Konec spoléhání na spojence
Evropský obranný průmysl se po dlouhých desetiletích nachází v bodu zlomu. Kontinent, který se od konce studené války spoléhal především na USA, dnes mění svou strategii. Tlak na tuto změnu přinesly zejména zhoršené vztahy během úřadování Donalda Trumpa a neutuchající konflikt na východě Evropy.
Obyvatelé i politici si začínají plně uvědomovat zranitelnost svých zemí. Podle nejnovějších průzkumů klesla důvěra ve Spojené státy jako spolehlivého partnera v Německu o 28 %, zatímco podpora vlastní armády a zbrojení trvale roste. Až 65 % Němců vnímá Rusko jako přímou hrozbu, což vytváří politický mandát pro to, aby se evropské vlády postaraly o bezpečnost svých zemí.
Na tuto napjatou situaci zareagovala největší evropská ekonomika významným krokem. Německo, které bylo dlouhé roky známé svou přísnou fiskální disciplínou, rozhodlo pozastavit platnost tzv. dluhové brzdy. Tento mechanismus původně zakazoval, aby státní rozpočet vykázal deficit vyšší než 0,35 % HDP.
Nové politické vedení si však uvědomilo, že podpora bezpečnosti vyžaduje navýšené finanční zdroje, a oznámilo investiční balíček ve výši 500 miliard EUR. Tyto prostředky, které budou čerpány během následujících deseti let, směřují do infrastruktury a především do obnovy německé armády. Tento trend potvrzují i globální statistiky, podle kterých Německo investovalo do zbrojení v roce 2025 nejvíce z celé Evropy a s celkovým rozpočtem přesahujícím 107 miliard USD obsadilo čtvrté místo na světě.
Zdroj: Visual Capitalist
KNDS vstupuje na frankfurtskou burzu
Právě v této době plné očekávání přichází na trh významný franco-německý výrobce pozemní techniky KNDS. Společnost, která vznikla spojením dvou národních podniků, se proslavila především výrobou známých tanků Leopard a obrněných vozidel Boxer. Své produkty dodává přímo evropským vládám a zaměstnává více než 11 tisíc lidí. Aktuálně se firma připravuje na IPO ve Frankfurtu, přičemž její odhadovaná hodnota dosahuje úrovně 20 miliard EUR. Tento krok umožní původním rodinným vlastníkům plynule opustit struktury podniku a nabídnout podíly širší veřejnosti a institucím.
Zbrojní průmysl je však úzce spjat s národními zájmy, a proto příchod na veřejný trh doprovázejí specifické dohody. Německá vláda oznámila, že plánuje získat 40 % podíl podniku, čímž se přesně vyrovná existujícímu podílu Francie. Obě země budou disponovat stejnými hlasovacími právy bez ohledu na konečnou finanční účast. Tímto diplomatickým řešením se snaží předejít jakýmkoliv sporům o to, která země bude mít větší vliv na rozhodování či na udržení pracovních míst ve výrobě. Státy si tak zajistí kontrolu nad technologiemi, které jsou pro jejich obranu klíčové.
Vysoká účast státu však na burze není vždy vnímána s nadšením, což upozorňuje i samotné vedení zbrojovky. Předseda představenstva Tom Enders zdůraznil, že firma musí pro dlouhodobý úspěch fungovat podle běžných tržních pravidel. Podle jeho slov je cílem postupné snížení státního podílu, ideálně na úroveň kolem 30 %. Soukromé akcionáře totiž zajímají především efektivita, inovace a ziskovost, kterou firma v roce 2024 potvrdila výnosy na úrovni 3,8 miliardy EUR. Menší vliv vlád by mohl v budoucnu také usnadnit případné spojování s dalšími evropskými zbrojovkami.
Hlad investorů po zbrojním průmyslu
Očekávání spojená s uvedením KNDS na burzu jsou vysoká zejména díky skvělým výsledkům, které předvedla konkurence. Trh nedávno otestovala divize Thyssenkrupp Marine Systems (TKMS), specializující se na výrobu moderních ponorek a námořních systémů. Po oddělení od mateřského průmyslového konglomerátu zaznamenaly cenné papíry TKMS prudký růst, když jejich cena během prvního dne vystřelila z 60 EUR na 107 EUR. Ačkoliv se po několika měsících hodnota stabilizovala na úrovni 78 EUR za akcii, jde stále o 30% nárůst oproti původní upisovací ceně.
Trh si tak uvědomuje změnu evropských rozpočtových priorit. Zbrojní firmy mají před sebou roky garantovaných příjmů a plné výrobní linky. Společnost TKMS drží nevykonané objednávky v hodnotě 18 miliard EUR, které se za posledních pět let ztrojnásobily. Podobně příznivý výhled mají i další klíčoví evropští hráči jako italský Leonardo, švédský Saab nebo Rheinmetall. Všechny tyto firmy těží z potřeby západních vlád urychleně doplnit vyprázdněné vojenské sklady a modernizovat zastaralou techniku.
Zdroj: Fiscal.ai
Zatímco před několika lety se mnohé fondy těmto společnostem vyhýbaly z etických důvodů a považovaly je za vysoce spekulativní, dnešní geopolitická a ekonomická situace z nich vytvořila oblíbenou investici. Díky dlouhodobým státním zakázkám a odhodlání Evropy budovat vlastní obrannou nezávislost se výrobci vojenské techniky stali základním kamenem portfolií, která hledají jistotu a předvídatelnost v měnícím se světě.
Další novinky ze světa investování
Akcie zmíněných společností si můžete koupit ZDE.
