Elon Musk chce ze SpaceX udělat vesmírný moment Nvidie: koupit nebo utéct?

SpaceX nechce prodávat jen rakety, ale celý vesmírný ekosystém

SpaceX podle očekávání podalo žádost o vstup na burzu s cílovým ohodnocením 1,75 bilionu USD. Vyplatí se věřit Elonovi Muskovi a investovat? Pojďme si to rozebrat. Při ročních tržbách 18,6 miliardy USD to znamená poměr ceny k tržbám až 93,7násobek. To je číslo, které překračuje i standardy technologického trhu, kde investoři už roky akceptují vysoké násobky u firem spojených s umělou inteligencí. Pro srovnání, Tesla se při tržbách za rok 2025 obchoduje přibližně za 15,3násobek tržeb a Nvidia za 21,2násobek. Jedinou velkou firmou s podobně extrémním násobkem je Palantir, kde poměr ceny k tržbám dosahuje 94,1násobek.

SpaceX tak nevstupuje na burzu jako běžná průmyslová společnost, ale jako extrémně drahá sázka na budoucnost infrastruktury, konektivity, umělé inteligence a vesmíru. Ještě větší pozornost ale vzbuzuje celkový adresovatelný trh. SpaceX mluví až o 28,5 bilionu USD, což je číslo téměř srovnatelné s HDP Spojených států na úrovni 32,4 bilionu USD. V samotné vesmírné technologii firma vidí příležitost ve výši 370 miliard USD, zejména v oblasti startů raket a souvisejících služeb.

K tomu přidává 1,61 bilionu USD v řešeních Starlinku, tedy v satelitní konektivitě. Celkem tak SpaceX počítá s vesmírným technologickým trhem ve výši 1,98 bilionu USD. Zbytek příběhu stojí na ještě odvážnější představě: umělé inteligenci, datových centrech ve vesmíru a budování infrastruktury, která by jednou mohla přesunout část výpočetního výkonu mimo Zemi. O tomto tématu jsme Vás podrobněji informovali v článku níže:

Trh řeší, zda je vize větší než realita

Právě zde začíná největší rozpor celého příběhu. Akademická studie Luisy Corrado a Christosa Makridise se na vesmírnou ekonomiku nedívá optikou firemních prezentací, ale pomocí amerických tabulek vstupů a výstupů. Jinými slovy, nejde zdola od ambicí firem, ale shora od reálně změřených ekonomických vazeb.

Podle této práce vzrostla přímá produkce amerického průmyslu vesmírných technologií z přibližně 60 miliard USD v roce 2007 na 75 miliard USD v roce 2017. Všechna čísla jsou uvedena v dolarech roku 2017, tedy očištěna o inflaci. Výraznější růst nastal v nepřímé ekonomické aktivitě, tedy ve využívání vesmírných technologií vládou a soukromými sektory od letectví až po nemovitosti. Ta produkce vzrostla z přibližně 80 miliard USD na 120 miliard USD.

Autoři následně použili simulace Monte Carlo do roku 2030. Výsledkem je mediánový odhad přímé produkce vesmírných technologických firem na úrovni 115 až 120 miliard USD do roku 2030. To znamená reálný růst přibližně 50 až 60 % za 13 let, neboli zhruba 3,5 % ročně. Po připočtení 2,5 % inflace jde o nominální tempo růstu kolem 6 % ročně.

Nepřímý přínos vesmírné ekonomiky by podle studie mohl do roku 2030 vzrůst na 230 až 240 miliard USD. To představuje asi 5 % reálného růstu ročně, respektive 7,5 % nominálně při započtení inflace. Z hlediska této metodiky tak celkový adresovatelný trh s vesmírnými technologiemi do roku 2030 činí přibližně 230 miliard USD, nikoliv 1,98 bilionu USD.

