Takto levně se akcie tohoto dividendového krále s 4,3% dividendou neobchodovaly ani za covidu

Pepsi se vrátila o několik let zpět

PepsiCo patří mezi firmy, u kterých investoři po desetiletí příliš neřešili, zda lidé budou i nadále kupovat chipsy nebo nápoje. Značky Pepsi, Gatorade, Mountain Dew, Lay’s, Doritos, Cheetos či Quaker vytvořily jeden z největších spotřebitelských koncernů na světě. Na burze však poslední roky vykazují neobvyklý obraz. Akcie jsou od maxima níže o 29 % a za rok o 4 %. Coca-Cola je za stejné období naopak výše o 23 %.

Tento rozdíl už nelze vysvětlit pouze slabším sektorem. Společnost totiž není pouze výrobcem nápojů. Přibližně 58 % jejích tržeb pochází z potravin a občerstvení, takže na výsledky mají vliv také ceny brambor, kukuřice, olejů, obalů, dopravy a chování lidí při nákupu snacků. Širší portfolio přináší i vyšší náklady. Firma zároveň ve větší míře vlastní výrobu, plnění nápojů a distribuci, takže potřebuje továrny, sklady, pracovníky i nákladní auta.

Coca-Cola během poslední dekády prošla opačným směrem. Většinu plnění a distribuce postupně přesunula na samostatné partnery a soustředí se hlavně na značky, koncentráty, marketing a vývoj produktů. Výsledkem je podnikání, které potřebuje méně vlastního kapitálu a dosahuje vyšších marží. Tento rozdíl pomáhá vysvětlit, proč trh platí za Coca-Colu více a proč Elliott Investment Management tlačí vedení k přehodnocení podobného modelu ve svém severoamerickém nápojovém byznysu.

Vlastní distribuce má však i druhou stránku. PepsiCo dokáže velkou část snacků a nápojů dopravit přímo do obchodů a vlastními lidmi řešit jejich doplňování i umístění v regálech. U produktů jako Lay’s, Doritos nebo Pepsi, které se často kupují impulzivně, je viditelnost v prodejně důležitou výhodou. Firma uvádí, že tento způsob distribuce je dražší než zásobování centrálních skladů obchodních řetězců, ale umožňuje lepší kontrolu dostupnosti a prezentace produktů. Proto ani případné přibližování se modelu Coca-Coly není tak jednoduché.

Problém začal výrazněji působit po inflační vlně. Firma dokázala růst cen surovin přenášet na zákazníky a několik let zvyšovala ceny rychleji než objem prodeje. Krátkodobě to chránilo tržby a zisky, ale potraviny a nápoje postupně zdražily natolik, že část amerických domácností začala kupovat menší balení, levnější privátní značky nebo snacky jednoduše omezila.

K tomu přichází změna stravovacích návyků. Spotřebitelé věnují větší pozornost cukru, obsahu bílkovin a vlákniny a postupně se rozšiřují i léky GLP-1 na léčbu obezity, které u části pacientů snižují chuť k jídlu. Tento trend neznamená konec značek Lay’s či Doritos, zvyšuje však tlak na PepsiCo, aby rychleji přizpůsobovala složení, velikosti balení a celé portfolio měnícím se preferencím spotřebitelů.

Rozdíl je vidět na nejnovějších výsledcích Coca-Coly. Její globální objem prodeje ve druhém kvartále vzrostl o 5 % a v Severní Americe o 3 %. Samotná Coca-Cola přidala 5 %, Coca-Cola Zero Sugar dokonce 16 %. Firma zvýšila tržby o 7 % na 13,4 miliardy USD a porovnatelná provozní marže dosáhla 35,6 %. Důležité je, že legenda dokáže zvyšovat prodej bez výrazné slevy cen, zatímco PepsiCo musí v USA část zákazníků získávat zpět právě přes levnější produkty.

Rozdíl se promítl i do ocenění. PepsiCo se při ceně kolem 139 USD obchoduje zhruba za 15,9násobek očekávaného zisku, přičemž jeho desetiletý průměr je kolem 21,5. Jde o nejnižší ocenění za více než deset let, tedy nižší než během pandemie. Coca-Cola se naopak obchoduje přibližně za 25,5násobek očekávaného zisku oproti svému desetiletému průměru 23,4 a S&P 500 je přibližně na 20násobku. PepsiCo tak není levnější náhodou. Trh momentálně oceňuje Coca-Colu jako firmu, jejíž strategie funguje, a PepsiCo jako firmu, která ji ještě musí opravit.

