Google tlačí miliardy do AI infrastruktury
Google chce 1. října udělat první praktický krok k myšlence, která ještě před pár lety působila spíše jako technologický experiment. Na oběžnou dráhu vyšle satelit se svými čipy pro umělou inteligenci a otestuje, zda by jednou mohla datová centra fungovat i ve vesmíru.
Důvodem, proč se Google zabývá i takovou možností, je jednoduchý. Umělá inteligence potřebuje stále více výpočetního výkonu a elektřiny. Alphabet přitom většinu peněz stále vydělává přes vyhledávač Google, YouTube a reklamu, přičemž stále větší roli hraje Google Cloud. Právě z těchto příjmů financuje nová datová centra, vlastní čipy TPU i vývoj modelů Gemini. S rostoucím využíváním AI ale rostou i náklady na infrastrukturu, a Google proto hledá možnosti, jak si do budoucna zajistit další zdroj energie a výpočetní kapacity.

Zdroj: Stonkee – 41 EUR sleva s kódem akciesk1000
Přestože Alphabet je gigant s tržní kapitalizací přesahující 4 biliony USD, ve druhém čtvrtletí vzrostly jeho tržby meziročně o 24 % na 119,8 miliardy USD. Google Cloud rostl o 82 % a dosáhl 24,8 miliardy USD.
Zároveň ale prudce rostou náklady na výpočetní výkon. Kapitalové výdaje se meziročně zdvojnásobily na 44,9 miliardy USD a volný peněžní tok klesl na mínus 5,9 miliardy USD. Alphabet následně zvýšil plán investic na celý rok na 195 až 205 miliard USD. Většina těchto peněz směřuje právě do serverů, datových center a další infrastruktury potřebné pro AI.
Google ale i přes svou velikost v samotných modelech není lídrem trhu. Gemini má stovky milionů uživatelů a firma jej postupně zabudovala do vyhledávání i dalších produktů, ale vývoj jejího nejvýkonnějšího modelu Gemini Pro se během roku opozdil. Konkurenční OpenAI a Anthropic zároveň pokračovaly ve vydávání vlastních pokročilých modelů. Google proto nebojuje pouze o uživatele. Potřebuje také dostatek výpočetní kapacity a energie, aby mohl nové modely trénovat a provozovat.
Na burze se toto zpoždění zatím neprojevuje a jeho akcie jsou od začátku roku výše o 9,1 % a za posledních 12 měsíců přidaly přibližně 41 %. Investoři tak zatím firmě dávají důvěru i přes rostoucí výdaje na AI infrastrukturu. Důležité však bude, zda se vysoké investice do datových center, čipů a modelů Gemini postupně promítnou i do dalšího růstu zisků a peněžního toku.
První test bude už v říjnu
Google představil Project Suncatcher na konci roku 2025. Cílem je zjistit, zda by jednou bylo možné vytvořit síť satelitů, které by ve vesmíru fungovaly jako propojené datové centrum pro umělou inteligenci. První reálný test přijde 1. října 2026. Na raketě Falcon 9 společnosti SpaceX má v rámci mise Transporter-18 odstartovat satelit přibližně velikosti ledničky. Vyrobila ho společnost Planet Labs a Google do něj umístil vlastní výpočetní hardware.
Na palubě budou čtyři čipy TPU, které Google používá na trénování a provoz modelů umělé inteligence. V klasických datových centrech jich však fungují tisíce. První satelit proto není pokusem postavit plnohodnotné datové centrum. Má především ukázat, zda běžný výpočetní hardware Googlu dokáže ve vesmíru vůbec spolehlivě fungovat.
Motivací je především energie. AI datová centra spotřebují velké množství elektřiny a jejich další výstavba naráží v některých oblastech na kapacitu elektrických sítí, dostupnost pozemků či odpor místních komunit. Ve vesmíru mohou solární panely využívat sluneční záření mnohem déle. Podle Googlu může satelit na vhodné oběžné dráze získat ze solárních panelů až osmkrát více energie než srovnatelný systém na Zemi.
První satelit je však od této představy zatím velmi vzdálený. Jeho solární panely vyrobí přibližně 1 kilowatt energie, tedy výkon srovnatelný s běžným domácím spotřebičem. Na palubě poběží modely Gemini, aby Google mohl sledovat chování čipů při skutečné AI zátěži. Test má trvat jen několik měsíců. Google bude zkoumat, jak hardware zvládá vibrace a síly při startu, velké změny teploty a především radiaci. Ta může poškozovat elektroniku nebo způsobovat chyby ve výpočtech.
Největším problémem není energie, ale teplo a cena
V klasickém datovém centru lze teplo odvádět vzduchem nebo vodou. Ve vakuu však vzduch není a teplo se odvádí podstatně složitěji. Google proto spojil čipy s hliníkovými a měděnými trubkami, které mají teplo přenést do radiátorů a následně ho vyzářit do prostoru. Ani tento systém zatím nestačí pro nepřetržitý provoz. Čipy budou moci pracovat přibližně 15 minut, poté je bude třeba vypnout a nechat chladicí systém odvést nahromaděné teplo. To dobře ukazuje, jak daleko je Suncatcher od komerčního datového centra. Google potřebuje vyřešit nejen chlazení, ale i cenu startů, životnost hardwaru a způsob, jakým by mezi sebou komunikovaly stovky nebo tisíce čipů rozdělených mezi více satelitů.
Další krok má přijít v roce 2027, kdy chce firma vyslat dvě další družice. Ty už mají testovat rychlé laserové spojení mezi satelity. Pokud má totiž skupina družic fungovat jako jedno datové centrum, musí si mezi sebou přenášet velké množství dat s velmi nízkou latencí.
Google počítá s tím, že jednotlivé satelity budou létat ve skupinách a komunikovat pomocí laserů. Budou přitom muset udržovat přesné spojení přesto, že se družice pohybují vysokou rychlostí. Až poté by bylo možné uvažovat o systému s desítkami TPU na jednom satelitu a větším počtu propojených družic.
Alphabet rozhodně není jediný, kdo tuto možnost zkoumá. SpaceX pracuje na vlastním projektu využívajícím čipy Nvidia a o datových centrech ve vesmíru mluví i další představitelé technologického sektoru. Důvod je u všech podobný: růst AI začíná být stále více limitován fyzickou infrastrukturou, nejen kvalitou samotných modelů. Více o SpaceX a tempu růstu firmy se dozvíte v článku níže:
Project Suncatcher zatím Alphabetu nepřinese nové tržby a nevyřeší ani dnešní vysoké kapitalové výdaje. První satelit je především technologickou zkouškou. Pokud ovšem Google dokáže postupně vyřešit chlazení, komunikaci a cenu dopravy hardwaru na oběžnou dráhu, vesmír by mu mohl otevřít další zdroj energie a výpočetní kapacity.
Pro investory je proto důležitější sledovat, zda Alphabet dokáže z rostoucích investic do AI vytvářet nejen vyšší tržby, ale i v budoucnu vyšší peněžní tok. Firma má silnou reklamu, rychle rostoucí cloud i vlastní čipy, ale zároveň investuje do infrastruktury víc než kdykoli předtím. Suncatcher ukazuje, že Google už nehledá odpověď pouze na otázku, jaký model postaví jako další, ale i kde bude mít dostatek energie pro jeho provoz.
Další novinky ze světa investování.
Akcie společnosti můžete koupit ZDE.






