Jedno procento může za 30 let stát desítky tisíc EUR
Investiční aplikace dnes často lákají na nákup akcií a ETF bez provize. Pro začínajícího investora to může vypadat jednoduše: vložím 1 000 EUR, koupím americké akcie za 1 000 EUR a celá částka začne pracovat. V praxi se však mezi vkladem peněz a samotnou investicí může objevit několik nákladů, které na první pohled nejsou příliš viditelné. Broker může mít nulovou provizi za obchod, ale účtovat si za konverzi EUR na USD, vklad kartou, neaktivitu nebo výběr peněz. K tomu je potřeba připočítat rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou akcie. Pokud investor kupuje ETF nebo podílový fond, další poplatek si od něho účtuje i samotný fond.
Při investování je proto lepší dívat se na celkové náklady, ne jen na číslo uvedené vedle tlačítka „Koupit“. Ne všechny tyto náklady jsou přitom skryté v pravém smyslu slova. Brokeři a správci fondů je mají uvedené v cenících a dokumentech, problém je spíše v tom, že mnoho investorů si je při zakládání účtu vůbec nezkontroluje a později je nemusí vidět ani přímo na výpisu. Výsledný dojem proto může být zavádějící a investování může působit levněji, než ve skutečnosti je.
Největším problémem u poplatků je kumulativní efekt. Jednorázových 5 EUR pravděpodobně nikoho finančně nezruinuje. Pokud však každý rok z výnosu zmizí další procento, investor nepřichází pouze o samotný poplatek, ale i o část budoucích výnosů, kterou tyto peníze mohly vytvořit. Představme si člověka, který 30 let investuje 200 EUR měsíčně a jeho portfolio před poplatky vydělává průměrně 8 % ročně. Při celkových ročních nákladech 0,20 % by na konci období měl v zjednodušeném modelu přibližně 286 000 EUR. Kdyby stejná investice stála 1,50 % ročně, zbylo by přibližně 221 000 EUR. Rozdíl představuje přibližně 65 000 EUR, i když investor během celého období posílal na účet přesně stejné peníze a vlastnil investice se stejným hrubým výnosem.
Vliv poplatků na investici
Podívejte se, jak může rozdíl v ročních poplatcích ovlivnit hodnotu pravidelného investování.
Model předpokládá pravidelnou měsíční investici, konstantní průměrný výnos a konstantní roční poplatek. Výpočet nezohledňuje daně, inflaci ani další náklady.
Jedná se samozřejmě pouze o model. Výnos trhu nebude každý rok 8 %, poplatky se mohou měnit a výpočet ignoruje daně. Dobře však ukazuje, proč má smysl věnovat pozornost nákladům. Při dlouhém horizontu investor nedokáže rozhodnout, zda akciový trh příští rok vzroste o 12 % nebo klesne o 10 %. Dokáže si ale poměrně přesně zjistit, zda za svou investici platí 0,20 % nebo 1,50 % ročně.
Obchodní provize je dnes často ten nejviditelnější poplatek
Klasická provize za nákup a prodej bývala kdysi hlavním nákladem drobného investora. Každý obchod mohl stát několik EUR nebo USD, proto se nákup malých částek prakticky nevyplatil. Nástup internetových brokerů situaci výrazně změnil a u několika platforem je dnes možné akcie nebo ETF nakupovat bez přímé provize, případně za velmi nízkou částku.
XTB u reálných akcií a ETF nyní účtuje 0 % provizi do kumulativního měsíčního obratu 100 000 EUR. Po překročení této hranice se uplatňuje provize 0,20 %, minimálně 10 EUR za obchod. Na eToro jsou obchody s ETF bez provize. U jednotlivých akcií může platforma při otevření a zavření pozice účtovat 1 (u slovenských akcií) nebo 2 USD podle země klienta a burzy, na které se akcie obchoduje. Neplatí to pro všechny typy pozic a investor vidí konkrétní náklad před potvrzením obchodu. Více o eToru naleznete v níže uvedeném článku:
Rozdíly mezi brokery mohou na první pohled vypadat malé, ale při dlouhodobém investování nejde jen o samotnou obchodní provizi. Ta může být nakonec pouze jednou z více položek, které ovlivní, kolik investorovi z jeho výnosu skutečně zbude.
Měnová konverze je jeden z nejsnadněji přehlédnutelných nákladů
Slovenský investor vydělává, spoří a posílá peníze brokerovi nejčastěji v EUR. Velká část nejoblíbenějších akcií světa se však obchoduje v USD. Apple, Microsoft, Nvidia, Amazon či Meta jsou jednoduchým příkladem. Pokud máte účet vedený v EUR a kupujete akcii za 1 000 USD, někdo musí vaše EUR nejdříve vyměnit za USD a tato výměna nebývá zadarmo.
