Co se děje ve světě ETF

Za posledních pět let dosáhl ETF fond sledující index bank eurozóny (EURO STOXX Banks) výnosu +332 %. Pro srovnání, S&P 500 přidal za stejné období 172 %, tedy méně než polovinu. Jde přitom o sektor, o kterém se v investičních diskuzích posledních let hovořilo jen okrajově, pozornost trhu patřila téměř výhradně umělé inteligenci a čipům.

Většina investorů dnes má portfolio složené převážně z technologických titulů. Právě tam se podle všeobecného přesvědčení rozhoduje o budoucnosti. Mnozí si tuto koncentraci možná ani neuvědomují, protože expozici na tento sektor má dnes téměř každý široký index. Informační technologie tvoří 38 % váhy S&P 500 a téměř 29 % váhy globálního MSCI World, takže i investor, který si koupí jedno „nudné“ celosvětové ETF, má ve skutečnosti velkou část portfolia postavenou na jediný sektor. Čísla za posledních pět let ale ukazují, že i mimo toto téma existovaly sektory a regiony, které dosáhly podobně výrazných, v některých případech i vyšších zhodnocení.

A není to jediný podobný případ. Zatímco pozornost trhu směřovala k čipům a datovým centrům, cena zlata a zejména akcií jeho těžařů zažila jedno z nejsilnějších období za poslední desetiletí. Japonský akciový trh, který ještě před pár lety patřil mezi nejvíce opomíjené trhy v rozvinutém světě, se díky kombinaci reforem v korporátním řízení a politice Bank of Japan zařadil mezi nejvýkonnější regionální trhy poslední pěti let. Jde o část trhu, která se v hlavních indexech téměř nezachytává, proto i běžný pasivní investor má na tyto témata jen minimální expozici, přestože by jako individuální sázky dokázaly porazit i samotný Nasdaq.

Tento článek se zaměřuje právě na tuto druhou část trhu. Podívali jsme se na pět silných ETF příběhů, které za posledních pět let přinesly investorům mimořádné, často i trojciferné výnosy. Tyto fondy jsou běžně dostupné i pro slovenské a české investory. V článku rozebíráme, co stálo za jejich úspěchem, z čeho jsou složené, jaké mají poplatky a na co si dát u nich pozor.

Než se dostaneme k samotným fondům, rádi bychom položili základy, co přesně je ETF, jak funguje a jaké typy poplatků jsou s ním spojené.

Co je ETF a jak funguje

Historie a vznik prvních ETF fondů

Historicky první ETF na světě nevzniklo v USA. Bylo jím Toronto 35 Index Participation Units (TIPs), spuštěné 9. března 1990 na Toronto Stock Exchange, dnes součást iShares S&P/TSX 60 Index ETF. Skutečný impuls pro globální rozmach ETF však přišel až o tři roky později, v lednu 1993, kdy na newyorské burze debutoval SPDR S&P 500 Trust (ticker #SPY), první ETF v USA a dodnes jeden z nejvíce obchodovaných fondů na světě. Na rozdíl od klasického podílového fondu, který lze kupovat či prodávat jen jednou denně za cenu vypočítanou po uzavření trhu, se podíly ETF obchodují na burze kdykoliv během dne, přesně jako akcie.

Zajímavostí je, že právě tato vlastnost se nelíbila ani muži, který indexové fondy v podstatě vynalezl. John Bogle, zakladatel Vanguardu a otec pasivního investování, zůstal k ETF po celý život skeptický, protože podle něj možnost obchodovat index kdykoliv během dne láká investory ke spekulacím místo k dlouhodobému držení. Tedy přesně k tomu, před čím celý život varoval. Vanguard přesto své první ETF spustil již v roce 2001.

Jak fungují ETF fondy

ETF je fond, který drží koš cenných papírů, tedy akcie, dluhopisy nebo komodity, a jeho podíly jsou kótovány na burze. Cenu podílu blízko reálné hodnotě podkladových aktiv drží dvojitý mechanismus. První vrstvu tvoří algoritmičtí market makeři, kteří během obchodního dne průběžně kotují nákupní i prodejní ceny na základě aktuální hodnoty podkladového koše, tzv. iNAV (indikativní čistá hodnota aktiv), přepočítávané obvykle každých 15 sekund. Algoritmy okamžitě arbitrují jakýkoli rozdíl mezi cenou ETF na burze a touto hodnotou. Druhou, hlubší pojistkou je samotný proces creation/redemption.

