Jak AI pohlcuje miliardy Big Techu a mění jej v kapitálově náročný byznys

Rekordní zisk zastínil první záporný cash flow

Technologičtí giganti, známí také jako členové skupiny „Magnificent 7“, si roky zvykli na luxusní model: rychlý růst, vysoké marže a obrovské objemy hotovosti. Pak však přišla umělá inteligence a začala tuto rovnováhu měnit. Alphabet dosáhl nejvyššího čtvrtletního zisku ve své historii, a zároveň poprvé utratil více peněz, než vydělal. Wall Street jasně ukázal, který z těchto rekordů považuje za důležitější.

Alphabet zaznamenal za poslední čtvrtletí zisk 112 miliard USD, což je první dvanáctimístný kvartální zisk v historii společnosti. Na první pohled jde o mimořádný výsledek. Až 69 % však pocházelo z nerealizovaných účetních zisků z podílů ve společnostech SpaceX a Anthropic, ne z hlavního podnikání. Samotný byznys přitom nezklamal. Cloudová divize Googlu, která roste na významu, zvýšila tržby o 82,2 %. Přesto však akcie Alphabetu ve čtvrtek klesly přibližně o 7,1 %. Podle dat Bloombergu šlo o nejhorší den pro index Bloomberg Magnificent 7 od dubnového výprodeje způsobeného známými clei pod vedením Donalda Trumpa.

Důvod spočívá v hotovosti. Alphabet poprvé ve své historii vykázal záporné cash flow, tedy během čtvrtletí odešlo z firmy více peněz, než do ní přišlo. Management navíc varoval, že kapitálové výdaje budou v roce 2027 „výrazně“ vyšší. Nejnovější zpráva ukazuje více než 800 miliard USD v závazcích a dalších povinnostech. Součástí této sumy je zhruba 51 miliard USD, které Alphabet použil k podpoře datových center jiných společností.

Právě rozsah budoucích závazků ukazuje, jak zásadně se ekonomika technologických gigantů proměňuje. Google, Microsoft, Amazon nebo Meta historicky patřily mezi největší stroje na generování hotovosti na světě. AI však vyžaduje datová centra, servery, čipy, energetickou infrastrukturu a další investice v rozsahu, jaký technologický sektor dosud nezažil.

Wall Street začíná trestat ty, kdo utrácejí

Reakce analytiků byla rychlá. Nejméně šest investičních společností snížilo po výsledcích Alphabetu cílové ceny. Piper Sandler zredukoval cílovku na 395 USD, UBS na 379 USD a D.A. Davidson stanovil jednu z nejnižších cílových cen na Wall Street na 350 USD. Výjimkou byl Barclays, který cílovou cenu zvýšil. Výprodej však nezůstal jen u Googlu. Pod tlakem byly i Microsoft, Amazon, Nvidia a velká část polovodičového sektoru. Nervozitu zvyšuje i nová vlna výkonných čínských AI modelů, které opět připomínají investorům, že konkurence v umělé inteligenci může rychle měnit pořadí na trhu.

Tesla přidala další důvod k obavám. Výrobce elektromobilů reportoval pokles ziskové marže a vysoké kapitálové výdaje spojené mimo jiné s autonomními taxíky, robotikou a umělou inteligencí. Její akcie po zprávě klesly o přibližně 15,2 %. Výsledkem byl nejhorší jednodenní propad sedmi největších technologických akcií od dubnového celního výprodeje v roce 2025. Z jejich tržní hodnoty zmizelo zhruba 797 miliard USD. Samotná Tesla přišla o zhruba 200 miliard USD.

Na trhu se tak objevuje zajímavý rozdíl. Investoři trestají firmy, které miliardy USD na AI infrastrukturu utrácejí, ale odměňují ty, které tyto peníze přijímají. „Lidé raději investují do společností, které investiční dolary dostávají, než do těch, které je utrácejí,“ shrnul situaci Mark Mahaney z Evercore ISI.

Tento pohyb byl patrný přímo ve čtvrtečním obchodování. Zatímco velcí provozovatelé cloudové infrastruktury klesali, akcie výrobců paměťových čipů Micron Technology, SK Hynix a SanDisk rostly. Jinými slovy, trh dnes více odměňuje ty, kteří Big Techu dodávají čipy, servery a datová centra, než samotné firmy, které na tuto infrastrukturu utrácejí stovky miliard dolarů. ETF zaměřené na výrobce pamětí proto za poslední týden vzrostlo o 10 %.