XTB při transakci, kdy se měna investičního účtu liší od měny nakupovaného aktiva, účtuje 0,50 % za měnovou konverzi. Při nákupu americké akcie za 1 000 EUR tak jde přibližně o 5 EUR ještě před zohledněním pohybu kurzu, spreadu nebo již zmíněné obchodní provize. Stejnému poplatku za konverzi se navíc nevyhnete ani při následném prodeji.
U eToro stojí převod mezi lokálním účtem a USD účtem standardně 0,75 %, přičemž členové eToro Club mohou podle úrovně získat slevu. Při přímých vkladech EUR nebo GBP na USD účet uvádí eToro u karty, elektronické peněženky, online bankovnictví i bankovního převodu konverzní poplatek 150 pipů, což v praxi představuje příplatek přibližně 1,35 % až 1,50 % z vkládané částky.
Jeden model proto nemusí být levnější pro každého investora. Procentuální poplatek je nepříjemnější u větších částek, zatímco fixní minimum je relativně dražší u malých převodů. Pokud například investor konvertuje 100 EUR a zaplatí minimum 2 USD, náklad představuje 2 % investice, zatímco při konverzi 10 000 EUR tentýž poplatek činí pouze 0,02 %. Při srovnání brokerů byste měli brát v úvahu i částku, kterou hodláte investovat.
U měn existuje ještě jeden častý zdroj nedorozumění. Pokud koupíte ETF sledující S&P 500 na evropské burze v EUR, můžete se vyhnout konverzi peněz u brokera. Neznamená to však automaticky, že jste odstranili měnové riziko samotné investice. Měna, ve které se ETF obchoduje, a měna aktiv uvnitř fondu jsou dvě různé věci. ETF může mít obchodní cenu v EUR, ale vlastnit Apple, Microsoft, Amazon a další americké společnosti, jejichž ekonomická hodnota je primárně vázaná na USD. Pokud fond není měnově zajištěný, pohyb EUR/USD se stále může projevit na výsledku investice.
Nevyhnutelné poplatky při vkladu kartou
Další poplatek může vzniknout ještě dřív, než investor cokoliv koupí. Platební karta je pohodlná a peníze se na investičním účtu objeví prakticky okamžitě, ale na některých platformách se za tuto pohodlnost platí.
Skvělým příkladem je XTB, které aktuálně při vkladu platební kartou účtuje 0,70 % u EUR a 0,95 % u USD. Vklad 1 000 EUR kartou tedy stojí 7 EUR. PayPal u EUR a USD stojí 0,85 %. Bankovní převod v EUR nebo USD má ze strany XTB sazbu 0 %, ale vlastní poplatek může účtovat banka nebo jiný zprostředkovatel. U eToro je samotný vklad kartou bezplatný.
Pro člověka, který pravidelně investuje každý měsíc, může být způsob financování účtu stejně důležitý jako provize za nákup. Pokud broker umožňuje bezplatný bankovní převod, tomuto poplatku se dá jednoduše vyhnout, a proto by neměl být rozhodujícím kritériem při výběru brokera.
Neobchodujete? Broker si za to může účtovat peníze
Dlouhodobé investování bývá založené na jednoduché myšlence: koupit aktiva a držet je. Z pohledu investora proto může působit zvláštně, pokud ho broker zpoplatní právě za to, že neobchoduje. Takové poplatky stále existují a klienty často nutí obchodovat jen proto, aby se vyhnuli sankci. Podmínky se však mezi platformami výrazně liší.
XTB účtuje 10 EUR měsíčně pouze pokud jsou současně splněny dvě podmínky. Klient během posledních 365 dní neotevřel ani nezavřel žádnou pozici a během posledních 90 dní nevložil na účet peníze. Pokud má otevřenou pozici nebo na účtu není volná hotovost, pravidla obsahují další výjimky. Podrobně jsme jednotlivé podmínky, vklady a další náklady XTB rozebrali i v naší recenzi XTB:
U eToro je důležité dát pozor na starší srovnání brokerů. Platforma donedávna po delší neaktivitě účtovala měsíční poplatek, od 28. května 2026 ho ale zrušila. Interactive Brokers má také nulový poplatek za neaktivitu.
I výběr peněz nemusí být vždy zdarma
Podobně jako u vkladů, i u výběrů peněz může investor narazit na poplatek, který při samotném obchodování často nevnímá. Rozdíl je v tom, že výběr přijde až ve chvíli, kdy chce investor peníze dostat zpět na svůj bankovní účet, a proto se tento náklad může objevit až tehdy, když už s tím není možné nic udělat.
