Dow Jones a S&P 500 přerušily sérii ztrát, ale íránské drony zasáhly i letiště v Dubaji

Dow Jones a S&P 500 v zeleném

Pondělní obchodování přineslo investorům dlouho očekávanou úlevu, když se hlavní americké indexy dostaly do zisku po náročném období tří týdnů nepřetržitých ztrát. Průmyslový index Dow Jones si připsal 0,8 %, zatímco širší S&P 500 vzrostl o 1,0 % a technologický Nasdaq o 1,2 %. Tento odraz přišel poté, co trhy minulý pátek uzavřely na nejnižších úrovních roku, přičemž akcie každého člena skupiny Magnificent 7 jsou od začátku roku v červených číslech.

Hlavním impulzem k nákupní náladě byla naděje, že prezident Trump dokáže přesvědčit mezinárodní partnery ke spolupráci na opětovném otevření Hormuzského průlivu. Od začátku války koncem února totiž doprava v tomto klíčovém koridoru poklesla o drastických 98,5 %, což z průlivu učinilo praktickou válečnou zónu. Trhy přerušily sérii propadů v očekávání koalice, která by zajistila bezpečnou plavbu tankerů a stabilizovala ceny energií, které momentálně tíží globální ekonomiku.

Technologie a umělá inteligence jako hnací motor

Zatímco geopolitika dominuje zprávám, technologický sektor v pondělí potvrdil svou roli lídra s růstem o 1,4 %. Společnost Nvidia na své konferenci GTC 2026 načrtla budoucnost, ve které by objem objednávek na architekturu Blackwell a nový Vera Rubin měl do roku 2027 dosáhnout bilionu USD. Klíčovým parametrem systému Vera Rubin je až desetinásobně vyšší výkon na jeden watt, což je kritické řešení pro energetickou náročnost dnešních datových center.

Pozitivní ohlas u investorů vyvolaly i spekulace o společnosti Meta Platforms, která by mohla snížit počet zaměstnanců o 20 %. Podle odhadů analytiků by takový krok mohl vést k ročním úsporám ve výši 5 až 6 miliard USD. Ačkoliv jsou tyto úspory malé ve srovnání s celkovými kapitálovými výdaji na AI, které dosahují až 169 miliard USD, trh oceňuje snahu o snížení nákladů v prostředí, kde jsou administrativní pracovníci vystaveni tlaku automatizace.

Trump v aktuální diplomatické ofenzívě naléhavě vyzývá klíčové spojence, aby převzali přímou odpovědnost za ochranu svých obchodních zájmů v Hormuzském průlivu. Bílý dům momentálně jedná s přibližně sedmi zeměmi včetně Spojeného království, Francie či Japonska o vytvoření ochranné námořní mise, přičemž Trump během víkendu adresoval veřejné výzvy k vyslání lodí do oblasti i Číně a Jižní Koreji.

Celá situace je však zatížena značnou diplomatickou frustrací, jelikož Trump žádá o pomoc země, na které dříve uvalil vysoké cla a vojenský konflikt v Íránu rozpoutal bez jakékoli předchozí konzultace s těmito partnery. Přes toto napětí zůstává vytvoření mezinárodní koalice pro Washington prioritou, protože podle slov prezidenta by státy měly samy chránit své území a zajistit tranzit svých tankerů.

Útoky v emirátech a eskalace v Perském zálivu

Ačkoliv trhy v pondělí rostly, bezpečnostní situace na Blízkém východě se zhoršila. Největší přístav a sklad ropy v SAE ve Fudžajře se stal terčem útoku drony, který způsobil rozsáhlý požár v této strategicky významné průmyslové zóně. Současně došlo k dočasnému pozastavení letů na mezinárodním letišti v Dubaji po požáru souvisejícím s dalším incidentem s dronem. Írán od začátku války vypustil na SAE už více než 1 900 raket a dronů, přičemž jen v pondělí protivzdušná obrana zneškodnila 6 balistických raket a 21 bezpilotních letadel.

Tyto útoky, které si vyžádaly i lidskou oběť při raketovém zásahu v oblasti Al Bahia na okraji Abú Zabí, potvrzují íránskou strategii cílení na klíčovou infrastrukturu. Doprava v Hormuzském průlivu tak nadále zůstává paralyzována, jelikož údaje agentury Bloomberg ukazují pokles denní lodní dopravy o 98,5 %. Jinými slovy, denní lodní doprava přes Hormuzský průliv se za poslední tři týdny propadla z 67 plavidel 22. února na pouhou jednu loď (16. března). Investoři jsou tak v neustálém napětí, protože každé narušení dodávek ze Saúdské Arábie či Iráku má potenciál znovu vyhnat ceny energií (především ropy) na extrémní úrovně.

Výhled před rozhodnutím Fedu

Klíčovým bodem tohoto týdne bude středeční rozhodnutí Federálního rezervního systému o měnové politice. Obecně se očekává, že úrokové sazby zůstanou nezměněné v pásmu 3,5 % až 3,7 %, ale trhy budou citlivě reagovat na jakékoliv signály od předsedy Jeroma Powella. Vyšší ceny pohonných hmot, které v USA vzrostly o 7 % na 3,72 USD za galon, totiž opět zvyšují inflační tlaky a mohou změnit původní plány na uvolňování politiky.

Geopolitický optimismus zatím stabilizoval i evropské trhy, kde DAX přidal 0,5 %, zatímco v Asii převládala opatrnost a Nikkei klesl o 1,16 %. Mezinárodní referenční ropa Brent po pondělních zprávách mírně oslabila o 2,8 % a uzavřela na úrovni 100,2 USD za barel. Trh s ropou bude pohánět indexy, dokud se Hormuzský průliv nevrátí do normálního režimu a nebude zajištěna bezpečná plavba tankerů.

Další zprávy ze světa investování
Akcie různých společností můžete koupit ZDE.