Trh řeší návratnost bilionových investic

Největší technologické firmy vracejí stále větší část svých tržeb zpět do infrastruktury. U Meta to podle grafu činí až 54,9 %, u Microsoftu 45 %, u Alphabetu 41 % a u Amazonu 25 %. To vysvětluje, proč investoři začínají být k AI opatrnější. Poptávka po výpočetním výkonu sice roste, ale budování datových center, nákup čipů a zajištění energie vyžaduje stovky miliard dolarů ještě předtím, než bude jasné, jaká bude návratnost těchto investic. AI tak může být největší růstovou příležitostí Big Techu, ale zároveň i největší zkouškou jeho volného cash flow.

Někteří analytici však výprodej Alphabetu nepovažují za varovný signál. Gil Luria, šéf technologického výzkumu v D.A. Davidson, sice snížil cílovou cenu společnosti, ale podle něj trh reaguje přehnaně. Jeho hlavním problémem nikdy nebyly samotné investice, ale ocenění akcií. Když se Alphabet začátkem roku obchodoval blízko 400 USD, podle Lurieho byla společnost oceněná, jako by měla být jediným vítězem AI revoluce. Při ceně kolem 320 USD je podle něj valuace mnohem rozumnější. Google už není oceňován jako „vítěz“, ale jako „jeden z vítězů“.

Luria očekává, že Microsoft, Amazon i Alphabet budou ještě roky profitovat z poskytování výpočetního výkonu pro AI. Nejlepším důkazem je růst Google Cloudu o 82,1 %. Podle jeho odhadu může Alphabet jen letos přímo vydělat 15 až 20 miliard USD na vybudovaném výpočetním výkonu. Právě zde se ukáže, zda je AI pro Big Tech zlatým dolem, nebo jen extrémně nákladným závodem o budoucnost. Wall Street totiž nezpochybňuje, že poptávka po AI existuje – zpochybňuje cenu, kterou musí technologické společnosti za její získání zaplatit.

Znepokojení ještě zvyšuje pavučina finančních a obchodních vztahů mezi jednotlivými hráči. Google a Amazon investují do Anthropicu, Microsoft je úzce propojen s OpenAI a Nvidia patří mezi klíčové partnery CoreWeave. K tomu přibývají záruky a závazky spojené s budováním datových center. „Tento ekosystém se sám podporuje,“ upozornil Luria. Mimobilanční záruky v něm podle něj vzbuzují obezřetnost. Odmítá však názor, že celý AI boom stojí pouze na penězích přesouvaných mezi technologickými firmami.

Dnešní spotřebitelé a firmy utrácejí za produkty umělé inteligence přibližně 120 miliard USD ročně. Před dvěma lety byla tato částka prakticky nulová. Poptávka tedy existuje a rychle roste. Proto se debata investorů přesouvá od otázky, zda bude AI velkým trhem – v to už málokdo pochybuje – k otázce, kdo na těchto investicích vydělá dostatek, aby se investice vyplatila.

Technologičtí giganti se tak postupně mění v ekonomicky citlivější podniky. Jejich dřívější výhodou bylo, že růst digitálních služeb nevyžadoval obdobný růst fyzických investic. AI tuto výhodu minimalizuje. Servery, čipy, elektřina a datová centra stojí skutečné peníze a musí být uhrazeny ještě předtím, než přijdou budoucí výnosy. Northwestern Mutual Wealth Management proto investorům radí zaměřit se na levnější společnosti a věnovat větší pozornost současným ziskům namísto vzdálených výsledků. Jako příklad uvádí Teslu, jejíž ocenění je do značné míry navázáno na budoucí projekty.

AI tak nemění jen produkty technologických společností. Mění samotnou ekonomiku Big Techu. Po letech, kdy největší technologické firmy generovaly více hotovosti, než dokázaly smysluplně utratit, začínají miliardy dolarů mizet v datových centrech a čipech. Wall Street nyní čeká na důkaz, že AI nebude jen černou dírou pohlcující kapitál, ale investicí, která se technologickým gigantům skutečně vrátí.

Další novinky ze světa investování.
Akcie společnosti můžete koupit ZDE.