Měď je nejdražší v historii. Co stojí za jejím růstem?

Měď vystoupala na historická maxima

Umělá inteligence vysává kapacity, ale nejen ty. Má totiž vliv i na ceny komodit. Měď vystoupala na historické maximum přibližně 6,90 USD za libru. Za normálních okolností by podobný pohyb naznačoval zrychlování světové ekonomiky. Tentokrát však rekordní cena vypovídá spíše o nedostatku kovu, elektrických sítích a umělé inteligenci než o globálním hospodářském boomu. V pátek cena mírně klesla, ale rekord zůstává dalším důkazem napětí na trhu s kovem, který je nezbytný pro stavebnictví, elektroniku, dopravu i energetiku.

Měď si právě pro svou širokou průmyslovou využitelnost vysloužila přezdívku „Dr. Copper“. Její cena byla desetiletí sledována jako přibližný indikátor toho, zda se globální ekonomická aktivita zrychluje nebo zpomaluje. Aktuální pohyb je však podstatně komplikovanější. Růst ceny přichází v období smíšeného ekonomického vývoje a analytici upozorňují, že hlavním motorem tentokrát není všeobecný růst spotřeby a průmyslu.

William Osnato, ředitel výzkumu a analýzy komoditních dat ve společnosti Barchart, uvedl, že základem zvýšených cen mědi je především poptávka ze strany datových center a energetických sítí potřebných pro rychlou expanzi umělé inteligence. Podle něj je tato poptávka koncentrovanější a akutnější než tradiční široký ekonomický růst, který historicky podporoval cenu mědi.

Poptávka není největším problémem, ale mění se její charakter. Elektrifikace ekonomiky, modernizace energetických sítí a výstavba datových center vytvářejí nový zdroj spotřeby, který může fungovat i bez toho, aby světová ekonomika procházela klasickým cyklickým boomem.

Svět prostě nemá dost mědi

Ještě důležitější je druhá strana rovnice. Nabídka mědi nedokáže držet krok s tím, jak rychle se mění její využití. Těžba mědi patří mezi kapitálově náročná odvětví. Vysvětlím, od rozhodnutí postavit novou důlní šachtu po reálnou produkci může uplynout klidně deset let. Vyšší cena proto nedokáže okamžitě přinést na trh nové množství kovu.

Michael Widmer, vedoucí výzkumu kovů v Bank of America, upozornil, že aktuální růst ceny podle něj nevychází primárně ze zvýšené poptávky, ale právě z problémů na straně nabídky. Produkce existujících dolů výrazně neroste a situaci navíc komplikují výpadky. Jedním z nejviditelnějších příkladů je Chile, největší světový producent mědi. Silné sněžení, deště a vítr tam narušily provoz několika dolů a ještě více omezily už tak dost omezené globální dodávky.

Do rovnice vstupuje i obchodní politika. Potenciální americká cla podle paragrafu 232 a čínská opatření omezující dostupnost měděného šrotu v roce 2026 přispěla k dalšímu zpřísnění trhu. Prezident Donald Trump už v minulém roce podepsal vyhlášení zavádějící 50 % clo na dovoz polotovarů z mědi a derivátů s vysokým obsahem mědi.

Nejnovější impuls přišel z Demokratické republiky Kongo. Země oficiálně zakázala vývoz měděných a kobaltových koncentrátů, aby podpořila větší podíl domácího zpracování surovin. Opatření okamžitě zvýšilo obavy o dostupnost materiálu na světových trzích. Osnato zároveň upozornil, že přerušení dodávek nutí spotřebitele vybírat kov ze zásob Londýnské burzy kovů. Klesající zásoby tak zvyšují napětí na fyzickém trhu a tlačí nahoru i náklady spojené s rafinací.

Další novinky ze světa investování.
Akcie společnosti můžete koupit ZDE.