Ráno na burze: Nvidia přichází na scénu, Dalio opět varuje a Bitcoin hlásí nejlepší týden od roku 2024

Ráno na burze: Týdenní propad indexů a růst ropy

Americké akciové trhy zakončily uplynulý týden v červených číslech a přerušily tak tří týdny trvající sérii zisků. Průmyslový index Dow Jones Industrial Average odepsal 455 bodů, tedy 0,85 %, a uzavřel na 53 277,91 bodech. Podle údajů Dow Jones Market Data jde o jeho největší bodový i procentuální týdenní pokles od 17. července. Širší index S&P 500 ztratil 1,4 % a uzavřel na 7 674,37 bodech. Technologický Nasdaq Composite klesl o 2,1 % na 26 180,45 bodu. Podobně to vypadalo i ve světě, kde klesaly trhy v Evropě, Japonsku i Číně. Přesto zůstávají všechny tři indexy od začátku roku výrazně v plusu: Dow Jones o 10,9 %, S&P 500 o 12,1 % a Nasdaq Composite o 12,6 %.

Motorem poklesu byl trh s dluhopisy. Středa přinesla krátké povzbuzení, když ministr financí Scott Bessent zdvojnásobil objem plánovaných zpětných odkupů dlouhodobějších státních dluhopisů na 4 miliardy USD. Výnos 30letých dluhopisů okamžitě klesl o devět bazických bodů. Efekt však vydržel pouze jeden den. Do pátku se výnos 30letých dluhopisů téměř celý středeční pokles vrátil a uzavřel na 5,237 %, zatímco výnos 10letých dluhopisů skončil na 4,697 %. Fiskální podpora může ovlivnit průběh aukce, ale prémii za delší splatnost nevymaže. Navíc se dostal do popředí americký státní dluh, který poprvé překročil hranici 40 bilionů USD. Trvalo to necelých pět měsíců od překonání 39 bilionů USD.

Z druhé strany tlačila ropa. Mezinárodní benchmark Brent s dodáním v říjnu vyskočil za týden o 6,63 % na 94,39 USD za barel (futures klesly na 91 USD), což je jeho největší týdenní zisk od konce července. Americká ropa WTI uzavřela na 86,64 USD za barel. Za růstem stojí pokračující spor o Hormuzský průliv a válka s Íránem. Účet nezaplatí jen energetické společnosti. Dražší palivo se promítne do nákladné dopravy, leteckých společností, výletních plaveb i spotřebitelských marží. Průměrná cena benzínu v USA vystoupila na 4,099 USD za galon oproti 3,150 USD před rokem.

Riziko pro měnovou politiku pojmenoval prezident minneapoliské pobočky Fedu Neel Kashkari. Podle něj válka s Íránem tlačí ceny nahoru, zejména v energetice, a čím déle potrvá, tím větší dopad bude mít na americkou ekonomiku i inflaci. Kashkari zároveň přiznal, že si není jistý návratem inflace k dvouprocentnímu cíli v krátkém časovém horizontu. Červencová inflace měřená indexem spotřebitelských cen dosáhla 3,4 %.

Rekordní týden bitcoinu, historický průlom Moderny a debut Unitree o 460 %

Nejsilnější příběh týdne byla kryptoměna bitcoin, která vyskočila o více než 24 % nad 77 000 USD. Jde o její nejlepší týden od března 2024. Impuls přišel z Washingtonu. Americká komise pro cenné papíry SEC navrhla 18. srpna nové výjimky, které by menším kryptoprojektům usnadnily prodej tokenů veřejnosti a větším umožnily získat až 75 milionů USD ročně za mírnějších podmínek. Donald Trump poté přijal v Bílém domě šéfy firem Coinbase, Payward a Blockchain.com. Růst akceleroval, když spekulanti sázející na pokles museli zavírat pozice. Podle dostupných údajů šlo o největší vlnu takových likvidací od roku 2021 v objemu 2,7 miliardy USD. Akcie firem Strategy a Coinbase Global přidaly shodně více než 7 %.

