Co je jádrová inflace a proč rozhoduje o úrocích, úvěrech i investicích

Co vlastně znamená inflace

Inflace znamená, že ceny v ekonomice postupně rostou a za stejné množství peněz si lze koupit méně než dříve. Pokud nákup, který před rokem stál 100 EUR, dnes stojí 105 EUR, jeho cena se zvýšila o 5 %. Pokud se podobný růst objeví u velkého počtu výrobků a služeb, mluvíme o inflaci. Zdražení jednoho výrobku ale ještě inflaci neznamená. Cena kávy může vzrůst kvůli slabé úrodě a letenky mohou zdražet během letní sezóny. Inflace popisuje širší růst cen, nikoli jednotlivé výkyvy způsobené konkrétní událostí nebo dočasným nedostatkem.

Nejviditelnějším důsledkem je pokles kupní síly. Pokud ceny vzrostou o 5 %, ale příjem člověka se nezmění, ze své výplaty si může dovolit méně. Pokud mzda zároveň vzroste o 7 %, jeho situace se může i přes inflaci zlepšit. Důležitý je proto poměr cen a příjmů, nikoli pouze samotné číslo inflace. Podrobnější vysvětlení inflace najdete v článku níže.

link článek inflace

Co je jádrová inflace

Celková inflace zahrnuje všechny položky sledované ve spotřebitelském koši včetně potravin a energií. Jádrová inflace tyto dvě skupiny vynechává. Sleduje tedy hlavně ceny bydlení, nájemného, oblečení, zdravotní péče, dopravy, pojištění, vzdělávání, rekreace a dalších zboží a služeb.

To neznamená, že by potraviny, elektřina nebo benzín nebyly pro domácnosti důležité. Naopak, při nižších příjmech mohou tvořit velkou část rozpočtu. Z výpočtu jádrové inflace se odstraňují proto, že jejich ceny se mění velmi rychle a často reagují na události, které nemusí souviset s celkovým stavem ekonomiky.

Cena ropy může vyskočit po vypuknutí vojenského konfliktu, omezení těžby nebo výpadku velkého producenta. Potraviny mohou zdražit po suchu, povodních, neúrodě nebo rozšíření choroby mezi hospodářskými zvířaty. Takové události dokážou citelně zvýšit celkovou inflaci, i když ceny většiny ostatních položek zůstanou téměř stejné. Když se situace na trhu uklidní, ropa nebo potraviny mohou opět zlevnit. Celková inflace pak rychle klesne. Jádrový údaj se mění pomaleji, proto může lépe ukázat, zda rostou ceny i v oblastech, kde bývá zdražování trvalejší.

Proč se potraviny a energie vynechávají

Představme si, že cena benzínu za několik týdnů vzroste o 20 %. Celková inflace se zvýší a domácnosti pocítí vyšší náklady při každém tankování. Tento vývoj ale nemusí znamenat, že se přehřívá celá ekonomika. Může jít pouze o důsledek omezené nabídky ropy. Centrální banka přitom neumí vyššími úroky vytvořit více ropy ani zajistit lepší úrodu. Může ale zdražit hypotéky, podnikatelské úvěry a financování investic. Kdyby na každý krátkodobý cenový skok reagovala zvýšením sazeb, mohla by zbytečně brzdit hospodářství.

Vyšší úroky snižují ochotu lidí půjčovat si, kupovat nemovitosti nebo utrácet za dražší výrobky. Firmám zároveň zdražuje rozšiřování výroby a přijímání nových zaměstnanců. Pokud původní růst cen způsobil jen dočasný problém s ropou, centrální banka by mohla ekonomiku oslabit právě ve chvíli, kdy se ceny energií začnou samy vracet dolů.

Potraviny a energie však nelze ignorovat úplně. Dražší nafta zvyšuje náklady dopravců a dražší plyn prodražuje výrobu. Restaurace mohou zvýšit ceny jídel, letecké společnosti letenky a výrobci nábytku dopravu. Dočasný výkyv se může promítnout i do cen, které jádrová inflace zahrnuje.

