Kvantové akcie vystřelily po zprávě o vládní podpoře
Akcie společností zabývajících se kvantovými technologiemi ve čtvrtek prudce rostly poté, co americké ministerstvo obchodu oznámilo balíček podpory v hodnotě 2 miliardy USD pro devět firem z odvětví. Nejde přitom jen o klasické granty. Součástí dohod mají být i menšinové majetkové podíly vlády v podporovaných firmách, což z celé schéma činí jeden z nejvýraznějších příkladů přímého státního kapitálu v strategických technologiích.
Největším vítězem má být IBM, které má získat 1 miliardu USD na vybudování nové kvantové čipové slévárny. Firma zároveň oznámila vznik nové společnosti Anderon, do které sama vloží další 1 miliardu USD. Cílem je vybudovat v Albany ve státě New York první americkou specializovanou kvantovou slévárnu postavenou na 300-milimetrových waferech.
Dalším velkým vítězem je GlobalFoundries, které má dostat 375 milionů USD na rozvoj domácí výroby komponentů pro kvantové stroje. D-Wave Quantum, Rigetti Computing a Infleqtion mají získat přibližně po 100 milionech USD, zatímco australský startup Diraq má dostat až 38 milionů USD. Podle agentury Reuters má americká vláda u GlobalFoundries získat přibližně 1,0 % podíl.
Přejděme na burzu. Akcie IBM rostly přibližně o 6,1 %. D-Wave posiloval o více než 16,3 %, Rigetti přibližně o 13,8 % a Infleqtion o více než 23,0 % a GlobalFoundries rostlo přibližně o 12,0 %. Trh tak neoceňoval pouze peníze, ale především signál, že Washington považuje kvantové technologie za strategickou prioritu.
Proč Washington vstupuje přímo do firem
Kvantové počítače slibují řešení problémů, které jsou pro klasické počítače příliš složité. Může jít o vývoj nových materiálů, modelování chemických procesů, optimalizaci logistických sítí, kryptografii či pokročilé výpočty v obraně. Právě proto nejde pouze o další módní technologickou vlnu. Kvantové technologie se čím dál více vnímají jako infrastruktura národní bezpečnosti.
Financování má pocházet ze zákona CHIPS and Science Act z roku 2022, který byl původně stavěn zejména kolem obnovy domácí polovodičové výroby. Nyní se jeho logika posouvá dále. Po čipech pro umělou inteligenci, bateriích, vzácných kovech a obranných technologiích přichází kvantový hardware. Americká vláda tím v podstatě říká, že nechce být jen zákazníkem nebo regulátorem, ale také kapitálovým partnerem v odvětvích, která mohou rozhodovat o technologické převaze.
Tento model je nezvyklý, ale pod Trumpovou administrativou se stává čím dál běžnějším. Podobný princip se objevil již u investic do vzácných kovů a čipového průmyslu, včetně známého případu Intelu. Vláda tím získává nejen vliv, ale i potenciální podíl na růstu hodnoty firem, které podporuje. Pro trh je to silný signál k nákupu; pokud stát vloží peníze i reputaci do konkrétního odvětví, investoři mají tendenci rychle přeceňovat jeho šance. O tématu vzácných kovů se dozvíte více v článku níže:
Samotné firmy to vnímají jako potvrzení technologické kvality. CEO společnosti Infleqtion Matthew Kinsella uvedl, že výběru předcházelo velmi přísné technické hodnocení během mnoha měsíců. Podle jeho slov se o podporu ucházely firmy napříč celým kvantovým dodavatelským řetězcem, takže výběr devíti společností lze číst jako hlas důvěry ze strany vlády.
Euforie má i politický stín
Kvantové rally však nepřichází jen tak z ničeho nic. Ve stejnou dobu se objevily informace z etických zveřejnění Donalda Trumpa, podle kterých měl americký prezident v prvním čtvrtletí 2026 uskutečnit více než 3 600 obchodů s akciemi v celkové hodnotě od 220 milionů USD do 750 milionů USD. Federální zveřejnění uvádí pouze široká pásma, nikoliv přesné částky, což přirozeně omezuje přesnost výpočtů.
Američtí prezidenti nemají zákaz obchodovat na finančních trzích, musí však osobní obchody zveřejňovat. Z dostupných informací zároveň nevyplývá žádné prokázané obchodování s využitím důvěrných informací ani formální obvinění. Přesto jde o téma, které v kombinaci s vládními investicemi do veřejně obchodovaných firem minimálně vyvolává otázky. Když stát oznamuje podporu pro konkrétní sektory a zároveň nejvyšší politický představitel aktivně obchoduje, trh bude přirozeně citlivější na každý detail.
Podle zveřejněných údajů Trump realizoval stovky prodejů akcií v hodnotách od 15 000 USD do 25 milionů USD. U některých technologických a průmyslových titulů měl dosahovat zisky vyšší než 20 %, u několika dokonce více než 100 %. Zmíněny byly například AMD, Intel, Iridium Communications, Bloom Energy, Intuitive Machines, Marvell Technology, Penguin Solutions, SanDisk, Seagate či Vishay Intertechnology.
Z časování transakcí podle dostupného textu vyplývá, že prezident výrazně využil březnový pokles trhu po začátku války v Íránu. Index S&P 500 tehdy klesl o více než 8 %, ke konci měsíce našel dno a následně vzrostl přibližně o 19 % na nové rekordní maximum. I zde platí, že samotný nákup během poklesu není důkazem pochybení, ale… Politicky je však citlivé, pokud se velké osobní obchody odehrávají v době, kdy administrativa zároveň útočí na ropnou velmoc.
Na jedné straně je kvantový sektor právě podpořen největším možným sponzorem: americkou vládou. Na druhé straně se čím dál více stírá hranice mezi průmyslovou politikou, kapitálovým trhem a politickou mocí. Kvantové akcie tak nerostou pouze na příběhu technologie, ale i na příběhu státního kapitálu. To může přinést vysoké výnosy, ale i větší volatilitu, větší regulaci a citlivější reakce na politické zprávy.
Pokud však odmyslíme Trumpa, zatím platí, že kvantový boom je spíše příslibem než hotovým byznysem. Většina firem v sektoru je stále daleko od masové komercializace a jejich valuace stojí hlavně na očekáváních. Vládní kapitál jim kupuje čas, důvěryhodnost a výrobní kapacity. Nekupuje jim však automaticky ziskovost. Pokud se kvantové technologie ukážou jako další strategická vrstva po čipech a umělé inteligenci, dnešní rally může být začátkem velkého cyklu. Pokud ne, bude to jen další kapitola technologické euforie, kterou zažehnul Washington.
Další novinky ze světa investování
Akcie zmíněných společností si můžete koupit ZDE.
