Z neznámého výrobce se za pár týdnů stal čínský gigant
ChangXin Memory Technologies byla ještě donedávna mimo Čínu poměrně neznámou firmou. Výrobce pamětí DRAM ale postupně získával tržní podíl ovládaný Samsungem, SK Hynixem a Micronem a rostoucí poptávka po pamětech pro servery a datová centra mu otevřela prostor pro další expanzi.
Zdroj: Reuters
Firma vyrábí čipy, které krátkodobě uchovávají data potřebná pro procesory a nacházejí se ve smartphonech, počítačích i serverech. Právě růst umělé inteligence zvýšil spotřebu výkonnějších pamětí a zároveň jejich ceny. CXMT přitom získává další výhodu doma, kde se Peking snaží omezit závislost na zahraničních polovodičích a podporuje budování vlastního dodavatelského řetězce.
Přehled ocenění a finančních metrik ChangXin Memory Technologies
Zdroj: Stonkee – 41 EUR sleva s kódem akciesk1000
Výsledky se začaly měnit spolu s trhem. V prvním kvartálu 2026 dosáhla CXMT provozní zisk přibližně 5,2 miliardy USD, zatímco před rokem byla v ztrátě. Za první pololetí firma očekávala tržby přibližně 16,3 až 17,7 miliardy USD a čistý zisk 9,8 až 11,1 miliardy USD. Rychlý růst však přichází v období vysokých cen pamětí, které zlepšují ziskovost celého odvětví. Na burzu vstoupila CXMT 27. července a investorům nabídla akcie za cenu odpovídající přibližně 1,28 USD za kus. IPO přineslo firmě 8,6 miliardy USD a po využití dodatečné možnosti prodeje akcií může jeho velikost dosáhnout přibližně 9,8 miliardy USD.
První den přinesl růst akcií o 466 %, přičemž prudký pohyb podpořilo také to, že mezi investory byla dostupná pouze malá část celkového počtu akcií. Tržní kapitalizace po debutu dosáhla cca 488 miliard USD. Od té doby cena ještě mírně vzrostla a hodnota firmy se v polovině srpna dostala přibližně na 524 až 540 miliard USD, čímž CXMT překonala dosud největší čínskou firmu Tencent. Právě tento vývoj však vytvořil nezvyklou situaci, kdy největší čínská veřejně obchodovaná společnost dosud není součástí nejznámějšího indexu čínských akcií.
Zdroj: Companiesmarketcap
CSI 300 může na CXMT čekat déle než rok
CSI 300 má pro čínský trh obdobnou roli jako S&P 500 v USA. Sleduje 300 velkých a likvidních společností obchodovaných v Šanghaji a Šen-čenu a slouží jako základ mnoha indexových fondů a ETF. Jeho pravidla však s prudkým růstem nových technologických firem začínají způsobovat problém. Společnosti obchodované na technologickém trhu STAR mohou vstoupit do CSI 300 až po více než jednom roce obchodování.
CXMT zahájila obchodování až 27. července 2026, takže roční podmínku splní během léta 2027. Bloomberg Intelligence však očekává, že při běžném harmonogramu úprav se do CSI 300 dostane pravděpodobně až koncem roku 2027. Do té doby bude index muset ignorovat firmu s hodnotou přesahující 500 miliard USD.
Analytici Bloomberg Intelligence přirovnávají situaci k S&P 500 bez Nvidie. Podle jejich výpočtů by CXMT po zařazení mohla v CSI 300 získat váhu kolem 7,8 %, tedy podobnou, jakou má Nvidia v hlavním americkém indexu. Nejde proto o malou společnost, jejíž nepřítomnost výrazně neovlivní výsledky indexu.
Zdroj: Slickcharts
Rozdíl je už vidět na výkonnosti. Zatímco CSI 300 od začátku roku přidal pouze asi 0,7 %, technologický STAR 50 vzrostl přibližně o 28 %. CXMT by se podle Bloomberg Intelligence mohla v nejbližších měsících dostat právě do tohoto indexu s váhou okolo 9 %. China Securities Index by teoreticky mohl pro CXMT udělat výjimku. Bloomberg však takový krok nepovažuje za pravděpodobný. Prudký růst ceny po IPO podpořila omezená nabídka akcií a brzké zařazení do indexu by donutilo indexové fondy nakupovat další akcie ještě před tím, než se obchodování firmy stabilizuje.
Čínské technologie mohou přesunout peníze do jiných indexů
CXMT nemusí zůstat jediným problémem. Na vstup na burzu se připravují další velké čínské technologické firmy, přičemž více z nich může zvolit právě STAR Market. Mezi sledovaná jména patří výrobce pamětí Yangtze Memory Technologies, výrobce humanoidních robotů Unitree Robotics či vývojář umělé inteligence DeepSeek. Pokud by jejich vstupy na burzu probíhaly během několika příštích let, CSI 300 by mohl opakovaně procházet obdobím, kdy v něm nebudou zastoupeny některé z největších nových technologických společností, ačkoliv právě ty budou přitahovat velkou část kapitálu.
To je důležité zejména pro pasivní investory. ETF sledující CSI 300 nemohou jednoduše koupit CXMT jen proto, že se z ní stala největší firma na trhu. Část investorů může přesouvat peníze do fondů sledujících STAR 50 nebo jiné technologicky orientované indexy. Takový přesun dává smysl i vzhledem ke směru čínské ekonomické politiky. Peking směřuje kapitál do polovodičů, umělé inteligence, robotiky a dalších strategických oblastí, přičemž firmy z těchto sektorů získávají stále větší váhu na domácím akciovém trhu. CXMT po IPO jedná o dalším rozšiřování výroby a připravované továrny by mohly více než zdvojnásobit její kapacitu.
Dnešní čínský investiční cyklus okolo umělé inteligence lze přirovnat k situaci v USA v roce 2023. Rozdíl je v tom, že hlavní čínský index zatím velkou část těchto nových firem nedokáže zachytit. Pro investory tedy problém CSI 300 není jen technickou otázkou pravidel indexu. Pokud se technologické firmy stanou hlavní součástí růstu čínského akciového trhu, index, který je zařadí s více než ročním zpožděním, může postupně přestávat představovat to, co investoři považují za čínský akciový trh. CXMT je zatím nejviditelnějším příkladem, ale u připravovaných IPO nemusí zůstat jediným.
Další novinky ze světa investování.
Akcie společnosti můžete koupit ZDE.
