Pololetní rekapitulace: čipové hody a těžké časy pro software

Čipy mají za sebou úspěšné pololetí, software si to ale nemůže dovolit říct

Hardware vs. software. Asi tak by se dal shrnout vývoj na akciovém trhu v prvním pololetí letošního roku. Akcie čipových společností, s výjimkou Nvidie, těžily z euforie kolem pamětí, úložišť a rostoucí poptávky po tradičních procesorech pro vývoj umělé inteligence. Trh najednou neodměňoval pouze nejslavnější výrobce grafických čipů, ale celý dodavatelský řetězec, bez kterého nelze budovat datová centra. Asi nejčastěji zaznívalo jméno Micron, který za první dvě čtvrtletí přidal 308,6 %. Podobně si vedl i Intel, který vzrostl o 280,2 %, a AMD, které přidalo 173,8 %. Micron se stal jasným symbolem paměťové horečky. Ve čtvrtletí mu zisk na akcii vyskočil o 1400 %. Podrobnosti o výsledcích najdete v odkazovaném článku níže:

Vzhledem k tomu, že analytici očekávají, že globální nedostatek paměťových čipů potrvá déle, trh počítá s pokračováním silného růstu těchto firem i v dalších čtvrtletích. Intel naopak předvedl méně přesvědčivá fundamentální čísla. Tržby za první čtvrtletí vzrostly pouze o 11,9 %. Růst akcií však podpořily zprávy, že firma dosáhla dohody o výrobě čipů pro Apple a zároveň pracuje na vývoji procesorů pro umělou inteligenci pro Nvidii. Díky tomu se bývalý oblíbenec Wall Street opět těšil zvýšenému zájmu investorů. Společnost pod vedením nového CEO Lip-Bu Tana hlásí návrat do formy, když akcie psaly hodnoty, které jsme neviděli na grafech více než dvě desetiletí. 

Stejným trendem těží i AMD. Investoři hledí na budoucí prodeje procesorů i pokračující růst čipů pro umělou inteligenci. Aktuální tržní kapitalizace firmy se blíží k 900 miliardám USD. To je 441násobek hodnoty od nástupu Lisy Su do funkce. Nvidia, která od spuštění ChatGPT na konci roku 2022 vzrostla více než osminásobně, si v první polovině roku spíše oddechla. Za poslední tři měsíce přidala 13 % a od začátku roku jen 6 %. Po extrémním růstu už trh u ní nekouká jen na příběh, ale i na tempo dalšího zrychlování.

Na opačné straně stojí softwarové a platformové firmy. Investoři totiž aktuálně označují softwarové akcie za epicentrum výprodeje způsobeného umělou inteligencí. Vývoj softwaru je dnes jedním z nejpokročilejších praktických využití AI. Trh se obává, že nástup autonomních AI agentů, jako je Claude Cowork od Anthropicu, zničí tradiční obchodní model založený na předplatném pro lidského uživatele. Sektorový ETF fond iShares Expanded Tech-Software proto proti čipům výrazně zaostává.

Velká technologická sedmička narazila na účet za AI

Jednu kapitolu věnuji i Big Techu, protože ten více než tři roky táhl Wall Street k zeleným číslům. Pak ale přišel červen 2026 a trh začal tento příběh o obrovských capexech přeceňovat. Nvidia v červnu klesla o více než 5,1 %. Microsoft ztratil zhruba 17,2 %, což byl jeho nejhorší měsíční výkon od prosince 2000. Alphabet odepsal skoro 6,6 %, Amazon asi 12,2 % a Meta kolem 11,2 %. Apple sice druhý den v měsíci dosáhl nového historického maxima na závěrečné ceně 315,2 USD, ale poté od maxima klesl o více než 10,2 %. Tesla se v prvním červnovém týdnu propadla o více než 6,1 %, ale do konce měsíce většinu ztrát získala zpět a uzavřela zhruba na stejné úrovni.

Velká technologická sedmička v červnu smazala přibližně 2,3 bilionu USD tržní kapitalizace. V přepočtu to bylo zhruba 2,1 bilionu EUR. Výprodej byl výjimečný svou šíří. Obvykle padne jedna nebo dvě velké akcie, zatímco zbytek skupiny podrží index. Tentokrát klesala skoro celá sestava. Fond Roundhill Magnificent Seven, který drží všech sedm firem, ztratil od konce května přibližně 13,1 %. Podle dat TradingView z něj za měsíc odešlo více než 700 milionů USD, tedy kolem 615 milionů EUR. Šlo o nejhorší odliv od jeho spuštění v roce 2023.

