Sázka na AI na Starém kontinentu. Tyto evropské akcie profitují z AI mánie

Evropské akcie profitují z AI mánie

Boom umělé inteligence zatím nejvíce proslavil americká jména. Nvidia, hyperscalerové společnosti, cloudové platformy a čínští hráči dominují titulkům i představám investorů. Čím však více roste poptávka po výpočetním výkonu, tím více se pozornost přesouvá i k méně viditelným firmám, které dodávají „lopaty a krumpáče“ pro AI zlatou horečku. Právě tam se objevili evropští vítězové.

Německý Aixtron, výrobce zařízení používaných při výrobě čipů, vzrostl od začátku roku o 167,2 %. Italský Technoprobe, který vyrábí testovací rozhraní pro křemíkové wafery, si připsal 133,6 %. STMicroelectronics, jeden z nejvýznamnějších evropských výrobců čipů, vzrostl o 134,9 %. Nokia, dříve symbol mobilních telefonů a dnes dodavatel síťové a optické infrastruktury, vyskočila o 125,8 %. Aby však článek nebyl jen o těžkých vahách starého kontinentu, zajímavý je i Nebius.

Tato firma možná zatím není tak známá jako ASML či Nokia, ale patří mezi nejžhavější evropské AI společnosti v oblasti cloudové infrastruktury. Nizozemský Nebius v prvním čtvrtletí 2026 odpálil tržby o neuvěřitelných 684 % a zajistil si strategickou smlouvu s Metou v hodnotě 27 miliard USD. Jeho akcie letos vzrostly o 144,6 %. Absolutním evropským vítězem roku je švédská společnost Sivers Semiconductors. Jejich akcie od začátku roku vzrostly přibližně o 1348 %, čímž se firma zařadila mezi nejvýkonnější evropské akcie s tržní kapitalizací nad 1 miliardu EUR. 

Společným jmenovatelem není to, že by Evropa najednou porazila USA v umělé inteligenci. Jde spíše o to, že AI potřebuje stále více fyzické infrastruktury. Datová centra potřebují čipy, optické sítě, výkonové polovodiče, testování, napájení, chlazení a spolehlivou konektivitu. Právě v těchto méně nápadných vrstvách mají některé evropské firmy reálnou pozici.

Fabio Bassi, šéf strategie napříč třídami aktiv v J.P. Morgan, pro CNBC vysvětlil, že investoři začínají hledět za hranici největších AI jmen. Poptávka po výpočetním výkonu je vede k firmám z oblasti datových center, síťové technologie, čipového vybavení, energetiky, chlazení a softwarových nástrojů. V Evropě se tento efekt ještě zesiluje tím, že velkých a likvidních AI „čistých sázek“ je málo. Kapital se proto koncentruje do úzké skupiny společností, které trh vnímá jako AI proxy.

Nejvýraznějším příkladem je Aixtron. Firma navrhuje a vyrábí pokročilá zařízení na nanášení ultratenkých vrstev materiálů na křemíkové wafery. Tento proces je známý jako depozice a patří mezi klíčové kroky při výrobě čipů. Akcie společnosti za posledních 12 měsíců vyskočily o více než 300 %, díky čemuž se Aixtron stal druhým nejvýkonnějším titulem v indexu Stoxx 600 za toto období, hned po farmaceutické společnosti Abivax.

Citi v dubnu zvýšila cílovou cenu Aixtronu o více než 66 %. Důvodem byl silnější poptávka a lepší marže. Podle banky je umělá inteligence hlavním motorem výnosového výhledu společnosti na rok 2026. Jinými slovy, Aixtron dnes není jen cyklický výrobce zařízení pro polovodičový průmysl. Trh ho stále více vnímá jako jednu z evropských bran do AI investičního cyklu.

Trh hledá další úzká místa AI boomu

AI infrastruktura je kapitálově žíznivá. Velké technologické firmy v USA utrácejí bezprecedentní sumy za datová centra, čipy a sítě. Big Tech totiž vstupuje do největšího investičního cyklu v historii a letos plánují největší hráči utratit více než 700 miliard USD za infrastrukturu. Tento investiční cyklus vytváří poptávku nejen po nejvýkonnějších grafických procesorech, ale i po celém ekosystému dodavatelů, kteří umožňují, aby se výpočetní výkon vůbec dostal do provozu.

Pro STMicroelectronics je AI příběh rozdělený do dvou hlavních linií. Brian Colello, senior akciový analytik Morningstar, pro CNBC uvedl, že výstavba AI infrastruktury spotřebovává polovodiče všech typů, což je pozitivní pro STMicroelectronics i podobné firmy. Společnost má podle něj expozici přes výkonové polovodiče určené pro připravovaný přechod na 800voltové systémy, tedy efektivnější energetické architektury, a zároveň přes optické produkty pro rychlejší propojení datových center.

Tento detail je důležitý. AI není jen o samotném čipu v serveru. Je to i o přenosu dat, energetické efektivitě a schopnosti datových center zvládat masivní objemy výpočtů bez toho, aby se systém zasekl na napájení, připojení nebo ztrátách energie. Nokia je jiný typ příběhu. Dříve byla synonymem mobilních telefonů, dnes se snaží přepisovat vlastní identitu přes síťovou infrastrukturu. Firma dodává sítě pro AI datová centra a optická zařízení, která jsou potřeba pro rychlý přenos dat.

