IBM zažila nejhorší den v historii a odhalila další slabinu softwaru

IBM spustilo největší softwarový otřes roku

IBM přežila technologické cykly, při kterých zanikla celá odvětví. Za více než století se přesunula od děrných štítků k počítačům, od osobních počítačů ke konzultingu a později k hybridnímu cloudu, automatizaci a umělé inteligenci. Právě tato schopnost opakovaně měnit vlastní obchodní model z ní udělala jednu z nejtrvalejších technologických značek světa.

Předběžné výsledky za druhý kvartál 2026 však ukázaly, že ani Big Blue (přezdívka společnosti) není imunní vůči nejnovější změně technologických priorit. IBM oznámilo slabší tržby i zisk, přiznalo problémy s realizací obchodů a upozornilo, že zákazníci na konci června náhle přesunuli své rozpočty na servery, úložiště a paměťové komponenty.

Akcie reagovaly propadem o 25,2 % na 217,07 USD, čím zaznamenaly nejhorší jednodenní pokles ve své historii. Z tržní kapitalizace společnosti se během jediného obchodování vytratilo přibližně 69 miliard USD. Před tímto otřesem akcie od začátku roku ztrácely pouze několik procent, zatímco S&P 500 byl výše téměř o 10 %. A to už v letošním roce IBM zažila jeden podobný propad o 25 %. Výprodej se rychle rozšířil na zbytek softwarového a IT sektoru. ServiceNow klesl o 5,8 %, Adobe cca o 4 %, Workday o 3,5 % a Microsoft o 1,5 %. Pod tlakem se ocitly i konzultační firmy. Accenture a Cognizant ztratily více než 2 %, americké akcie Infosys klesly o 3,9 %.

Na opačné straně trhu stáli výrobci hardwaru a pamětí. Akcie Dellu vyskočily o 7 %, Hewlett Packard Enterprise o 5 % a asi o 5 % vzrostly také Micron a Sandisk. Trh tak během jediného dne ukázal, jak vnímá novou hierarchii technologických výdajů: nejdříve zajistit fyzickou infrastrukturu pro AI, až poté platit za zbytek softwaru a služeb. Tento přesun je pro softwarové investory nepříjemný, protože přichází v době, kdy sektor čelí i dalším existenčním obavám. Čím dál schopnější AI agenti totiž dokážou programovat, automatizovat procesy a vytvářet interní firemní aplikace.

Investoři se proto ptají, zda podniky budou nadále platit za drahé licence, nebo si část řešení postaví samy. Obavy umocnila i zpráva o tom, že Starbucks využívá umělou inteligenci k vývoji vlastních nástrojů, které mají nahradit část softwaru pro správu zásob a údržby dodávaného společnostmi Microsoft a IBM. V takovém prostředí nebylo varování IBM vnímáno jako jednorázové zakopnutí jedné firmy. Trh jej vzal jako další důkaz, že AI může poškozovat softwarový sektor dvojím způsobem: snižováním potřeby externího softwaru a odčerpáváním rozpočtů směrem k hardwaru.

Tržby zklamaly a růst softwaru prudce zpomalil

IBM předběžně očekává za druhý kvartál 2026 tržby na úrovni 17,2 miliardy USD, což představuje meziroční růst asi o 1 %. Wall Street přitom počítala s 17,9 miliardami USD a celoroční plán firmy předpokládal nárůst kolem 5 %. Upravený zisk na akcii má dosáhnout 2,93 USD, zatímco analytici očekávali přibližně 3,01 až 3,02 USD. IBM tak zaostalo na horní i dolní úrovni výsledovky, i když největší znepokojení nevzbudil samotný rozdíl oproti konsenzu, ale jeho příčiny.

Softwarové tržby vzrostly o 5 %, což by za normálních okolností nebyla katastrofa. V předchozím čtvrtletí však narostly o 11 %, takže tempo se snížilo na méně než polovinu. Infrastrukturní tržby klesly o 7 % poté, co v prvním kvartále vzrostly o 15 %. Konzultační segment stagnoval. Největší problém se objevil u mainframové platformy IBM Z a softwaru na ni navázaného. Generální ředitel Arvind Krishna přiznal, že výkon systému Z byl horší, než firma očekávala. IBM navíc nedokázalo dostatečně rychle reagovat na změnu nákupního chování zákazníků a několik velkých kontraktů se přesunulo za konec kvartálu.

IBM původně očekávalo, že tržby infrastruktury budou během roku klesat nízkým jednoprocentním tempem. Čísla za druhý kvartál však byla výrazně horší. Krishna otevřeně uvedl, že firma se novým podmínkám nepřizpůsobila dostatečně rychle. „Nejsou to výmluvy, ale je to realita,“ odkázal akcionářům. V posledních týdnech června začali zákazníci přesouvat své čtvrtletní kapitálové výdaje na servery, datová úložiště a paměti. Důvodem byla snaha zajistit si nedostatkové komponenty ještě před očekávaným dalším růstem cen. IBM počítalo s určitým vlivem problémů v dodavatelském řetězci, ale nečekalo tak rozsáhlou změnu priorit.

