IBM získal hodnotu Adidasu za jediný den. Důvodem je kvantový sen

Washington spouští miliardovou hru na burze

Kvantové technologie dlouhá léta zajímaly pouze vědce na univerzitách a úzkou skupinu technologických nadšenců. To je ovšem minulost, protože americká vláda poslala trhům jasný signál, že tato oblast dostává nejvyšší státní prioritu. Bílý dům schválil masivní investiční program, který do tohoto sektoru nasype více než 2 miliardy USD. Tato obrovská finanční injekce okamžitě rozhýbala obchodování v New Yorku a spustila nákupní horečku.

Hlavním vítězem vládního draftu se stal technologický veterán IBM, který získá polovinu z celé částky. Tyto peníze padnou na úrodnou půdu, protože firma je využije na výstavbu nové továrny na kvantové čipy. Reakce investorů nenechala nikoho na pochybách, že jde o zlomový moment, protože akcie IBM okamžitě vzrostly o více než 12 %. Překvapivá zpráva tak probudila giganta, kterého mnozí odepisovali, a na nová historická maxima se dostal poprvé od roku 2013 zcela nedávno.

Růst ceny znamenal, že firma si za jediný den připsala 27 miliard USD. Pro představu, gigant nafoukl svou hodnotu o celou velikost německého Adidasu. Z nudných titulů staré školy se znenadání stala dravá technologická štika, která diktuje tempo. Celá tržní kapitalizace podniku se tak posunula do úplně jiné ligy. Firma za sebou nechala jména jako SAP, McDonald’s či American Express.

Washington však nemyslel pouze na jednoho koně a zbylou miliardu rozděloval mezi dalších osm perspektivních podniků. Peníze si rozdělují známá jména jako GlobalFoundries, Rigetti Computing či kanadské D-Wave Quantum. Reakce menších firem na burze byla ještě divočejší, protože některé tituly vystřelily o více než 30 %. Investoři totiž pochopili, že s takovou státní podporou na zádech získává celý sektor obrovskou raketovou příchuť.

Stát jako tvrdý investor a hrozba pro šifry

Vláda v USA se tentokrát nechová jako charita, která jen tak rozdává nevratné granty na výzkum. Bílý dům mění pravidla hry a výměnou za kapitál požaduje přímé majetkové podíly v dotovaných podnicích. Podobný krok jsme viděli už loni při záchraně Intelu a Trumpova administrace tento model očividně oblíbeně používá. Stát se stává plnohodnotným hráčem, který chce mít přímý vliv na domácí technologický řetězec.

IBM, která mimochodem vyplácí dividendu již 110 let, kvůli tomuto kontraktu zakládá zcela novou dceřinou firmu Anderon se sídlem v Albany. Tento podnik bude fungovat jako první čistokrevná kvantová výrobní platforma na americké půdě s cílem produkovat pokročilé wafery. Samotné IBM navíc přidá ze svého další 1 miliardu USD, aby projekt urychlilo. Zkrátka a dobře, sledujeme stejný scénář jako u nedávného polovodičového šílenství kolem umělé inteligence. Potenciál je obrovský.

Podle Boston Consulting Group může kvantový průmysl do roku 2040 vytvořit globální ekonomickou hodnotu až 850 miliard USD, tedy přibližně 732 miliard EUR. McKinsey však odhaduje, že hodnota trhu pouze s kvantovým počítáním může v budoucnu překročit 100 miliard USD. Kvantové počítače by mohly pomoci při vývoji nových léků, pokročilých materiálů, optimalizaci dodavatelských řetězců, finančním modelování, energetických systémech i výcviku pokročilých modelů umělé inteligence.

Bill Frauenhofer z amerického ministerstva obchodu zdůraznil, že kvantové počítače mají významné důsledky pro národní obranu, vývoj pokročilých materiálů, biofarmaceutický výzkum, finanční modelování a energetiku. To je přesně důvod, proč se do celé oblasti zapojuje stát. Kvantové technologie jsou příliš důležité na to, aby je vlády nechaly jen na venture kapitál a akademické granty.

Kromě příležitostí však roste i strategická obava. Nejcitlivější témou je šifrování. Dostatečně výkonné kvantové počítače by časem mohly prolomit některé kryptografické systémy, které dnes chrání bankovní sítě, komunikaci i vládní infrastrukturu. Pro vlády je to důvod jednat dříve, než se z technologické výhody stane bezpečnostní zranitelnost.

Evropa ztrácí dech a peníze tečou za oceán

Masivní balík z Washingtonu zároveň zasadil tvrdý úder Evropě, která opět ukazuje svou slabinu. Starý kontinent sice má špičkové vědce a talentované mozky, ale zásadně mu chybí odvaha a hluboký tržní kapitál. Zatímco finská pýcha IQM nebo francouzský Pasqal sbírají investice po celé Evropě v milionech, Amerika hraje úplně jinou ligu. Roztříštěný evropský trh nedokáže konkurovat agresivní státní politice dvou světových velmocí.

Evropská unie sice investuje do kvantového výzkumu přes iniciativy jako Quantum Flagship, ale analytici dlouhodobě upozorňují, že komerční ekosystém zůstává rozdrobený. V USA a Číně je přístup centralizovanější, agresivnější a více navázaný na průmyslovou politiku. Pokud se kvantové stroje stanou novou strategickou zbraní, země bez vlastní produkce budou jen bezmocnými diváky. Už nejde pouze o to, kdo sestaví rychlejší procesor, ale kdo bude kontrolovat patenty a klíčové suroviny. Pro dravé investory je současná situace ideální příležitostí, ale vyžaduje to pevné nervy. Mladé kvantové firmy vykazují vysokou volatilitu, protože jejich reálné tržby jsou zatím minimální a závisí na státních dotacích.

IBM má však oproti malým startupům obrovskou výhodu, protože má gigantickou bilanci a stabilní příjmy z tradičního IT byznysu. Právě proto na něj stát ukázal prstem a udělal z něj pilíř domácí infrastruktury. Burza nyní neslaví jen samotný dvoumiliardový balík, ale především exkluzivní postavení, které koncern získal. Investoři sází na bezpečnou kvantovou budoucnost, kterou jim kryje přímo americké ministerstvo obchodu svými penězi.

Ačkoliv tyto superpočítače zatím běžným lidem život nezměnily, finanční trhy už žijí novou realitou, jako by revoluce byla za dveřmi. Trumpův rozpočtový útok ukázal, že boj o technologický trůn se přesunul z tichých laboratoří přímo na burzovní parkety. Pro IBM to byl den, kdy v tržní kapitalizaci zhltlo celý Adidas a tato divoká jízda teprve začíná. Sledujeme moment, kdy se přepisují stará pravidla hry.

Sledujte i další novinky ze světa investování.
Akcie zmíněných společností si můžete koupit ZDE.