Velcí institucionální hráči, tzv. autorizovaní účastníci, obvykle velké banky nebo market-makerské firmy, mohou přímo s vydavatelem fondu vyměnit velký blok akcií, obvykle řádově 50 000 podílů najednou (tzv. creation unit), za nové podíly ETF, nebo naopak. Pokud se cena ETF na burze příliš vzdálí od hodnoty koše, vyplatí se jim tato arbitráž, která zvyšuje či snižuje nabídku podílů na trhu a cenu vrací zpět. Kombinace průběžného algoritmického kotování a možnosti velkoobjemové arbitráže na pozadí drží ETF v souladu s indexem bez potřeby centrální regulace ceny.

Na první pohled se proto nabízí otázka: pokud na burze operuje algoritmus, který okamžitě vyrovnává ceny, proč vlastně systém potřebuje velké instituce? Odpověď spočívá v rozdílných kapacitách a úrovních trhu, na kterých oba aktéři působí:

• Algoritmičtí market makeři (sekundární trh): Zajišťují okamžitou likviditu a vyhlazují mikroskopické cenové odchylky v řádu sekund. Jejich působení se však omezuje výhradně na obchodování s již existujícími podíly přímo na burze, nemohou měnit celkový počet vydaných akcií fondu.
• Autorizovaní účastníci (primární trh): Vstupují do procesu při výraznějších tržních výkyvech nebo masivním přílivu a odlivu kapitálu. Díky přímému přístupu k emitentovi fondu a obrovskému kapitálovému krytí provádějí creation/redemption proces. Fyzicky vytvářejí nové podíly nebo ruší existující, čím upravují celkovou nabídku na trhu a garantují dlouhodobé udržení ceny ETF v souladu s iNAV.

Poplatky u ETF fondů

Nejviditelnějším rozdílem oproti klasickému fondu je cena. TER (Total Expense Ratio) je celkový roční poplatek fondu, vyjádřený jako procento z investované částky, průběžně odečítaný z hodnoty fondu bez toho, že bychom cokoli hradili zvlášť. U velkých, likvidních indexových ETF je velmi nízký, například iShares Core S&P 500 UCITS ETF (SXR8) má TER pouhých 0,07 % ročně, tedy 7 eur ročně na 10 000 eur investice. Aktivně řízené podílové fondy si běžně účtují 1 až 2 % ročně.

Rozdíly mezi ETF fondy a podílovými fondy

Jak fond kopíruje index

Index může fond replikovat dvěma způsoby, fyzickou nebo syntetickou replikací. Fyzická replikace znamená, že fond skutečně vlastní akcie, které tvoří index. Při syntetické replikaci fond místo skutečných akcií indexu drží jiný koš aktiv, například velké likvidní akcie nebo dluhopisy, které s cílovým indexem přímo nesouvisí, a zároveň uzavře swapovou smlouvu s protistranou, obvykle investiční bankou. Tato protistrana se smluvně zavazuje vyplácet fondu přesně takový výnos, jaký dosahuje sledovaný index, výměnou za výnos z koše aktiv, který fond skutečně drží.

Tento přístup se vyplatí zejména u těžko dostupných nebo velmi širokých indexů, kde je nákup každé jednotlivé akcie pomalý a nákladný. Hlavní nevýhodou je protistranné riziko, tedy možnost, že banka na druhé straně smlouvy selže. Pravidla UCITS proto omezují expozici vůči jedné protistraně na maximálně 10 % hodnoty fondu a vyžadují kolaterál. V Evropě dnes jednoznačně převažuje fyzická replikace a všech pět fondů v tomto článku ji používá.

Akumulační versus distribuční třída

3. UCITS a americká ETF

Nakonec rozdíl mezi UCITS a americkými ETF. UCITS je evropský regulační rámec, který mimo jiné vyžaduje povinný dokument KID podle nařízení PRIIPs. Američtí poskytovatelé jako Vanguard, BlackRock nebo State Street ho pro své US-listované fondy nevytvářejí, protože jejich primární trh to nevyžaduje, takže fondy jako SPY, VOO nebo QQQ jsou od roku 2018 pro běžného retailového klienta v EU nedostupné.