Zajímavější než samotné číslo je kombinace, která by neměla nastat současně. Hmotná aktiva rostla, přestože diskontní sazba stoupala. Zlato přidalo po středečním oznámení ministerstva financí 4 % a do konce týdne dalších 2 %. Bessent tedy dlouhodobé výnosy stlačil dolů, ale trh mu tento pohyb téměř celý vrátil. Bitcoinu a zlatu však nikoliv. Podle Zacka Guzmana, zakladatele společnosti Coinage, se bitcoin etabloval jako sázka na znehodnocení měny. Peníze podle něj končí právě v takových aktivech vždy, když se do dění zapojí vláda se snahou věci kontrolovat. Od roku 2015 nastalo jen šest týdnů, kdy bitcoin získal více než 15 %, zatímco akcie klesaly, zlato rostlo a dolar oslaboval.

Zdravotnictví překonalo rekordy díky Moderně, která od začátku měsíce vzrostla o více než 150 % po pozitivních výsledcích třetí fáze testování mRNA vakcíny proti rakovině. Sektorový fond XLV se díky ní dostal na historická maxima, Charles River Laboratories přidal téměř 30 % a Veeva Systems zaznamenala sérii zvyšování cílových cen. Walmart naopak stáhl maloobchod dolů slabým výhledem, zatímco Target rostl díky silnému výhledu. Pozornost si zaslouží i Šanghaj, kde 19. srpna debutovala Unitree jako první výrobce humanoidních robotů na burze STAR Market. Její akcie vystřelily v první den o 460 % a tržní kapitalizace firmy dosáhla přibližně 50,7 miliardy USD. Poptávka v IPO převýšila nabídku více než 8 000násobně, což je tržní rekord. Alibaba v pondělí v Hongkongu odepsala 8 % po dokončení emise akcií za 10,21 miliardy USD, kterou financuje rozvoj umělé inteligence.

Výsledky Nvidie, sympózium v Jackson Hole a nová cla na kanadský zboží

Tento týden patří k nejrušnějším v roce. Ve středu zveřejní výsledky za druhé čtvrtletí Nvidia, následovat budou Salesforce, CrowdStrike, Marvell Technology a Dell Technologies. Ve stejný den přijdou i klíčová makroekonomická data, konkrétně červencový index cen výdajů na osobní spotřebu (PCE) a revidovaný odhad růstu HDP za druhé čtvrtletí. Ve čtvrtek navíc začíná ekonomické sympózium v Jackson Hole. Souběh výsledků technologických gigantů s událostí centrální banky po chaotickém týdnu na dluhopisovém trhu signalizuje zvýšenou volatilitu.

Obchodní válka se mezitím vrátila na scénu. USA uvalily v sobotu ráno 50procentní clo na kanadské zboží v hodnotě zhruba 20 miliard USD poté, co jednání mezi zeměmi v pátek v noci zkrachovala. Seznam zahrnuje mléčné výrobky a tvrdý alkohol, přes překližku a hokejky až po oděvy a textil. Kanadský premiér Mark Carney označil clo za útok a slíbil odvetu ve stejné výši od 8. září. Nedělní futures naznačovaly opatrný začátek týdne, když kontrakty na Dow Jones i S&P 500 klesaly o 0,1 % a na Nasdaq-100 o 0,3 %.

Investoři by měli sledovat i dlouhodobější posuny v alokaci kapitálu. Zakladatel Bridgewater Ray Dalio doporučuje omezit expozici proti dluhopisům a držet 10 % až 15 % portfolia ve zlatě spolu s menší pozicí v bitcoinu. Argumentuje tím, že Washington utrácí ročně asi o 2 biliony USD více, než vybere, úrokové náklady se blíží k 1 bilionu USD a refinancovat je třeba další biliony. Bez smysluplného snížení deficitu může podle Dalia tento tlak během tří let vyústit v dluhovou krizi.

Další novinky ze světa investování.
Akcie zmíněných společností můžete koupit ZDE.