V Číně se díky AI a robotizaci roztrhl pytel s IPO

Čínské burzy opět lákají miliardy

Čínský trh s novými akciemi se po slabších letech znovu rozjel. Burzy v Hongkongu a Šanghaji získaly z IPO a sekundárních zalistování od začátku roku více než 54 miliard USD, čímž už překonaly více než 46 miliard USD za celý loňský rok. Společně tak představují přibližně 21 % peněz získaných na světových burzách, více má pouze americký Nasdaq.

Největší pozornost přitom nepřitahují tradiční firmy, ale společnosti spojené s umělou inteligencí, čipy a robotikou. Čínský výrobce pamětí CXMT získal v červenci na šanghajském STAR Marketu více než 8,6 miliardy USD a jeho akcie během prvního dne vzrostly o 466 %. O několik týdnů později vstoupil na burzu výrobce humanoidních robotů Unitree, který získal přibližně 905 milionů USD a akcie uzavřely první den o 460 % výše.

Obě firmy dobře ukazují, co dnes čínští investoři hledají. CXMT je domácí alternativou k Samsungu, SK Hynixu a Micronu v paměťových čipech, které jsou potřeba i v serverech pro umělou inteligenci. Unitree patří mezi největší výrobce humanoidních robotů a v roce 2025 dodal více než 5 500 kusů. V obou případech k rostoucímu trhu přispívá také silná {{}}snaha Číny vyrábět technologie doma a omezit závislost na zahraničních dodavatelích.

Kontrastem je Shein. Internetový prodejce levné módy získal v Hongkongu přibližně 1,7 miliardy USD, ale jeho debut provázel pokles akcií až o zhruba 10 %. Shein zůstává velkou spotřebitelskou značkou, avšak investoři dnes výrazně raději posílají peníze do firem spojených s AI, čipy a automatizací. Více o Sheinu a důvodech jeho ztráty tří čtvrtin hodnoty najdete v článku níže:

Peking technologickým firmám otevřel dveře na burzu

Za růstem počtu IPO nestojí jen nálada investorů. Čínská vláda chce kapitálovým trhem financovat odvětví, která považuje za důležitá pro budoucí ekonomiku a technologickou nezávislost na USA. Šanghajská burza proto v červnu rozšířila pravidla, která usnadňují vstup na STAR Market firmám z oblasti umělé inteligence, robotiky, kvantových technologií, biotechnologií či dalších mladých odvětví.

Důležité je, že na burzu se mohou snadněji dostat i firmy, které ještě nevydělávají. Takzvaný pátý standard STAR Marketu umožňuje vstup společnostem se strategickou technologií a dostatečným komerčním potenciálem, i když zatím nevykazují zisk. Při vývoji čipů, velkých jazykových modelů nebo robotů totiž firmy často investují do výzkumu roky, než dosáhnou stabilního zisku.

Domácí technologické firmy získají kapitál na vývoj a výrobu a fondy, které je financovaly ještě jako soukromé společnosti, dostanou možnost své investice postupně zhodnotit. Už v polovině června mířilo k IPO v Šanghaji a Šen-čenu téměř 50 čipových, robotických a dalších technologických společností, které plánovaly získat nejméně 18,7 miliardy USD.

Zároveň se mění místo, kde čínské firmy vstupují na burzu. Před lety bylo přirozenou volbou New York, ale přísnější kontrola ze strany USA i Číny tento proces zkomplikovala. Firmy ze strategických odvětví proto častěji zůstávají v Šanghaji nebo volí Hongkong, kde se snadněji dostanou i k zahraničnímu kapitálu. Podobnou cestu zvolil i Shein, který dříve testoval New York i Londýn.

Pro Peking má tento přesun ještě jeden význam. Peníze čínských investorů místo financování nemovitostí nebo tradičních odvětví směřují do oblastí, kde chce země soupeřit se Spojenými státy. Burza se tak stává součástí průmyslové politiky podobně jako státní dotace, levné úvěry či investiční fondy.

První poklesy ukazují druhou stranu nadšení

Růst o stovky procent během jediného dne však neznamená, že se hodnota firmy během pár hodin skutečně znásobila. U čínských technologických IPO často vstupuje na trh pouze malá část všech akcií, zatímco poptávka drobných investorů je vysoká. Když mnoho kupujících bojuje o omezený počet akcií, cena může vyletět daleko nad úroveň, kterou podporují výsledky firmy.

Unitree je dobrým příkladem. Po prvním dni byla firma na burze oceněna přibližně na 50 miliard USD, ačkoli její tržby za rok 2025 dosáhly přibližně 250 milionů USD. Od maxima během debutu však akcie následně klesly o více než 40 %. Investoři tak velmi rychle dostali připomínku, že zajímavá technologie a dobrá cena akcie nejsou totéž.

Podobné riziko platí i pro další firmy, které vstupují na burzu bez zisku. Nová pravidla mají pomoci financovat technologie, které potřebují roky vývoje, zároveň však přenášejí větší část rizika na investory. U mnoha těchto firem se až v dalších letech ukáže, zda dnešní vysoká očekávání dokážou naplnit také výsledky.

Další problém vzniká u samotných čínských indexů. Nové technologické firmy mohou na burze růst velmi rychle, ale hlavní indexy je zachytí až s velkým zpožděním. CXMT se po IPO stala jednou z nejhodnotnějších čínských společností, ale do CSI 300, který má podobnou roli jako S&P 500 v USA, se kvůli pravidlům technologického trhu STAR pravděpodobně nedostane dříve než ke konci roku 2027.

Pokud podobných IPO přibude, hlavní čínský index může čím dál tím méně odrážet část trhu, kam dnes proudí nejvíce peněz. Pro investory sledující Čínu přes indexové fondy je to podstatné, protože jejich portfolia mohou mít výrazné zastoupení tradičních firem, zatímco nové společnosti z oblasti čipů, AI a robotiky zůstanou mimo index. Více o tomto problému naleznete v článku níže:

Čína tak vytvořila kombinaci, která dnes novým emisím přeje. Peking jim otevřel jednodušší cestu na burzu, AI a robotika přitahují investory a po letech slabší aktivity přichází najednou více velkých technologických firem. O tom, zda dnešní ocenění vydrží, však nebude rozhodovat počet investorů přihlášených do IPO, ale to, kolik z těchto společností dokáže po prvním nadšení skutečně vybudovat ziskový business.

Další novinky ze světa investování.
Akcie společnosti můžete koupit ZDE.