Výše poplatku závisí na brokerovi, měně účtu i způsobu, kterým se peníze vybírají. Některé platformy výběry neúčtují vůbec, u jiných se poplatek může týkat pouze konkrétní měny nebo typu účtu. Například eToro při výběru z lokální měny na externí účet poplatek neúčtuje, zatímco při výběru z USD investičního účtu si účtuje 5 USD a minimální výše takového výběru je 30 USD. XTB má výběry bezplatné.
Pro dlouhodobého investora nebude jednorázový poplatek 5 EUR nebo 5 USD zásadní položkou. Významnější může být u investorů, kteří peníze mezi účtem brokera a bankovním účtem pravidelně přesouvají. Pokud někdo během roku několikrát vkládá a vybírá peníze nebo má jeho portfolio menší hodnotu, i malé poplatky se postupně sečtou a snižují částku, která může zůstat investována.
Spread zaplatíte i tehdy, když má broker provizi 0 %
Jedním z nejméně intuitivních nákladů je bid-ask spread, tedy rozdíl mezi cenou, za kterou lze aktivum v daný okamžik koupit, a cenou, za kterou lze prodat. Představte si akcii, u které je nejvyšší nákupní nabídka 99,98 USD a nejnižší prodejní nabídka 100 USD. Pokud ji koupíte, zaplatíte 100 USD. Pokud byste ji hned v téže vteřině chtěli prodat, trh vám nabídne jen 99,98 USD.
U největších amerických akcií nebo likvidních ETF může být tento rozdíl velmi malý. U malých firem, méně obchodovaných ETF, exotických trzích nebo obchodování mimo hlavní burzovní hodiny může být podstatně širší. Spread nemusí být příjmem vašeho brokera. Může jednoduše vznikat na trhu mezi nabídkou kupujících a prodávajících.
ETF mají vlastní poplatek, který na brokerském účtu neuvidíte
Při dlouhodobém pasivním investování se pozornost často soustředí na brokera. Stejně důležité je však podívat se na samotné ETF. Fond spravuje portfolio, nakupuje a prodává cenné papíry, zajišťuje administrativu, depozitáře a další činnosti. Za to si správce účtuje průběžný poplatek, často označovaný jako TER. Pokud má ETF TER 0,20 %, neznamená to, že vám broker na konci roku strhne z účtu 20 EUR za každých 10 000 EUR. Náklady se průběžně odečítají přímo z majetku fondu a cena ETF je již zahrnuje, takže je mnoho investorů nikdy fyzicky „nevidí“.
Vliv poplatků na investici
Podívejte se, kolik vás může stát roční poplatek ETF nebo fondu při dlouhodobém investování.
Model předpokládá jednorázovou investici, konstantní průměrný výnos a každoroční průběžné odečtení poplatku. Nezahrnuje daně, inflaci ani další poplatky.
U některých indexových ETF mohou být tyto náklady velmi nízké a roční poplatek může být jen 0,03 %. Ne každé ETF však stojí tak málo. Tematické, méně likvidní nebo specializované fondy mohou mít náklady několikanásobně vyšší. Při výběru ETF proto nestačí zkontrolovat pouze index. Dva fondy mohou sledovat stejný index, ale mít rozdílné TER, spread, velikost nebo vyplácení dividendy.
Podílové fondy mohou mít úplně jinou cenovou strukturu
Ještě větší rozdíl vidíme u klasických podílových fondů, přes které investuje mnoho klientů bank a správcovských společností. Zde se může objevit několik nákladů najednou. Fond může mít vstupní poplatek, průběžné náklady na správu, depozitáře a distribuci, případně výstupní nebo výkonnostní poplatek.
To automaticky neznamená, že každý bankovní fond je špatný nebo drahý. Rozdíl mezi jednotlivými produkty je ale podstatně větší než mezi nejlevnějšími indexovými ETF. ESMA ve své nejnovější analýze evropského trhu uvádí u pasivních akciových ETF průběžné náklady cca 0,20 %, zatímco u aktivních akciových fondů mimo ETF byly kolem 1,28 %.
Vliv poplatků na investici
Podívejte se, jak může rozdíl v ročních poplatcích ovlivnit hodnotu pravidelného investování.
Model předpokládá pravidelnou měsíční investici, konstantní průměrný výnos a konstantní roční poplatek. Výpočet nezohledňuje daně, inflaci ani další náklady.
Samostatnou vrstvou je distribuce. ESMA zjistila, že u UCITS fondů tvořily náklady na distribuci v průměru 48 % celkových nákladů. Tradiční distribuce přes banky a investiční firmy byla dražší než jednoduché online platformy, přes které si investor produkt koupí sám. Celkové náklady retailových UCITS se ve vzorku pohybovaly přibližně od 0,5 % do 2 % investované částky.
