Válka v Íránu otřásá trhy. Tyto akcie mohou být vítězi

Proč válka v Íránu mění pravidla hry

Svetové trhy zažily v uplynulých dnech řečeno ne příliš příjemné probuzení do reality, když napětí v Perském zálivu vymazalo 690 miliard USD z tržní hodnoty akcií. Přestože investoři často geopolitická rizika ignorují, hrozba totálního konfliktu je tentokrát příliš konkrétní na to, aby ji Wall Street přehlédl. Pokud jste tedy doposud neznali Hormuzský průliv, zapamatujte si jej. Strategický význam tohoto průlivu širokého 33 kilometrů je nezpochybnitelný. Těsným hrdlem tudy denně proteče přibližně 20,0 % celosvětové produkce ropy. To je dostatečné množství, aby investory upozornilo.

Hormuzem ale neteče jen ropa. Významná část lodí přepravuje i LNG, tedy zkapalněný zemní plyn. Pro Evropu se LNG po začátku války na Ukrajině stalo klíčovou náhradou za ruský plyn a přibližně 13 % globálních toků této komodity prochází právě Hormuzským průlivem. Riziko se navíc rychle stalo realitou. Katarská společnost QatarEnergy po útocích íránských dronů dočasně pozastavila produkci ve dvou LNG komplexech, které zajišťují přibližně pětinu světových dodávek zkapalněného plynu.

Katar patří mezi tři největší exportéry LNG na světě a výpadek jeho produkce může přímo zasáhnout přibližně 15 % dovozu LNG pouze do Evropské unie. Evropské ceny plynu tak vyskočily asi o 50 % na roční maximum kolem 47 EUR za megawatthodinu a následně se přiblížily i k hranici 60 EUR. Ještě výraznější důsledky ale konflikt vyvolává v Asii, která je na dodávkách energie z Perského zálivu ještě závislejší než Evropa.

Nejvíce je to vidět v Jižní Koreji, kde technologicky orientovaný index KOSPI zaznamenal historický propad přibližně o 12 %, což představuje největší pád od finanční krize v roce 2008 a vymazání tržní hodnoty asi 270 miliard USD. Investoři reagovali panickým výprodejem zejména v technologickém sektoru; akcie Samsungu klesly o 11,5 % a SK Hynix o 9,9 %, protože jihokorejská ekonomika patří mezi největší dovozce energie z regionu a růst cen ropy či plynu okamžitě zvyšuje náklady tamního průmyslu. Čína, jako největší dovozce ropy na světě, také tlačí na USA, a Indie hledá nové možnosti (znovu pravděpodobně Rusko), protože přes Hormuz k ní proudí 40 % ropy.

Takže suma sumárum: Blízký východ je v plamenech. Volatilita na trzích okamžitě vyletěla vzhůru a investoři v panice přepisují ocenění rizikových aktiv. Zatímco cestovní ruch krvácejí, zbrojařské firmy a technologické společnosti v obraném sektoru zažívají příliv nákupních objednávek. Konflikty totiž vždy mění investiční mapu trhu a kapitál se rychle přesouvá tam, kde roste poptávka po bezpečnosti, technologiích a energiích. V tomto článku se proto podíváme na společnosti a sektory, které z aktuálního napětí mohou potenciálně profitovat. Je však důležité zdůraznit, že nejde o investiční doporučení, ale analytický pohled, který má pomoci lépe pochopit, jak geopolitika ovlivňuje finanční trhy.

Železný deštník a rekordní rozpočty

USA a Izrael disponují výrazně sofistikovanějšími zbraňovými systémy než Írán, od přesně naváděných střel přes pokročilé radarové systémy až po vícevrstvou protivzdušnou obranu. Původní plán operace v Íránu byl relativně jednoduchý: zasáhnout tvrdě a rychle, paralyzovat vojenskou infrastrukturu a přimět režim k ústupu dříve, než se konflikt promění v vleklou válku. Realita je však mnohem komplikovanější. Írán se opírá o rozsáhlý arzenál balistických raket a snaží se přetížit protivzdušnou obranu protivníků neustálými útoky. Klíčová otázka proto zní: komu dojdou zásoby dříve?

USA a Izrael totiž musí chránit širokou síť cílů, od vlastních základen, diplomatických misí, samotného Izraele až po spojence v Perském zálivu. Pokud by se zásoby protivzdušné obrany začaly rychle míjet, mohly by čelit nepříjemné volbě, které cíle budou prioritou. Přesné zbraně Západu jsou sice technologicky špičkové, ale zároveň extrémně drahé a jejich výroba je pomalá. Doplnění zásob může trvat měsíce.

Írán přitom už v prvních 48 hodinách konfliktu odpálil více než 2 500 raket a dronů, čemuž vojenští stratégové říkají strategie zahlcení obranných systémů nepřítele dříve, než dojdou jeho vlastní zásoby. I ty však vykazují známky opotřebení. Zatímco během prvních dnů útoků odpálil desítky raket denně, v posledních dnech se počet snížil například na asi 20 raket denně oproti přibližně 90 předchozím dnům. Právě zde se konflikt začíná promítat i do ekonomiky a finančních trhů. Každá raketa, která je vypálena nebo zachycena protivzdušnou obranou, totiž v praxi znamená jediné: armády budou muset tyto zásoby znovu doplnit.