Co se pokazilo?

Na první pohled druhý kvartál pro PepsiCo nevypadal špatně. Tržby vzrostly meziročně o 6,4 % na 24,18 miliardy USD a upravený zisk dosáhl 2,20 USD na akcii. Podstatnější byl ale organický růst tržeb, který činil pouze 2,4 %. Jádrový provozní zisk vzrostl o 4 %, provozní marže však klesla o 0,4 procentního bodu.

Největší slabinou zůstala Severní Amerika. Organické tržby potravinářské divize klesly o 2 % a objemy stagnovaly, zatímco u nápojů se prodané množství snížilo o 4 %. Generální ředitel Ramon Laguarta upozornil na napjaté rozpočty domácností a vyšší ceny pohonných hmot, které zasahují zejména prodej na čerpacích stanicích a v menších obchodech.

Slabost nápojové divize není jen důsledkem opatrnějšího spotřebitele. Klasická Pepsi byla desetiletí druhou nejprodávanější sycenou značkou v USA, ale Dr Pepper ji v roce 2024 dohnal a následně předstihl. Konkurent by v růstu měl pokračovat i v roce 2026 a tržní podíl Pepsi by se tak měl dále snižovat.

Právě proto PepsiCo mění strategii, která mu v minulých letech pomáhala chránit zisky. Místo dalšího zdražování snížilo ceny vybraných produktů Lay’s, Doritos, Cheetos a Tostitos asi o 15 %, rozšiřuje menší balení a přidává marketing. Firma tak usiluje o návrat ke zákazníkům, kteří po letech zdražování přešli na levnější alternativy nebo snacky kupují méně často. Nižší cena ale musí zvýšit objemy, jinak PepsiCo jen sníží zisk z každého prodaného balení.

Do změn se zapojil i Elliott Investment Management, který v září 2025 oznámil podíl v PepsiCo v hodnotě okolo 4 miliardy USD. Aktivistický investor tlačí na jednodušší portfolio, nižší náklady a lepší fungování severoamerických nápojů. Otevřel také otázku, zda PepsiCo musí vlastnit tak velkou část plnění a distribuce nápojů, nebo by část kapitálově náročných operací mohli převzít partneři, podobně jako to funguje u Coca-Coly. Více o této tematice najdete v článku níže.

Ve Spojených státech chce vedení odstranit zhruba pětinu produktových variant, zavírá méně efektivní výrobní kapacity a snižuje složitost dodavatelského řetězce. Nejde tedy o prodej pětiny značek, ale spíše o zbavení se méně prodejních příchutí, velikostí balení a dalších položek, které komplikují výrobu a distribuci bez dostatečného přínosu. Méně variant může snížit náklady a zároveň uvolnit peníze na ceny, reklamu a produkty, které mají větší potenciál růstu.

Mění se i samotná nabídka. PepsiCo přidává produkty s vyšším obsahem bílkovin a vlákniny, jednodušším složením a menším množstvím cukru či umělých přísad. Připravuje Doritos Protein, nové varianty Cheetos a Doritos bez umělých barviv a rozšiřuje nápoje bez cukru. Tradiční značky se firma snaží přizpůsobit, namísto toho, aby spoléhala pouze na to, že se spotřebitelské návyky vrátí k tradičním vzorcům.

Nápojový gigant se přitom nespoléhá jen na úpravy značek, které vlastní desetiletí. V roce 2025 koupil výrobce mexicko-amerických potravin Siete za přibližně 1,2 miliardy USD a značku probiotických nápojů Poppi za 1,95 miliardy USD. Do nových kategorií tak vstupuje i akvizicemi, namísto aby celý růst musel vytvořit interně.

Siete již v roce 2026 přispívá k tržbám severoamerického potravinářského byznysu, zatímco Poppi se postupně dostává do většího počtu prodejen. Firma tím urychluje vstup do rostoucích kategorií a získává přístup k zákazníkům, kteří vyhledávají modernější nápoje a potraviny. Problémem je, že za perspektivní značky musí zaplatit vysokou cenu.

Další cestou růstu je dostat stávající produkty na místa, kde je lidé dosud kupovali méně často. Koncern rozšiřuje prodeje mimo supermarkety, zejména v restauracích, na stadionech a v dalších zařízeních. U nápojů tam přidává značky jako Poppi či Celsius a produkty bez cukru. U snacků zkouší například Walking Taco a jídla Doritos Loaded vytvořená ve spolupráci se šéfkuchařem Gordonem Ramsayem. Cílem je zvýšit počet příležitostí, kdy si zákazník koupí nápoj nebo snack, a nespoléhat pouze na snižování ceny v obchodech.