Podobnou strukturu lze najít i na Slovensku. Slovenská sporitelna například u svých podílových fondů uvádí správcovský poplatek od 0,15 % u konzervativních fondů do 1,65 % u dynamických fondů. Náklad se účtuje z majetku fondu a je již zahrnut v jeho vykazované výkonnosti. Některé produkty mohou mít zároveň vstupní poplatky.
Některé aktivní fondy přidávají ještě výkonnostní poplatek. Správce pak dostane další odměnu, pokud dosáhne předem definovaný výsledek. Může jít například o překonání určitého indexu nebo předchozího maxima hodnoty fondu. Mechanismus má zajistit, aby správce dostával odměnu pouze v případě, že vytvoří pro investory nadvýnos.
Není to automatická vlastnost podílových fondů a u běžných pasivních ETF se s takovým poplatkem obvykle nesetkáte. Historické srovnání regulátora ESMA ukázalo, že v evropských zemích, kde se výkonnostní poplatky používaly, se často pohybovaly kolem 10 až 20 % z definované nadvýkonnosti.
Neznamená to 20 % z celého majetku fondu ani automaticky 20 % z každého ročního zisku. Záleží na přesném výpočtu v dokumentaci konkrétního fondu. Investor by si proto měl zjistit, vůči čemu se výkon měří a zda fond používá mechanismus, který zohledňuje i předchozí období slabší výkonnosti.
Jak se vyhnout daním při investování
Při výpočtu skutečného výnosu nelze ignorovat daňové povinnosti. Broker je nemusí uvádět mezi svými poplatky, ale pro běžného člověka představují velký rozdíl mezi hrubým a čistým výsledkem. Pro slovenského investora je u akcií a ETF důležitý zejména roční časový test. Pokud fyzická osoba prodává cenný papír přijatý k obchodování na regulovaném trhu nebo obdobném zahraničním trhu, může být příjem od daně zcela osvobozen, pokud mezi nákupem a prodejem uplynul více než jeden rok a zároveň byl cenný papír na regulovaný trh přijat více než rok před prodejem. Platí to při splnění dalších zákonných podmínek, například pokud cenný papír nebyl zařazen do obchodního majetku.
Pro dlouhodobého investora je to podstatná výhoda. Pokud člověk koupí akcii za 5 000 EUR a po několika letech ji prodá za 9 000 EUR, při splnění podmínek časového testu může být celý kapitálový zisk 4 000 EUR osvobozen od daně. Pokud časový test splněn není, může se u příjmů z prodeje cenných papírů uplatnit osvobození 500 EUR ze zisku, přičemž zbytek podléhá zdanění podle příslušných pravidel. Zdaňovatelný zisk lze však v témže roce snížit také realizovanou ztrátou z jiné zdanitelné investice. Pokud investor na jedné akcii vydělá 4 000 EUR, ale jinou akcii prodá se ztrátou 4 000 EUR, výsledný rozdíl je nulový a z těchto obchodů nevznikne zdanitelný zisk.
U dividendových akcií je potřeba oddělit kapitálový zisk od dividendy. To, že investor drží americkou akcii déle než rok, neznamená, že jsou tím osvobozeny i dividendy. U zahraničních akcií navíc investor často nedostane na účet celou hrubou dividendu. Zahraniční země může ještě před připisem dividendy srazit daň, takže broker připíše již čistou sumu. Částka, kterou broker připíše, proto nemusí být totožná s hrubou dividendou oznámenou firmou.
Nejlevnější neznamená nejlepší
Při čtení všech těchto poplatků se lze snadno dostat do opačného extrému a řešit každých 50 centů. Ani to není cílem. Broker, který je o pár eur ročně levnější, nemusí být lepší, pokud nenabízí burzu nebo ETF, které potřebujete, má horší možnosti práce s měnami nebo vám nevyhovuje jeho platforma. Stejně nemá smysl vybírat ETF pouze podle nejnižšího TER a ignorovat jeho velikost, likviditu, index nebo způsob fungování.
Poplatky jsou pouze jednou částí investičního rozhodnutí, ale mají jednu velkou výhodu: na rozdíl od budoucích výnosů je většinou známe dopředu. Rozdíl několika desetin procenta se první rok může zdát zanedbatelný. Po desítkách let ale může rozhodovat o tisících eur. Proto má smysl vědět, za co platíte, ještě před prvním kliknutím na tlačítko „Koupit“.
Další novinky ze světa investování.
Akcie společnosti můžete koupit ZDE.