A právě doplňování arzenálů je moment, kdy přicházejí na řadu velké zbrojařské společnosti. Konflikt s vysokým tempem spotřeby zbraní automaticky generuje nové objednávky na rakety, radarové systémy či protivzdušnou obranu. Lockheed Martin už dnes reportuje rekordní objem nezpracovaných objednávek přibližně 194,0 miliard USD. Jinými slovy vlády po celém světě zrychlují nákupy moderních zbraňových systémů.

Podobnou dynamiku lze vidět také u RTX Corporation, jejíž výsledky podporuje nasazení útočných raket Tomahawk během operace Epic Fury. Tyto rakety, vyráběné divizí Raytheon, jsou symbolem moderní kinetické války, tedy konfliktu, kde přesnost a technologická převaha často rozhodují více než samotná palebná síla. Kromě těchto dvou zbrojařských gigantů by ze současné situace mohly těžit i firmy jako Northrop Grumman, Boeing či L3Harris. Každý takový konflikt tak neznamená jen geopolitické napětí, ale i masivní cyklus doplňování zásob, který se přímo promítá do rostoucích objednávek pro obranný průmysl.

Menší články v zbrojařském sektoru

Aby nebylo na první pohled vidět jen velké americké zbrojovky – z konfliktu budou s jistotou těžit i menší hráči neboli dodavatelé subsystémů. Moderní války totiž stojí na širokém ekosystému dodavatelů technologií, materiálů a servisních služeb. Malé firmy jako Innovative Aerosystems, klíčoví dodavatelé pro programy stíhaček F-16, ukazují, že v tomto sektoru nejsou důležití jen giganti.

Právě tyto firmy často stojí v pozadí, ale bez jejich komponent by moderní zbraňové systémy jednoduše nemohly fungovat. Připraveným příkladem je firma ATI, která dodává speciální slitiny a materiály používané v proudových motorech, letadlech či obranných systémech. S rostoucí výrobou vojenských letadel a motorů nové generace roste i poptávka po těchto vysoce specializovaných materiálech, firma už stojí na dlouhodobých kontraktech a rozšiřuje portfolio niklových slitin.

Důležitý článek řetězce představují také servisní firmy. AAR Corporation se specializuje na distribuci dílů, údržbu a servis letadel pro armády i komerční flotily. S rostoucí intenzitou vojenských operací prudce roste i poptávka po údržbě, náhradních dílech a logistických službách. Technologickou vrstvu obranného sektoru pak reprezentuje například Innovative Solutions & Support (ISSC), která vyvíjí avionické systémy a digitální řídicí počítače pro stíhačky včetně programu F-16. V moderním letectví totiž elektronika a software stále více rozhodují o bojových schopnostech letadel.

Drony dnes hrají na moderním bojišti čím dál větší roli. Ukázala to už válka na Ukrajině i konflikty na Blízkém východě, kde bezpilotní letadla dokážou relativně levně zničit techniku za miliony dolarů. Pro armády je proto vývoj dronů a autonomních systémů čím dál větší prioritou. Firmy jako Kratos Defense & Security Solutions se právě na tento segment zaměřují a očekávají, že tržby z hypersonických a bezpilotních systémů by mohly do roku 2026 vzrůst až na přibližně 400 milionů USD.

Zajímavým hráčem je i Astronics Corporation, která dodává elektronické a energetické systémy pro letadla, drony a vojenské platformy. Růst bezpilotních systémů a elektrifikace letectva zvyšuje poptávku po avionice (elektronických systémech v letadlech či dronech) a palubních technologiích, což se už odráží i v rekordních tržbách společnosti. A když už jsme u dronů – ty dnes hrají na moderním bojišti stále větší roli.

Jak ukázala válka na Ukrajině i konflikty na Blízkém východě, bezpilotní letadla dokážou relativně levně zničit techniku za miliony dolarů. Pro armády je vývoj dronů a autonomních systémů čím dál větší prioritou. Firmy jako Kratos Defense & Security Solutions se na tento segment výrazně zaměřují a očekávají, že tržby z hypersonických a bezpilotních systémů by mohly do roku 2026 narůst až na zhruba 400 milionů USD. Dalšími hráči jsou Karman Holdings nebo Ducommun.

Obranný průmysl se tak postupně mění v high-tech sektor s vysokými maržemi a rychlými cykly inovací, což začíná přitahovat i velké institucionální investory. Aktuální eskalace konfliktu v Íránu, která se už přenesla i do Evropy a Saudské Arábie, působí v zbrojařském sektoru jako silný katalyzátor. Obranný sektor však netěží jen z Blízkého východu, ale profitují i napětí v Grónsku, Venezuele či na Ukrajině.