PepsiCo ale nemusí čekat na oživení amerického zákazníka. Mezinárodní tržby nápojové franšízy vzrostly o 11 %, Evropa, Blízký východ a Afrika o 10 %, asijsko-pacifické potraviny o 12 % a latinskoamerické potraviny o 15 %. Růst v zahraničí tak firmě poskytuje čas na reorganizaci severoamerického byznysu, ale severoamerický trh je stále příliš důležitý, aby slabší výkon šlo dlouhodobě kompenzovat pouze růstem v ostatních regionech.

Dividenda platí za čekání

Pokles ceny přinesl relativně vysoký dividendový výnos. Firma v roce 2026 zvýšila roční dividendu o 4 % na 5,92 USD na akcii. Při ceně kolem 139 USD to znamená přibližně 4,3 % dividendový výnos, což je u PepsiCo neobvyklá úroveň. Společnost zvyšuje dividendu už 54 let v řadě a hotovostní dividendu vyplácí nepřetržitě od roku 1965. Tím splňuje definici dividendového krále, tedy firmy s minimálně 50 lety nepřetržitého růstu dividendy.

Výplatní poměr dosahuje 74,7 % zisku. U stabilních spotřebitelských firem se za komfortní úroveň často považuje přibližně 50 až 70 % zisku, protože firmám zůstává dostatek peněz na investice, splácení dluhu i další zvyšování dividendy. Čím více se poměr blíží k 80 % a výše, tím menší rezervu má firma, kdyby jí zisk dočasně klesl. Vyšší výplatní poměr proto omezuje finanční polštář, ale u PepsiCo zatím nevypadá neudržitelně. Coca-Cola například vyplácí 77 % zisku přesto, že dividendu dále zvyšuje. U obou společností pomáhají stabilní tržby a cash flow, takže současná úroveň dividendy by měla být udržitelná, pokud zisky výrazně neklesnou.

Společnost má přibližně 42,5 miliardy USD čistého dluhu. Zadlužení zatím není problémem, protože PepsiCo generuje dostatek zisku a hotovosti na placení úroků i splácení závazků. Současně ale znamená, že firma nemůže veškerou volnou hotovost směřovat pouze na dividendy a zpětné odkupy. Program odkupů za 10 miliard USD proto je třeba vnímat jako maximální rámec do roku 2030, nikoli jako částku, kterou PepsiCo musí bez ohledu na situaci celou utratit.

Wall Street zůstává rozpolcená podobně jako samotný příběh firmy. Průměrná cílová cena podle údajů Yahoo Finance se pohybuje kolem 155 USD, tedy asi o 12 % nad současnou cenou. Po výsledcích ale přišla další snížení odhadů. Barclays snížil cílovou cenu na 138 USD, TD Cowen na 145 USD a Morgan Stanley na 160 USD. Evercore považuje pásmo přibližně 135 až 145 USD za zdůvodnitelné, dokud nebude vidět jasné zlepšení ve Spojených státech.

Management na rok 2026 stále očekává organický růst tržeb o 2 až 4 % a zvýšení jádrového zisku na akcii při konstantních měnových kurzech o 4 až 6 %. Při forward P/E 15,9 tak investor neplatí za rychlý růst. Platí za globální značky, distribuci, mezinárodní byznys, 4,3% dividendový výnos a zároveň přijímá riziko nízké poptávky v Americe. Vedení musí dokázat, že nižší ceny vrátí objemy bez poškození marží a že nové produkty dokážou nahradit část slábnoucí poptávky po tradičních snackech.

Právě zde je rozdíl oproti Coca-Cole největší. Coca-Cola se dnes obchoduje dráž než svůj historický průměr, protože investorům ukazuje růst objemů, získávání tržního podílu a jednodušší model s vyššími maržemi. Její stabilní byznys zároveň nabízí investorům možnost diverzifikace v době, kdy velká část trhu stojí na technologických firmách s vysokými investičními výdaji. PepsiCo se obchoduje asi o čtvrtinu pod svým desetiletým průměrem, protože výsledek reorganizace je stále nejistý.

Další novinky ze světa investování.
Akcie společnosti můžete koupit ZDE.