Trump znovu útočí
Evropský automobilový průmysl utržil další zásah. Prezident Donald Trump oznámil zvýšení cel na dovoz evropských aut do USA z původně dohodnutých 15 % na 25 %, čím převrátil obchodní dohodu mezi Washingtonem a Bruselem z minulého roku naruby. Trhy to samozřejmě pocítily: akcie Porsche, BMW, Mercedes-Benz i Volkswagen oslabily o 2,2 % až 3,1 %, zatímco celoevropský index automobilových výrobců a dodavatelů klesl o 2,3 %.
Pro sektor, který už nyní bojuje s oslabenou poptávkou v Číně, rostoucími mzdovými náklady a vyššími cenami energií, jde o další tvrdý zásah. Dopad se pravděpodobně rychle projeví v ziscích. Nejsilněji zasažené jsou prémiové značky. Analytici upozorňují, že Audi a Porsche patří mezi firmy s nejvyšší expozicí, protože na rozdíl od některých konkurentů nemají významnější výrobní kapacity přímo v USA. To znamená jednoduchou věc: větší část jejich produkce směřující na americký trh bude čelit vyšším clům.
Zdroj: Fiscal.ai
Podle odhadu Bernstein Research připraví dodatečných 10 procentních bodů cel německé automobilky přibližně o 2,6 miliardy EUR provozního zisku už v roce 2026. Výrobci sice část nákladů pokusí přenést na zákazníky prostřednictvím vyšších cen, ale při ochlazujícím se globálním trhu je prostor na zdražování omezený. Volkswagen Group, pod který patří také Audi a Porsche, už v roce 2025 utrpěl zásah ve výši 4,1 miliardy EUR v důsledku amerických cel. Nová opatření tak přicházejí v době, kdy bilance už nesly následky předchozí obchodní střelky.
Evropa mluví o politice, ne o ekonomice
V Bruselu roste přesvědčení, že za novými cly nestojí ekonomika, ale geopolitika. Předseda obchodního výboru Evropského parlamentu Bernd Lange otevřeně prohlásil, že Trumpova cla „míří přímo na Německo“. Podle něj neexistuje žádný ekonomický ani právní důvod jejich zavedení a jde spíše o politický tlak poté, co německý kancléř Friedrich Merz kritizoval americký postoj vůči Íránu.
Pokud by cla vstoupila v platnost v avizovaném rozsahu, porušila by obchodní dohodu uzavřenou v létě 2025 mezi Ursulou von der Leyenovou a Trumpem ve skotském Turnberry, kde se obě strany dohodly na stropu 15 %. To otevírá prostor pro odvetu. V Bruselu se čím dál hlasitěji mluví o protiopatřeních, od odvetných cel, přes exportní omezení, až po využití nového evropského nástroje proti nátlaku, tedy mechanismu určeného k obraně proti ekonomickému nátlaku třetích zemí.
Trump svůj krok hájí tím, že evropské automobilky donutí přesunout výrobu do USA rychleji. A právě to je širší smysl celé celní politiky Washingtonu. Nejde jen o příjmy do státního rozpočtu, ale o snahu přetáhnout průmysl, investice a pracovní místa zpět na americkou půdu. Makroekonomický obraz je přitom pro Evropu velmi nepříznivý.
Německo balansuje na hraně stagnace, čínský trh slábne a elektromobilita si vyžaduje obrovské kapitálové investice právě v době, kdy marže klesají. Vyšší cla tak přicházejí v nejhorším možném momentu. Někteří analytici sice upozorňují, že Trump často celní opatření používá jako vyjednávací páku a ne vždy je dotáhne do finální podoby, ale sama nejistota postačuje k tomu, aby firmy odkládaly investice, přehodnocovaly výrobu a připravovaly nové scénáře.
Další novinky ze světa investování
Akcie zmíněných společností si můžete koupit ZDE.