Za fondy stojí poskytovatelé, tedy správcovské společnosti. Tři největší:

• iShares (BlackRock)
• Vanguard
• State Street (SPDR)

spolu ovládají téměř 60 % celého globálního ETF trhu. V Evropě k nim přibývají:

• Xtrackers (DWS)
• Amundi, po akvizici Lyxoru největší evropský poskytovatel
• UBS

Velikost providera automaticky neznamená kvalitu konkrétního fondu, důležitější je sledovat přesnost sledování indexu a likviditu na burze.

Metodika výběru našich kandidátů a TOP 5 ETF

Naším cílem bylo najít nejlepší fondy, které nejsou přímo navázány na technologické téma a mohly by v portfoliu nabídnout skutečnou diverzifikaci pro případ, že by se narativ kolem umělé inteligence nenaplnil. Nulová expozice na technologie přitom dnes reálně neexistuje, nemá ji prakticky žádný široký index, a ve skutečnosti je s technologickým boomem alespoň nepřímo propojen téměř každý sektor.

Energetika například těží z rostoucí spotřeby elektřiny pro datová centra a část poptávky po zlatě pochází právě od institucionálních investorů, kteří přes něj usilují o snížení koncentrace portfolia vůči technologicky těžkým akciovým indexům. V případě Japonska, kde technologický sektor tvoří reálně 26,55 % indexu, byla hlavní hnací silou výnosu reforma korporátního řízení a hedgingový zisk, nikoliv růst čipových firem či AI hyperscalerů, kteří tvoří vyšší váhu v jiných indexech jako S&P 500 nebo MSCI World. Cílem tohoto výběru tak bylo najít odlišný zdroj výnosu, nikoliv úplně jinou planetu.

Do univerza jsme zařadili UCITS ETF s EUR i USD třídou, kótované na burzách dostupných běžným SK/CZ brokerům, s minimálním spravovaným majetkem AUM 100 milionů EUR. Výkonnost jsme počítali jako celkový výnos včetně reinvestovaných dividend za přesně posledních pět let, prioritně u akumulačních tříd.

Za zmínku stojí i to, co se do žebříčku nedostalo, přestože by si pozornost jistě zasloužilo. Obranné, uranové a stříbrné UCITS ETF patří mezi nejsledovanější témata posledních let a jejich výnosy to potvrzují. VanEck Defense přidal jen v roce 2025 samotném +49 % a od začátku roku 2026 do srpna dalších téměř +14 %. Uranový Global X Uranium UCITS ETF dosahuje průměrný roční výnos od svého spuštění kolem 22 %, stříbrné Global X Silver Miners UCITS ETF dokonce 26 % ročně. Všechny tři fondy mají však historii jen od let 2022–2023, příliš krátkou, aby bylo možné je porovnávat na shodném pětiletém základě jako zbytek tohoto žebříčku.

1. Amundi Euro Stoxx Banks UCITS ETF Acc

Fond těží z obratu bank eurozóny po letech záporných sazeb. ECB zvýšila sazby z negativního pásma na více než 4 %, což přímo zvětšilo bankovní marže, a banky zároveň vstupovaly do cyklu s již vyčištěnými rozvahami z předchozí dekády díky letům přísné regulace po eurokrizi. Výsledkem byl nejen růst zisků, ale i masivní návrat kapitálu akcionářům formou zpětných odkupů akcií a rostoucích dividend.

Top 10 pozic tvoří téměř 75 % celého indexu ze 29 společností, největší složkou je samotné Banco Santander s vahou 14,46 %, následuje BBVA s 9,97 %, UniCredit s 9,73 %, BNP Paribas s 8,74 % a Intesa Sanpaolo se 7,77 %. Geograficky připadá 30 % váhy na Španělsko, 24 % na Itálii a 15 % na Francii, tyto tři země dohromady tvoří téměř 70 % indexu, zbytek doplňuje zejména Nizozemsko.

Riziko: Vysoká volatilita, páka funguje i opačným směrem při poklesu ceny zlata, plus koncentrace do menších těžebních společností s vyšším provozním rizikem. Likvidnější alternativa: VanEck Gold Miners UCITS ETF (AUM 3,2 miliardy EUR, TER 0,53 %, 5Y výnos nižší, +192,17 %).