Válka na jiném frontu

Írán představuje stálou hrozbu i v digitálním prostoru, kde jako třetí největší sponzor kybernetických útoků ovládá 5,0 % globálního podílu. Cíleně útočí na americké vládní agentury a korporace, které nyní zápasí s nedostatečnou ochranou. Neviditelná frontová linie vyvolává obrovský tlak na bezpečnost, což nutí soukromý i státní sektor neustále navyšovat rozpočty na ochranu kritické digitální infrastruktury.

Přechod k úspěšné investiční strategii vyžaduje pochopení toho, že obrana a kybernetická bezpečnost nabízejí růst i v dobách nejistoty. Zatímco ropa podléhá volatilitě, tyto sektory mají jasný výhled díky státním kontraktům. Následující přehled konkrétních titulů pomůže investorům identifikovat, kam aktuálně směřuje kapitál hledající bezpečí i zisk v těchto geopoliticky mimořádně bouřlivých a neklidných časech.

Ještě než se podíváme na sektor IT bezpečnosti, stojí za zmínku technologický hráč Palantir, který přináší do moderních konfliktů zcela novou úroveň datové analýzy a umělé inteligence. Jeho AI systém Maven dokáže v reálném čase analyzovat obrovské množství dat ze senzorů, satelitů či dronů a identifikovat potenciální hrozby přímo na bojišti. Právě schopnost rychle zpracovat informace a přeměnit je v rozhodnutí činí z Palantiru firmu, kterou investoři v obranném sektoru bedlivě sledují.

Nyní přejděme na čistě kyberbezpečnostní hráče. Firmy Crowdstrike a Palo Alto Networks dominují v tomto sektoru, který je imuní vůči škrtech v IT rozpočtech firem. Celý tento segment roste tempem 12,0 % ročně, což zaručuje stabilitu tržeb i v náročném prostředí. Investoři oceňují zejména předvídatelné předplatné za služby, které činí tyto tituly vysoce atraktivní v době rostoucího napětí, kdy digitální ochrana dat získává pro korporace zcela novou prioritu. Navíc obě společnosti byly nedávno zasaženy výprodejem softwaru způsobeným umělou inteligencí, proto se jejich akcie nyní prodávají se slevou.

Závěr

Shodneme se, že globální konflikty jsou nepochybně lidskou tragédií, ale ve finančním světě představují zlomový bod, kdy se mění rovnováha světové moci. Investor musí vždy zachovat klidnou hlavu a aktivně hledat hodnotu tam, kde vznikají nové trendy a bezpečnostní potřeby lidstva. Globální výdaje na obranu mají do roku 2030 dosáhnout 3,1 bilionu USD, což vytváří pro firmy v tomto segmentu prostor k expanzi.

Jen v USA se uvažuje o rozpočtu ve výši 1,5 bilionu USD, pokud projde nejnovější návrh Trumpovy administrativy. Tento kapitálový tok se nepromítá jen do nákupu munice, ale směřuje zejména do modernizace a digitálních systémů. Evropa po ruské invazi na Ukrajinu výrazně zvýšila své vojenské výdaje. Mnohé země NATO se zavázaly investovat minimálně 2 % HDI do obrany. Některé státy plánují ještě vyšší výdaje. Podobný trend vidíme i v Asii. Japonsko, Jižní Korea a Austrálie postupně navyšují vojenské rozpočty, zejména kvůli rostoucí moci Číny.

Geopolitika tak ovlivňuje finanční trhy možná více, než si mnozí myslí. Z hlediska fundamentů vidíme, že mnohé firmy v sektoru dosahují rekordního cash flow, které jim umožňuje masivní investice do vývoje. Sektor obrany se tak stává bezpečným přístavem, kde se státní garance potkávají s technologickým pokrokem. Mnohé společnosti také využívají přebytečnou hotovost k realizaci strategických akvizic menších inovativních konkurentů.

Na závěr se podíváme i na další zajímavou možnost expozice vůči zbrojařským firmám. Investoři, kteří nechtějí vybírat jednotlivé akcie, mohou využít i sektorové ETF. Mezi nejznámější patří iShares U.S. Aerospace & Defense ETF, který sleduje výkonnost amerického obranného sektoru. Další možností je SPDR S&P Aerospace & Defense ETF nebo Invesco Aerospace & Defense ETF. Tyto fondy poskytují širokou expozici vůči firmám působícím v oblasti obrany, letectví a vojenských technologií. Výhodou ETF je diverzifikace – investor tak získává expozici vůči celému sektoru bez nutnosti vybírat konkrétní společnosti.

• iShares U.S. Aerospace & Defense ETF (ITA) – zaměřuje se na největší americké výrobce zbraní.
• Invesco Aerospace & Defense ETF (PPA) – zahrnuje firmy zapojené do obrany, bezpečnosti a vládních služeb.
• SPDR S&P Aerospace & Defense ETF (XAR) – nabízí rovnoměrnou expozici vůči velkým i malým hráčům v sektoru.
• Global X Cybersecurity ETF (BUG) – pokud chcete hrát více na kyberbezpečnost.

Další novinky ze světa investování
Akcie zmíněných společností si můžete koupit ZDE.