koncept se stává reálným a praktickým řešením pro napájení nových technologií. Tyto energetické a stavební iniciativy posouvají kapitálové výdaje na rekordní úroveň blížící se 145 miliardám USD. Z pohledu managementu je zpoždění ve vývoji vlastní infrastruktury vnímáno jako mnohem větší riziko než případný dočasný pokles hotovosti.
Kroky tohoto reklamního lídra potvrzují širší trend, kterým procházejí i další Big Tech firmy na americkém trhu. Z bývalých softwarových podniků s nízkými provozními náklady se stávají kapitálově nároční budovatelé fyzické infrastruktury. Strategie firmy se tak mění ze zaměření na čistý růst počtu uživatelů na budování energetické a technologické nezávislosti, od které bude záviset budoucnost celé digitální ekonomiky.
Další novinky ze světa investování
Akcie zmíněných společností lze koupit ZDE.