2. UBS Solactive Global Pure Gold Miners UCITS ETF

Těžaři zlata fungují jako pákový nástroj na cenu kovu. Vysoké fixní náklady těžby znamenají, že i mírný růst ceny zlata se promítá do mnohem většího růstu ziskové marže. Rally posledních let poháněl rekordní nákup zlata centrálními bankami, zejména Čínou a Indií, spolu s poklesem reálných úrokových sazeb, který zvyšuje atraktivitu zlata jako aktiva bez výnosu. Tento konkrétní fond se navíc zaměřuje pouze na společnosti, které alespoň 90 % tržeb generují přímo z těžby zlata, bez diverzifikovaných těžařských gigantů s vedlejšími komoditami.

Složení je oproti bankám výrazně rozprostřené, top 10 pozic tvoří jen 47 % indexu z 31 společností a největší složka, Endeavour Mining, váží jen 5,35 %, těsně za ní DPM Metals s 5,25 % a AngloGold Ashanti s 4,91 %, žádná jedna firma zde tedy nedominují. Geograficky je index překvapivě koncentrován podle sídla společností, 57 % připadá na Kanadu a dalších 24 % na Austrálii, i když samotná těžba probíhá převážně v Africe a Latinské Americe, sídlo firmy proto málo napovídá o fyzickém místě těžby.

Riziko: Vysoká volatilita, páka funguje opačně při poklesu ceny zlata, plus koncentrace do menších těžebních společností s vyšším provozním rizikem. Likvidnější alternativa: VanEck Gold Miners UCITS ETF (AUM 3,2 mld. EUR, TER 0,53 %, 5Y výnos nižší, +192,17 %).

3. UBS Core MSCI Japan UCITS ETF USD acc

Japonský akciový trh prošel od roku 2023 jednou z nejvýraznějších reforem korporátního řízení ve vyspělém světě, burza v Tokiu veřejně tlačila firmy s nízkým poměrem ceny k účetní hodnotě na zlepšení kapitálové efektivity, což spustilo vlnu zpětných odkupů akcií a rozpouštění křížových vlastnických podílů. Tento konkrétní fond navíc zajišťuje měnové riziko vůči USD místo ponechání přímé expozice na jen, což mu vzhledem k výrazně vyšším americkým úrokovým sazbám v tomto období přineslo dodatečný výnos z tzv. hedgingového carry.

Top 10 pozic tvoří necelých 30 % indexu ze 169 společností, největší je Tokyo Electron s 4,13 % váhy, těsně za ním Mitsubishi UFJ Financial Group s 4,09 %, následuje Kioxia Holdings s 3,36 %, Toyota Motor s 3,08 % a Advantest s 2,82 %. Sektorově index vedou technologie s vahou 26,55 %, což je méně než 38 % v S&P 500, ale zhruba na úrovni globálního MSCI World (29 %), tedy není to tak velký únik od technologického tématu, jak by se u regionálního „netechnologického“ fondu čekalo. Následují finance s 19,26 % a průmysl s 18,07 %. Část vyšší technologické váhy je i důsledkem nedávného zařazení Kioxia Holdings, výrobce paměťových čipů, do indexu po jeho IPO koncem roku 2024.

Riziko: Fond je citlivý na vývoj úrokového diferenciálu mezi USD a JPY, pokud BOJ začne sazby výrazně zvyšovat nebo Fed snižovat, hedgingový carry se může obrátit proti fondu. Jelikož jde o hedging vůči dolaru, ne euru, evropskému investorovi navíc zůstává i reziduální expozice na kurz EUR/USD, což je třetí, často přehlížená vrstva rizika vedle samotné výkonnosti japonských akcií.

Jak tento dvojitý měnový mechanismus funguje na konkrétních číslech?

• Úrokový diferenční zisk (USD/JPY Carry): Představme si, že sazby v USA jsou na úrovni 4,5 % a v Japonsku jen 0,25 %. Fond při zajištění JPY/USD generuje pro nás extra bonus z úrokového rozdílu až +4,25 % ročně. Pokud ale BOJ zvýší sazby na 1,5 % a Fed je sníží na 2,5 %, náš úrokový polštář se zmenší na pouhých +1 % a při dalším snižování sazeb se stane čistým nákladem.
• Skryté riziko pro Evropana (EUR/USD expozice): Představme si, že tokijské akcie vzrostou o +15 % a JPY/USD hedging zafunguje dokonale. Ve dolarech má fond krásný výnos +15 %. Pokud však americký dolar v tom samém čase vůči euru oslabí o -10 %, náš reálný výnos po přepočtu do eur klesne na přibližně +3,5 %. Unikl nám sice pohyb jenu, ale plně nás zasáhl kurz EUR/USD.