Ještě tvrdší dopad zasáhl Oracle, i když nepatří do velké technologické sedmičky. Akcie firmy klesly přibližně o 35 %, což byl nejstrmější měsíční pokles od září 1990. Důvodem byly obavy z prudkého růstu nákladů a dluhu souvisejícího s umělou inteligencí. Tento dramatický pád snížil majetek spoluzakladatele Larryho Ellisona o přibližně 100 miliard USD, tedy 87,9 miliardy EUR.

Kapitálové výdaje pěti největších hyperscalerů letos překročí 700 miliard USD. Pouze Microsoft se podle odhadů Bank of America blíží ke 190 miliardám USD. Banka zároveň upozorňuje, že kapitálové výdaje těchto firem vzrostly z asi 70 % provozního cash flow v roce 2025 na téměř 100 % v roce 2026. Toto číslo je pro investory velmi důležité. V letech 2022 a 2023 mohly velké technologické firmy snižovat náklady, zlepšovat marže a odměňovat akcionáře zpětnými odkupy. Dnes je to podstatně náročnější. Pokud by náklady snížily, riskují, že v závodech v umělé inteligenci se ocitnou na vedlejší koleji. Pokud je nesníží, volný peněžní tok se bude stále zmenšovat a prostor pro zpětné odkupy bude minimální.

Kapitál hledá nový domov, ale riziko nezmizelo

Výprodej velkých technologických jmen ale neznamená, že investoři úplně opouštějí riziko. Spíše se přesouvají tam, kde vidí rychlejší růst, jasnější příběh nebo lepší okamžitou návratnost. Pokud mi nevěříte, podívejte se na graf Bitcoinu. Ten totiž dokonale ukazuje, že kapitál v roce 2026 nemá problém opustit ani nejpopulárnější témata minulých let. Bitcoin od říjnového vrcholu kolem 126 000 USD ztratil více než polovinu hodnoty. Nedávno se obchodoval pod 59 000 USD a od začátku roku klesl o více než 30 %.

Zaostával za americkými akciemi, zlatem i ropou. Jeho tržní kapitalizace klesla o více než 2 biliony USD a stáhl s sebou i kryptoakcie. Coinbase, Circle i Bullish byly k 30. červnu nižší minimálně o 21,5 % od začátku roku. Podle Farside Investors zaznamenaly spotové bitcoinové fondy do 29. června odliv přes 5 miliard USD. To oslabuje obraz Bitcoinu jako rizikového aktiva s vysokým potenciálem i ochranou před nejistotou. Část investorů se přesouvá k rychleji rostoucím akciím spojeným s umělou inteligencí, ke zlatu, byť i to ztratilo část popularity, k aktivům navázaným na ropu a k novým příběhům, jako bylo IPO SpaceX.

Velká IPO by paradoxně mohla vytvořit dočasný tlak na technologické akcie. Pokud by OpenAI a Anthropic uskutečnili své plány vstupu na burzu (OpenAI oznámila, že zvažuje posun IPO na rok 2027), část investorů by mohla prodávat stávající vítěze, aby si uvolnila místo v portfoliích pro nová růstová jména. Už nejistota ohledně načasování stačí, aby investoři začali přehodnocovat expozici v největších technologických titulech.

K tomu přistupuje makroekonomická vrstva. Inflace minulý měsíc prudce vystoupala na tříleté maximum a trh práce vypadá silnější, než se čekalo. Ekonomové Bank of America proto předpokládají, že Federální rezervní systém letos zvýší úrokové sazby o 0,75 procentního bodu. Trhy zatím tomuto scénáři dávají 11,5% pravděpodobnost. Index S&P 500 historicky dokázal přinášet pozitivní výnosy i během cyklů zvyšování sazeb, ale ve třech z posledních osmi cyklů dosáhl vrcholu během 18 měsíců od prvního zvýšení. Navíc je nyní dražší než před kterýmkoli z těchto cyklů, kromě zvýšení sazeb v roce 1999, po kterém praskla dot-com bublina.

Zajímavé ale je, že širší akciový trh zatím nestojí na slabých ziscích. Naopak. Analytici Fidelity upozorňují, že investoři sledují tempo růstu, které se obvykle objevuje v raných fázích hospodářského oživení, nikoliv po čtyřech letech rekordního býčího trhu. Podle Wells Fargo skutečný růst zisků indexu překonává odhady z počátku roku výrazněji než v kterémkoli jiném roce s výjimkou období po recese, a to při datech sahajících do roku 1991. JPMorgan dodává, že analytici od začátku roku zvýšili celoroční odhady zisku indexu S&P 500 přibližně o 10 %. Wall Street nyní očekává růst zisků indexu S&P 500 o 22 %. Připravili jsme pro vás také žebříček nejvýkonnějších akcií za první pololetí. Pokud vás to zajímá, více se dozvíte v článku níže:

Další novinky ze světa investování
Akcie společností můžete koupit ZDE.