Výsledkem byla situace, kdy firmy nepřestaly investovat do technologií. Změnily však pořadí nákupů. Místo uzavírání kontraktů na software, mainframy nebo konzultační služby nejdříve nakoupily dražší a nedostatkové fyzické komponenty. Pro investora je to zásadní rozdíl. Slabší čísla IBM zatím automaticky neznamenají, že celková poptávka po podnikových technologiích zkolabovala. Znamenají však, že rostoucí investice do AI infrastruktury mohou na určitou dobu vytlačovat ostatní technologické výdaje.

Citlivým tématem je i dividenda. Po prudkém poklesu ceny akcií se dividendový výnos IBM zvýšil z přibližně 2,2 % na 3,1 %. Sama výplata však zatím nevypadá jako ohrožená. IBM za posledních 12 měsíců vytvořilo asi 13 miliard USD volného cash flow, zatímco roční náklady na dividendy činí přibližně 6 miliard USD. Firma tak generuje více než dvojnásobek hotovosti potřebné na financování dividendy. Pro dividendové investory však kvartál přinesl jiné varování. Vysoká dividenda neposkytuje ochranu před prudkým poklesem ceny akcií, zejména když je portfólio koncentrováno v technologických společnostech citlivých na rychlé změny výdajů a produktových cyklů.

Je software obětí AI nebo IBM jen nezvládlo kvartál?

Nejdůležitější otázkou po výsledcích není, zda IBM zklamalo. Významnější je, zda jeho slabé výsledky představují varování pro celý softwarový sektor. Analytici se zatím nemohou shodnout. JPMorgan upozorňuje, že investoři by neměli problémy IBM automaticky přenášet na celý softwarový trh. Největší část zklamání souvisela s výdaji na mainframy IBM Z a software přímo navázaný na tuto platformu. To je specifický segment a nereprezentuje celý trh cloudových, automatizačních a datových řešení.

Kontakt JPMorgan s dalšími softwarovými firmami podle analytiků nenaznačuje plošný nepříznivý trend. Přesun rozpočtů k AI infrastruktuře však může omezit schopnost softwarových firem výrazně překonávat očekávání během nadcházející výsledkové sezóny. Barclays je ještě optimističtější. Banka ponechává IBM doporučení Overweight a cílovou cenu 350 USD. Podle jejích analytiků předběžné výsledky nemění dlouhodobou investiční teorii. Slabší čísla vnímají jako krátkodobý přesun investic z mainframů do jiných částí infrastruktury, nikoli jako začátek strukturálního kolapsu byznysu IBM.

Analytici ale zároveň připouštějí, že se otevírá zásadní diskuse. Jedna skupina investorů se obává, že mainframy čelí dlouhodobému tlaku umělé inteligence a modernizace starých systémů. Druhá tvrdí, že problém je jen v načasování, protože zákazníci momentálně preferují komponenty, jejichž ceny prudce rostou a dostupnost je omezená.

Ve prospěch druhého pohledu hovoří skutečnost, že investice do AI infrastruktury zůstávají mimořádně silné. Nedostatek paměťových čipů a úložišť zvyšuje ceny, zlepšuje výsledky výrobců jako Micron a Sandisk a nutí technologické firmy měnit ceníky. Apple už zvýšil ceny některých produktů a vyšší náklady na paměti mohou tlačit i na marže Intelu, Dellu a dalších výrobců hardwaru.

IBM se snaží připomenout, že jeho portfólio nestojí jen na mainframech. Firma pokračuje ve vybudování hybridního cloudu, automatizace a datové infrastruktury. Současně vyzdvihla pokrok v kvantových počítačích, kde stále plánuje představit plně chybově odolný stroj do roku 2029. O této tématice více v článku níže: Pro investory však budou důležitější bezprostřednější kroky. IBM musí ukázat, že dokáže rychleji uzavírat velké kontrakty, lépe předvídat změnu zákaznických rozpočtů a obnovit dvouciferné tempo v klíčových částech softwarového segmentu.

Oficiální výsledky za druhý kvartál IBM zveřejní po uzavření trhu 22. července 2026. Teprve tehdy firma představí podrobnější čísla, aktualizovaný guidance a vysvětlí, zda se zpožděné kontrakty přesunuly do třetího kvartálu, nebo jsou zcela ztracené. Úterní propad tak nemusí být důkazem smrti softwaru. Je však důkazem, že růst výdajů na umělou inteligenci není automaticky pozitivní pro každou technologickou firmu.

Peněz, které končí v serverech, pamětích a úložištích, může chybět při koupi licencí, poradenství a starších systémů. IBM zatím na tuto změnu doplatilo nejvíce. Jeho dividenda zůstává krytá, Red Hat roste a některé nové akvizice fungují. Firma ale musí přesvědčit investory, že historický propad byl výsledkem špatného kvartálu a slabé realizace, nikoliv prvním prasknutím v dlouhodobém příběhu.

Další novinky ze světa investování.
Akcie společnosti můžete koupit ZDE.