Na začátku loňského roku Nokia dokončila akvizici společnosti Infinera, čímž se zařadila mezi největší světové dodavatele optických síťových zařízení. Tento posun si všimla i Nvidia, která v říjnu oznámila nákup akcií Nokie v objemu 1 miliardy USD. Akcie Nokie tehdy okamžitě vzrostly o 22 %. Pro trh to byl silný signál, že stará evropská technologická značka může mít v nové AI infrastruktuře mnohem větší roli, než by naznačovala její minulost v mobilních telefonech. Více o Nokii si můžete přečíst v článku níže:

Technoprobe stojí v ještě méně viditelné, ale velmi důležité části hodnotového řetězce. Firma vyrábí probe cards, tedy elektromechanická rozhraní používaná při testování křemíkových waferů. Bez testování se čipy nemohou spolehlivě dostat do hromadné výroby. Bank of America v květnu zvýšila doporučení na akcie společnosti na „koupit“, protože očekává růst zisků v nadcházejících letech díky poptávce spojované s grafickými procesory.

Sivers vyvíjí fotonické a polovodičové komponenty využívané v datových centrech pro umělou inteligenci, 5G sítích a dalších oblastech rychlého přenosu dat. Firma zatím není gigantem podle tržeb. V roce 2025 dosáhla výnosy 304,1 milionů SEK, tedy přibližně 27 milionů EUR, což představovalo meziroční růst o 25,0 %. Investoři však v tomto případě neplatí za dnešní velikost, ale za možnou budoucí roli ve fyzické infrastruktuře AI.

Důležité je, že společnost uvedla růst potenciálních budoucích tržeb o 64,0 % na 453 milionů USD, tedy přibližně 385 milionů EUR. Velká část tohoto růstu souvisí právě s AI fotonikou. Jinými slovy, trh začal Sivers vnímat nikoliv jako malého dodavatele z okraje polovodičového světa, ale jako firmu, která by mohla stát u jednoho z technických úzkých míst AI infrastruktury. A na burze někdy stačí velmi málo, aby se z nudného dodavatele stal nový miláček trhu.

Širší polovodičový sektor v Evropě tak zažívá výrazně lepší rok než hlavní trh. Index Stoxx Europe Total Market Semiconductor od začátku roku vzrostl o 84 %, zatímco širší Stoxx 600 přidal jen 3,0 %. Tento rozdíl ukazuje, že investoři nekupují Evropu jako celek. Kupují konkrétní firmy, které mají přímou vazbu na AI infrastrukturu.

Colello zároveň upozorňuje, že prvními vítězi AI byli dodavatelé infrastruktury. V další fázi se však mohou prosazovat i firmy, které AI aktivně nasadí ve svých vlastních produktech a službách. Může jít o software, fintech, zdravotnictví či robotiku. Vzhledem k tomu, že každá země bude chtít využívat AI ve vlastním jazyce a lokálním kontextu, v různých regionech světa mohou vzniknout i domácí AI vítězové.

Rally není důkazem evropské technologické renesance

Přes prudké růsty zůstávají někteří analytici opatrní. Rally několika evropských akcií podle nich nestačí k tomu, aby se tvrdilo, že Evropa vstupuje do nové technologické éry. Spíše jde o úzký přenos amerického AI investičního boomu do malé skupiny evropských dodavatelů. Morningstar varuje zejména před regulačními a infrastrukturními limity. Martin Szumski, akciový analytik Morningstar, uvedl, že zájem o podporu AI infrastruktury v Evropě roste a Nokia v něm může hrát roli. Zároveň však dodal, že rozvoj bude probíhat v zásadně odlišném regulačním rámci než v USA.

Problémem jsou kapacity elektrických sítí, moratoria na datová centra a požadavky spojené s evropským Aktem o umělé inteligenci. Szumski připomněl, že v Evropě je jednoduše méně míst, kde lze koupit více než 500 akrů půdy s potřebnou dostupností elektřiny a vody pro výstavbu velkého AI datového centra. To je zásadní rozdíl oproti USA. Americký trh má větší prostor, jednotnější kapitálový ekosystém, agresivnější hyperscalery a méně fragmentované regulační prostředí. Evropské firmy proto sice mohou profitovat jako dodavatelé, ale samotná výstavba AI infrastruktury na kontinentu bude pravděpodobně pomalejší.

Aixtron, Technoprobe, STMicroelectronics i Nokia těží z poptávky po čipech, sítích a datových centrech, ale velká část ekonomiky této poptávky stále pramení ze Spojených států. Bassi z J.P. Morgan proto také odmítá interpretovat současný růst jako širokou evropskou technologickou renesanci. Podle něj jde o úzký kanál do vybraných evropských firem, které mají skutečnou expozici vůči expanzi datových center a zároveň schopnost proměnit poptávku na zisk.

Pro investory je to důležitá pointa. Evropské AI akcie mohou dále růst, pokud se investiční cyklus v datových centrech zrychlí. Nejde však o levný ani bezrizikový obchod. Pokud se ochladí očekávání kolem kapitálových výdajů technologických gigantů, pokud se ukáže slabší návratnost investic do AI nebo pokud se pozice v těchto akciích stanou příliš přeplněné, prudké zisky se mohou rychle změnit v volatilitu.

Evropa tak v AI příběhu nezmizela z mapy. Hraje však jinou hru než Silicon Valley. Nevlastní většinu největších modelů ani nejviditelnějších platforem, ale má firmy, které dodávají kritické části infrastruktury. Právě v tom je síla, ale i limit celé rally. Není to důkaz, že evropský technologický sektor dohání Ameriku, ale důkaz, že v AI boomu lze vydělat i na méně nápadných článcích řetězce.

Další novinky ze světa investování
Akcie zmíněných společností si můžete koupit ZDE.