Přes poměrně vysoké zastoupení technologií se fond rozhodli zařadit do žebříčku, protože hnací silou jeho výnosu byla jiná než AI narativ, reforma korporátního řízení a hedgingové carry, ne růst čipových firem. Do budoucna to ale znamená i riziko, pokud by váha technologického sektoru v indexu dále rostla, diverzifikační hodnota tohoto fondu vůči AI tématu by se mohla postupně oslabovat.

Alternativa s vyšším výnosem, ale nižší likviditou: WisdomTree Japan Equity UCITS ETF USD Hedged Acc (AUM 98 milionů EUR, exportně vážený smart-beta index, 5Y výnos +247,67 %).

4. iShares S&P 500 Energy Sector UCITS ETF Acc

Sektor těžil z kombinace dvou sil, cenového šoku po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 a zásadní změny chování samotných firem. Američtí producenti ropy a plynu po předchozím desetiletí neefektivního růstového kapitálového marnění přešli na přísnou kapitálovou disciplínu, tedy místo agresivního vrtání vrací volný cash flow akcionářům formou dividend a zpětných odkupů akcií. V poslední době přidává další impulz i rostoucí poptávka po plynu pro výrobu elektřiny v datových centrech.

Top 10 pozic tvoří téměř 79 % indexu z 21 společností, složení je extrémně koncentrováno na dvě největší firmy, ExxonMobil samotný váží 29,45 % a Chevron dalších 16,13 %, tyto dvě firmy tedy dohromady tvoří téměř polovinu celého fondu. Následují ConocoPhillips s 6,58 %, Williams Cos s 4,72 % a Valero Energy s 4,02 %. Geograficky jde téměř výhradně o americký fond (99,77 %), bez jakékoli expozice na evropské ropné giganty jako Shell nebo TotalEnergies.

Riziko: Přímá závislost na ceně ropy a plynu, která je volatilní a citlivá na rozhodnutí OPEC i geopolitiku, plus dlouhodobé riziko útlumu poptávky s postupující elektrifikací dopravy.

5. iShares MSCI Europe Financials Sector UCITS ETF EUR (Acc)

Tento fond rozšiřuje čistě bankovní sázku z prvního místa o pojišťovny, správce aktiv a švýcarské banky, čímž přidává geografickou i obchodní diverzifikaci mimo samotnou eurozónu. Top 10 pozic tvoří necelých 45 % indexu z 84 společností, největší je britská HSBC s vahou 9,44 %, následuje Banco Santander s 5,72 %, německá pojišťovna Allianz s 5,21 %, UBS Group s 4,56 % a BBVA s 4,08 %. Zařazení Allianz do top 5 ukazuje, že fond není jen rozšířenou bankovní sázkou, pojišťovnictví má v indexu reálné zastoupení. Geograficky je fond výrazně diverzifikovanější než čistě eurozónový fond č. 1.

Velká Británie tvoří 23 % váhy a Švýcarsko dalších 12 %, tyto dvě země mimo eurozónu tedy dohromady tvoří 35 % indexu. Britská HSBC a švýcarská UBS těží z odlišné dynamiky než kontinentální banky, HSBC profituje z asijské expozice a vyšších sazeb v Hongkongu, UBS z integrace Credit Suisse a růstu správy privátního majetku. Pojišťovny v indexu zároveň vydělávají více na vlastních dluhopisových portfoliích právě díky vyšším sazbám, téže síle, která poháněla i čistě bankovní fond č. 1.

Souhrnná tabulka

Shrnutí

Nejvýnosnější ETF fondy mimo technologie za posledních pět let nepocházejí z exotických koutů trhu, ale ze sektorů, o kterých se běžně nemluví: banky, zlato, Japonsko, energetika a finance. Spojujícím prvkem je, že každý z nich startoval z podhodnocené nebo přehlížené pozice a těžil z jasně identifikovatelného cyklického posunu, sazeb, geopolitiky nebo návratu kapitálu akcionářům. Stejný mechanizmus, který tyto výnosy vytvořil, je zároveň důvodem, proč se neopakují donekonečna, což je třeba mít na paměti při jakékoli extrapolaci do dalších pěti let.

Další novinky ze světa investování.
Akcie společnosti můžete koupit ZDE.