Rozdíl mezi oběma pohledy je propastný. SpaceX prodává vizi trhu téměř 2 biliony USD jen ve vesmírných technologiích a 28,5 bilionu USD včetně umělé inteligence a datových center ve vesmíru. Akademický odhad založený na oficiálních amerických datech je výrazně konzervativnější. Právě tento rozdíl bude jádrem investiční debaty. Nejde o to, zda SpaceX změnil vesmírný průmysl. Jde o to, jestli je trh ochotný zaplatit cenu, která předpokládá, že změní i velkou část globální ekonomiky.

Muskova kontrola, Starlink a účet za xAI

IPO zároveň ukazuje, že SpaceX zůstává firmou Elona Muska v nejčistší možné podobě. Musk drží 85 % akcií třídy B a 12,3 % akcií třídy A. Společně vlastní 41 % akcií před IPO a kontroluje přibližně 85 % hlasovacích práv. Akcie třídy B mají silnější hlasovací práva a jejich držitelé mohou volit většinu členů představenstva. Takováto úroveň kontroly je u veřejně obchodovaných společností mimořádně výjimečná. Investoři tak nekupují jen expozici na rakety, Starlink, satelity a umělou inteligenci. Kupují si i přímou závislost na Muskovo vedení, vizi a schopnost přesvědčit trh, že extrémně vzdálené cíle mají dnešní hodnotu.

SpaceX má ve svém byznysu více vrstev. V oblasti startů raket je dominantním hráčem a zajišťuje více než polovinu světových orbitálních startů. Starlink má přes 10 milionů zákazníků a přibližně 10 000 provozních satelitů. Právě Starlink je důležitý, protože nejde jen o vizi, ale již o reálně fungující a ziskový byznys. V roce 2025 vytvořil provozní zisk 4,4 miliardy USD, což bylo meziročně více než dvojnásobné zlepšení.

Naopak zde stojí xAI. SpaceX se v únoru spojilo s Muskovo startupem v oblasti umělé inteligence a právě tato jednotka je zdrojem velké části ztrát. xAI v roce 2025 vykázalo provozní ztrátu 6,4 miliardy USD, oproti ztrátě 1,6 miliardy USD v roce 2024. Celé SpaceX mělo v roce 2025 tržby téměř 19 miliard USD a provozní ztrátu 2,6 miliardy USD. V prvním čtvrtletí dosáhly tržby 4,7 miliardy USD, což znamenalo meziroční růst o 15 %, avšak provozní ztráta byla 1,9 miliardy USD.

Společnost vstupovala do konce prvního čtvrtletí s hotovostí přibližně 16 miliard USD, což bylo méně než 25 miliard USD na konci roku 2025. Závazky dosáhly 60 miliard USD, přičemž velká část pravděpodobně souvisí s xAI a jejím dřívějším spojením s dluhovou zátěží platformy X. Investoři tak dostanou mimořádně silný, ale i mimořádně komplikovaný příběh. Na jedné straně stojí dominantní raketový byznys, rychle rostoucí Starlink a představa vesmírných datových center napájených přímo sluncem. Upřímně? Zní to sexy. Na druhé straně jsou obrovské ztráty v AI, vysoké závazky, extrémní valuace a trh, jehož velikost závisí na velmi odvážných předpokladech. A nezapomínejme, Elon Musk je známý tím, že rád přehání.

SpaceX může být jedním z největších IPO v historii (podle mě to tak bude). Současně ale bude testem toho, jak daleko jsou investoři ochotni zajít při oceňování budoucnosti. Mimochodem, je mnoho případů, kdy akcie firem po IPO klesly o desítky procent. Akcionáři CSG by o tom mohli vyprávět. U Nvidie trh platí za dnešní čipy, datová centra a explodující tržby. U SpaceX se bude platit za vizi, že výpočetní výkon, konektivita a část ekonomické infrastruktury se jednou přesunou na orbitu. To je příběh s obrovským potenciálem, ale také s obrovskou mezerou mezi dnešními čísly a budoucími sliby.

Další novinky ze světa investování
Akcie zmíněných společností si můžete koupit ZDE.