Robinhood chce změnit pravidla hry a umožnit retailovým investorům vstup do světa soukromých firem. Historie však ukazuje, že samotný přístup k atraktivním aktivům ještě neznamená dobrou investici.
Když 26. března 2024 vstoupil na newyorskou burzu fond Destiny Tech100 (ticker DXYZ), jeho čistá hodnota aktiv představovala 4,84 dolaru na akcii. O necelé dva týdny se obchodoval za více než 105 dolarů. Trh tak ocenil fond na více než dvacetinásobek hodnoty aktiv, která skutečně vlastnil.
Ekonóm Owen Lamont označil tuto prémii za nejvyšší v stoletné historii amerických uzavřených fondů. Předchozí rekord, 1 235 %, pocházel z roku 1929, z období vrcholící burzovní euforie těsně před velkým krachem.
Na samotném portfoliu se přitom nezměnilo nic podstatného. SpaceX zůstal SpaceX, OpenAI zůstalo OpenAI. Změnila se pouze ochota investorů zaplatit za přístup k nim.
O dva roky později přišel Robinhood s vlastním fondem Ventures Fund I (RVI). Upsal se za 25 dolarů, ale první obchodní den otevřel pod touto cenou. Stejná konstrukce, úplně opačný výsledek. Jednou investoři zaplatili extrémní prémii, podruhé si vyžádali slevu.
A už 13. srpna přichází pokračování.
Co vlastně Robinhood uvádí na burzu?
Robinhood Ventures Fund II (RVII) bude debutovat na NYSE za emisní cenu 25 dolarů. Označení IPO je však v tomto případě trochu zavádějící.
Na burzu totiž nevstupuje žádná společnost. Vstupuje fond, konkrétně business development company (BDC), tedy uzavřený fond investující do přibližně osmdesáti soukromých startupů, převážně z ekosystému Y Combinator.
Pro retailového investora je to významná změna. Bez statusu akreditovaného investora, bez vysokého minimálního vkladu a s denní likviditou získá přístup k segmentu trhu, který byl dosud vyhrazen zejména venture kapitálu.
Druhý fond se však od prvního liší podstatně více, než naznačuje jeho název.
První fond investoval do etablovaných jednorožců, jakými jsou Stripe, Revolut, Databricks či OpenAI. Druhý posouvá investory mnohem dál po rizikové křivce, k seed startupům. K firmám, které teprve vznikají, většina z nich nikdy nedosáhne významného úspěchu a mnohé zaniknou dříve, než se o nich veřejnost vůbec dozví.
Tři věci, které marketing nezdůrazňuje
- Likvidní produkt stojí na nelikvidních aktivech
Soukromé společnosti nemají každodenní tržní cenu. Jejich hodnota se stanovuje modely, zpravidla jednou za čtvrtletí, a účetně jde o takzvaná Level 3 aktiva, tedy ocenění založená na nepozorovatelných vstupech.
Čistá hodnota aktiv (NAV) proto není tržní cenou. Je to modelový odhad.
Jelikož jde o uzavřený fond, investor nemůže své podíly odkoupit zpět za NAV. Prodává je na burze za cenu, kterou určí trh. A ten může být výrazně optimističtější nebo pesimističtější než samotná hodnota portfolia.
Právě proto se uzavřené fondy často obchodují s výraznou prémií nebo naopak se slevou.
- Často platíte více za obal než za obsah
Během vrcholu euforie kolem DXYZ upozornil analytik Morningstaru Jack Shannon na zajímavé srovnání.
Investor, který vlastnil SpaceX prostřednictvím otevřeného fondu Baron Partners, zaplatil za svůj podíl přibližně 97 dolarů. Investor, který se ke stejné společnosti dostal přes DXYZ, zaplatil přibližně 864 dolarů.
Nekupoval jinou firmu. Kupoval stejnou investiční expozici vůči SpaceX, jen přes jiný nástroj.
Rozdíl nevytvořila samotná firma. Vytvořil ho způsob, jakým se k ní investor dostal.
- Více rizika i vyšší poplatky
První Robinhood Ventures Fund účtoval dvouprocentní manažerský poplatek.
Druhý jde dál. Kromě dvouprocentního poplatku za správu si účtuje i 20 % z realizovaných zisků, tedy klasickou strukturu „2 a 20“, známou z hedžových fondů a venture kapitálu.
Za necelého půl roku tak Robinhood posunul retailové investory z pozdních jednorožců do seed startupů a zároveň zvýšil cenu, kterou za tento přístup platí.
Vyšší riziko.
Vyšší poplatky.
Najednou.
Skutečným motorem je FOMO
Celý produkt stojí na jednoduché emoci.
Dosud jste byli mimo největší tvorbu bohatství. Teď můžete být konečně u toho.
Tato věta je v zásadě pravdivá. Přesně vystihuje, jak se americký kapitálový trh za poslední dvě dekády změnil.
Zároveň však vytváří dokonalé podmínky pro FOMO.
A právě FOMO je důvod, proč uzavřené fondy někdy dosahují absurdní prémie vůči NAV. Investor totiž neplatí za excelovskou tabulku s portfoliem. Platí za pocit, že tentokrát nezmešká další SpaceX nebo OpenAI.
Prémie proto není odměnou za lepší analýzu.
Je cenou za strach zůstat bokem.
Co z toho pro nás
RVII je odpovědí na nemoc amerického trhu. Medián doby, za kterou se tamní firma dostane na burzu, vzrostl z cca pěti let koncem 90. let na čtrnáct dnes. Většina hodnoty vzniká ještě v soukromé fázi. Wall Street proto postavila obchvat, který retailovým investorům prodává alespoň zprostředkovaný přístup.
Slovensko trpí opačnou nemocí. Náš problém není, že firmy jdou na burzu pozdě. Náš problém je, že tam jdou téměř vůbec. Přebírat americký obchvat do prostředí bez funkčního primárního trhu je jako stavět další patro na dům, kterému chybí základy.
Závěr
Nejdůležitější ponaučení z příběhu Robinhood Ventures Fund II není, že tento fond koupit nebo nekoupit. Je mnohem univerzálnější.
To, že je něco veřejně obchodované, ještě neznamená, že je to férově oceněné. A to, že máte k investici přístup, ještě neznamená, že ji kupujete za rozumnou cenu.
Robinhood rozšířil přístup k soukromým firmám. To je pravda. Cenu však nedemokratizoval nikdo. Přístup bez rozumné ceny znamená jen to, že přeplácet může dnes každý.
Aplikace, marketing ani atraktivní ticker za vás nerozhodnou, zda investujete dobře.
To zůstává úkolem každého investora.
Další novinky ze světa investování.
Akcie společnosti můžete koupit ZDE.
