Dow Jones a S&P 500 přerušily sérii ztrát, ale íránské drony zasáhly i letiště v Dubaji

Dow Jones a S&P 500 v plusu

Pondělní obchodování přineslo investorům dlouho očekávanou úlevu, když se hlavní americké indexy dostaly do plusových hodnot po náročném období tří týdnů nepřetržitých propadů. Průmyslový index Dow Jones přidal 0,8 %, zatímco širší S&P 500 vzrostl o 1,0 % a technologický Nasdaq o 1,2 %. Tento odraz přišel poté, co trhy minulý pátek uzavřely na nejnižších úrovních roku, přičemž akcie všech členů skupiny Magnificent 7 zůstávají od začátku roku v červených číslech.

Hlavním impulzem k nákupní náladě byla naděje, že prezident Trump dokáže přesvědčit mezinárodní partnery k spolupráci na znovuotevření Hormuzského průlivu. Od začátku války koncem února totiž doprava v tomto klíčovém koridoru klesla o dramatických 98,5 %, čímž se průliv stal fakticky válečnou zónou. Trhy tak přerušily sérii poklesů v očekávání koalice, která by zajistila bezpečnou plavbu tankerů a stabilizovala ceny energií, jež momentálně tíží globální ekonomiku.

Technologie a umělá inteligence jako hnací síla

Zatímco geopolitika dominuje zprávám, technologický sektor v pondělí potvrdil svou roli lídra s nárůstem o 1,4 %. Společnost Nvidia na své konferenci GTC 2026 představila budoucnost, v níž by objem objednávek na architekturu Blackwell a nový systém Vera Rubin měl do roku 2027 dosáhnout bilionu USD. Klíčovým parametrem systému Vera Rubin je až desetinásobně vyšší výkon na jeden watt, což je zásadní řešení energetické náročnosti dnešních datových center.

Pozitivní ohlas u investorů vyvolaly i spekulace o společnosti Meta Platforms, která by mohla snížit počet zaměstnanců o 20 %. Podle odhadů analytiků by takový krok mohl přinést roční úspory ve výši 5 až 6 miliard USD. Přestože jsou tyto úspory malé ve srovnání s celkovými kapitálovými výdaji na AI, dosahujícími až 169 miliard USD, trh oceňuje snahu o snižování nákladů v prostředí, kde jsou administrativní pracovníci terčem automatizace.

Trump v aktuální diplomatické ofenzívě ostře naléhá na klíčové spojence, aby převzali přímou odpovědnost za ochranu svých obchodních zájmů v Hormuzském průlivu. Bílý dům v současnosti jedná s přibližně sedmi zeměmi, včetně Spojeného království, Francie či Japonska, o vytvoření ochranné námořní mise, přičemž Trump o víkendu veřejně vyzval k vyslání lodí do oblasti i Čínu a Jižní Koreu.

Celá situace je však poznamenána značnou diplomatickou frustrací, protože Trump žádá o pomoc země, na které dříve uvalil vysoká cla a konflikt v Íránu rozpoutal bez předchozí konzultace s těmito partnery. Přesto zůstává vytvoření mezinárodní koalice pro Washington prioritou, neboť podle slov prezidenta by měly státy samy chránit své území a zajistit tranzit pro vlastní tankery.

Útoky v emirátech a eskalace v Perském zálivu

Ačkoliv trhy v pondělí rostly, bezpečnostní situace na Blízkém východě se zhoršila. Největší přístav a sklad ropy v SAE ve Fujairahu se stal terčem útoku drony, který způsobil rozsáhlý požár v této strategicky důležité průmyslové zóně. Současně došlo k dočasnému pozastavení letů na mezinárodním letišti v Dubaji po požáru souvisejícím s dalším incidentem s dronem. Írán od začátku války vypustil na SAE více než 1 900 raket a dronů, přičemž jen v pondělí protivzdušná obrana zneškodnila 6 balistických raket a 21 bezpilotních letadel.

Tyto útoky, které si vyžádaly i lidskou oběť při raketovém zásahu v oblasti Al Bahia na okraji Abú Zabí, potvrzují íránskou strategii cílení na klíčovou infrastrukturu. Doprava v Hormuzském průlivu tak nadále zůstává paralyzována, přičemž údaje agentury Bloomberg ukazují pokles denní lodní dopravy o 98,5 %. Jinými slovy, denní lodní doprava přes Hormuzský průliv klesla během tří týdnů z 67 plavidel 22. února na pouhých jednu loď 16. března. Investoři jsou tak v neustálém napětí, protože jakékoli narušení dodávek ze Saúdské Arábie či Iráku může opět vyhnat ceny energií (především ropy) do extrémních hodnot.

Výhled před rozhodnutím Fedu

Klíčovým bodem tohoto týdne bude středové rozhodnutí Federálního rezervního systému o měnové politice. Obecně se očekává, že úrokové sazby zůstanou beze změny v rozmezí 3,5 % až 3,7 %, avšak trhy budou citlivě reagovat na jakékoli signály od předsedy Jerome Powella. Vyšší ceny pohonných hmot, které v USA vzrostly o 7 % na 3,72 USD za galon, totiž opět zvyšují inflační tlaky a mohou změnit původní plány na uvolnění politiky.

Geopolitický optimismus zatím stabilizoval i evropské trhy, kde DAX přidal 0,5 %, zatímco v Asii převládala opatrnost a Nikkei klesl o 1,16 %. Mezinárodní referenční ropa Brent po pondělních zprávách mírně oslabila o 2,8 % a uzavřela na úrovni 100,2 USD za barel. Trh s ropou bude hnacím motorem indexů, dokud se Hormuzský průliv nevrátí do normálu a nebudou zajištěny bezpečné plavby tankerů.

Další novinky ze světa investování
Akcie různých společností můžete koupit ZDE.