Albert Einstein údajně označil složené úročení za osmý div světa. Ať už tento výrok skutečně pochází od něj, nebo ne, jeho princip je ve světě investování zásadní. Díky dlouhému investičnímu horizontu totiž mohou i relativně malé částky postupně vyrůst na milionové hodnoty. Stejný princip však funguje i opačným směrem. Složené úročení totiž dokáže výrazně znásobit i vliv poplatků, které investor na první pohled nemusí považovat za významné.
Dobrým příkladem je hypotetický příklad společnosti Berkshire Hathaway. Kdybychom v roce 1965 investovali jeden dolar do indexu S&P 500, dnes by jeho hodnota podle analýzy AQR Capital Management dosahovala přibližně 300 dolarů při průměrném ročním výnosu 10,3 %. U akcií Berkshire Hathaway by byl rozdíl dramatický. Díky průměrnému ročnímu zhodnocení okolo 20,2 % by se jeden dolar proměnil přibližně na 42 000 dolarů.

Kdybychom však do tohoto příkladu započítali poplatkový model typický pro americké hedge fondy, tedy 2 % ročně z objemu spravovaných prostředků a dalších 20 % ze zisku, výsledek by vypadal výrazně jinak. Průměrný roční výnos by klesl přibližně na 15,6 % a výsledná hodnota investice by dosáhla pouze okolo 4 500 dolarů. Stejná investice by tak měla v důsledku poplatků po několika desetiletích přibližně desetkrát nižší hodnotu.
I dvě procenta mohou znamenat miliony
Výše uvedený příklad je samozřejmě extrémní, protože dlouhodobě dosahovat dvojnásobný výnos oproti celému trhu není realistickým očekáváním pro většinu investorů. O mnoho názornější je proto podívat se na situaci, kdy se liší pouze nákladovost investice. Představme si investora, který každý měsíc investuje 300 eur a jeho investice před poplatky dosahuje dlouhodobý průměrný výnos 10 % ročně. Kdyby investoval prostřednictvím nízkonákladového ETF a celý tento výnos by zůstal investorovi, po 30 letech by hodnota portfolia dosáhla přibližně 678 000 eur.
Kdyby tentýž investor platil průběžný poplatek 2 % ročně a jeho výsledný výnos by tak byl 8 %, hodnota portfolia by po 30 letech dosáhla pouze přibližně 447 000 eur. Rozdíl představuje více než 230 000 eur. S delším horizontem se přitom rozdíl ještě výrazně zvětšuje. Po 40 letech by první investor měl přibližně 1,9 milionu eur, zatímco druhý pouze kolem 1,05 milionu eur. Rozdíl by tak přesáhl 850 000 eur.
Čím delší horizont, tím větší význam mají náklady
Podobný efekt můžeme sledovat i u jednorázové investice. Představme si například dvacetiletého investora, který má k dispozici 100 000 eur a investuje je na dlouhou dobu. Při průměrném výnosu 10 % ročně by hodnota investice po 30 letech vzrostla přibližně na 2 miliony eur. Pokud by však investor kvůli poplatkům dosahoval pouze 8 %, měl by po stejné době přibližně 1,1 milionu eur.
Ještě výraznější rozdíl vznikne při prodloužení horizontu na 35 let. Při výnosu 10 % by hodnota investice dosáhla přibližně 3,3 milionu eur, zatímco při 8 % by to bylo pouze 1,6 milionu eur. Rozdíl tak představuje přibližně 1,7 milionu eur.
Tyto příklady samozřejmě představují pouze hypotetické scénáře a skutečné výnosy finančních trhů nejsou garantovány. Dobře však ukazují jeden důležitý princip. Při dlouhodobém investování není podstatné pouze to, jak vysoký výnos investice dosáhne, ale i to, kolik z něj investorovi skutečně zůstane po započítání všech nákladů. Právě díky složenému úročení mohou i zdánlivě malé rozdíly v poplatcích v horizontu několika desetiletí znamenat rozdíl v hodnotě stovek tisíc či dokonce milionů eur. Pro dlouhodobého investora proto dává smysl sledovat nejen očekávaný výnos a riziko, ale i celkové náklady spojené s investicí.
Chcete se na vliv poplatků podívat podrobněji? Ve videu od XTB najdete konkrétní příklady, které ukazují, jak mohou i zdánlivě malé poplatky ovlivnit hodnotu investice v dlouhodobém horizontu.
Investování je rizikové. Investujte zodpovědně.
Další novinky ze světa investování.
Akcie společnosti můžete koupit ZDE.




