Eurozóna dostala lepší číslo, než čekala
Meziroční inflace v eurozóně se v červnu snížila na 2,8 %, zatímco v květnu dosahovala 3,2 %. Trh přitom očekával přibližně 3,0 %, takže rychlý odhad Eurostatu přinesl příjemné překvapení. Inflace v eurozóně tak klesla více, než se čekalo. Největší úlevu přinesly energie. Jejich ceny meziročně vzrostly o 8,7 %, po květnovém růstu o 10,8 %. Důležitým faktorem byl pokles cen ropy poté, co se objevily náznaky možného uklidnění situace na Blízkém východě.
Levnější ropa se obvykle nejrychleji projeví na čerpacích stanicích, ale postupně může tlumit i náklady v dopravě, potravinách a části služeb. Pozitivní vývoj však nebyl jen o ropě. Zpomalil i růst cen služeb, a to na 3,2 % z květnových 3,5 %. Ceny potravin, alkoholu a tabáku rostly meziročně o 1,6 %, zatímco v květnu to bylo 1,9 %. Průmyslové zboží zůstalo stabilní na úrovni 0,9 %. Služby jsou pro ECB klíčové, protože právě ony často drží inflaci vysoko i v době, kdy energie zlevňuje.
Lepší inflační číslo okamžitě mění tón na dluhopisovém trhu. Investoři začali méně počítat s tvrdším postupem ECB, protože nižší inflace snižuje potřebu dalšího zpřísňování měnové politiky. Stále ale platí, že trhy vidí více než 50% šanci, že centrální banka do září zvýší úrokové sazby o 0,25 procentního bodu. Výnos německých 10letých dluhopisů se drží kolem 2,88 %, což signalizuje, že investoři ještě neslaví konec inflačního rizika. Spíše čekají, zda červnové zpomalení není jen krátkodobým efektem levnější ropy a příznivějšího vývoje cen potravin.
ECB má důvod zůstat opatrná. Dražší ropa a plyn se do ekonomiky často promítají s prodlevou. Nejprve rostou účty za energii, pak doprava, logistika, potraviny a část služeb. Proto centrální bankéři nebudou po jednom lepším čísle hovořit o vítězství. Potřebují vidět, zda nižší inflace vydrží i v dalších měsících.
Slovensko zpomalilo, ale zůstává nad průměrem eurozóny
Slovensko kopírovalo pozitivní směr, ale stále zůstává nad průměrem měnové unie. Spotřebitelské ceny měřené evropskou metodikou HICP se v červnu meziročně zvýšily o 3,5 %, po květnovém růstu o 4,0 %. V meziměsíčním srovnání ceny dokonce klesly o 0,2 %. Podle předběžných údajů jde o nejnižší úroveň inflace od prosince 2024. V rámci eurozóny patří Slovensku 9. nejvyšší inflace. Nejrychleji rostly ceny v Litvě, kde inflace dosáhla 5,5 %. Následovalo Bulharsko s 5,3 % a Chorvatsko se 4,2 %. Slovensko je tedy na tom lépe než nejvíce zasažené země, ale stále hůře než průměr eurozóny.
Červnové zpomalení na Slovensku táhly zejména potraviny, sezónní ovoce a zelenina. Podle údajů ze systému eKasa pomohlo teplé počasí a mimořádně dobrá úroda, díky které ceny v této kategorii meziměsíčně klesly výrazněji. Druhým faktorem byly nižší ceny na čerpacích stanicích, protože pokles cen ropy se do cen paliv promítá rychleji než do zbytku ekonomiky.
Pod povrchem ale obraz není úplně čistý. Jádrová inflace na Slovensku zůstala na úrovni 3,6 %, stejně jako v květnu. V této kategorii patří Slovensko spolu s Chorvatskem a Španělskem na druhé nejhorší místo v eurozóně. Služby sice zpomalují, protože slabší poptávka a opatrnější utrácení domácností tlumí cenový tlak. Na druhé straně spotřební zboží po dosažení dna na začátku roku 2026 opět mírně zdražuje, zejména kvůli dražšímu dovozu.
Další novinky ze světa investování
Akcie zmíněných společností si můžete koupit ZDE.