Zjednodušeně řečeno, celková inflace ukazuje, o kolik se lidem prodražil běžný život. Jádrová inflace se zase snaží odhalit, zda růst cen způsobili jen dočasné výkyvy u potravin a energií, nebo zda se zdražování rozšířilo i do zbytku ekonomiky. Právě proto má smysl sledovat oba údaje zároveň.

Jak se jádrová inflace počítá

Statistické úřady pravidelně zjišťují ceny výrobků a služeb, které domácnosti běžně nakupují. Z nich sestaví spotřebitelský koš. Jednotlivé položky nemají stejnou váhu. Bydlení ovlivňuje výsledek více než výrobek, na který domácnosti utrácejí jen malou část příjmů. Nejznámějším ukazatelem je index spotřebitelských cen, označovaný zkratkou CPI. Měří, jak se mění cena vybraného koše zboží a služeb. Při výpočtu jádrového CPI se z něj pouze odstraní potraviny a energie.

Ve Spojených státech se používá také index výdajů na osobní spotřebu, známý jako PCE. Vychází ze širších údajů o tom, kolik domácnosti utrácejí a jaké výrobky či služby skutečně využívají. Zahrnuje i některé výdaje hrazené za lidi pojišťovnami nebo veřejnými programy, například část zdravotní péče.

Americká centrální banka preferuje PCE také proto, že pružněji zachycuje změny v chování spotřebitelů. Pokud hovězí maso výrazně zdraží a lidé začnou kupovat více kuřecího masa, složení jejich výdajů se změní. PCE tuto změnu zohlední rychleji, zatímco CPI sleduje cenu pevněji sestaveného spotřebního koše.

Co jádrovou inflaci pohání

Jádrová inflace často roste tehdy, když je v ekonomice silná poptávka. Pokud mají domácnosti dostatek peněz a ochotně nakupují, firmy mohou snadněji zvýšit ceny, aniž by o zákazníky přišly. Tento tlak bývá silnější, když ekonomika rychle roste a nezaměstnanost je nízká. Významný vliv mají mzdy. Při nedostatku pracovníků musí firmy nabízet vyšší platy. To zlepšuje příjmy zaměstnanců, ale firmám zároveň rostou náklady. V odvětvích, kde velkou část nákladů tvoří lidská práce, se vyšší mzdy postupně promítají do cen.

Nejlépe je to vidět u služeb. Kadeřnictví, restaurace, pojišťovny ani zdravotnická zařízení nemohou svou činnost jednoduše přesunout do země s nižšími náklady. Jejich náklady tvoří zejména mzdy, nájemné a provoz. Ceny služeb proto klesají pomalu, i když energie nebo suroviny už začaly zlevňovat.

Velkou váhu má i bydlení. Nájemné se obvykle upravuje při podpisu nebo obnovení smlouvy, proto se změny na trhu nemovitostí projeví v inflaci s prodlevou. I když ceny nových nájmů přestanou růst, v oficiálních datech se vyšší nájem může objevit ještě několik měsíců. Inflaci mohou udržovat i očekávání. Pokud zaměstnanci počítají s dalším zdražováním, žádají vyšší mzdy. Firmy, které očekávají růst nákladů, mohou preventivně zvýšit ceny. Zdražování se pak udržuje samo, i když původní problém už částečně ustoupil.

Proč ji sledují centrální banky

Centrální banka potřebuje rozlišit, zda ceny rostou kvůli dočasnému výpadku dodávek, nebo kvůli silné poptávce a růstu nákladů v celé ekonomice. Jádrová inflace jí pomáhá posoudit, zda je třeba změnit úrokové sazby. Pokud jádrová inflace zůstává vysoká, může to znamenat, že zdražování zasáhlo bydlení, služby, mzdy a další oblasti, kde ceny neklesají rychle. Centrální banka může ponechat sazby vyšší nebo je dále zvýšit. Cílem je omezit úvěry a ochladit poptávku, aby firmy měly menší prostor pro další zdražování.

Tento postup ale působí s prodlevou. Vyšší sazba se nejdříve projeví u nových hypoték a úvěrů. Teprve později ovlivní spotřebu, investice, pracovní trh a ceny. Centrální banka proto rozhoduje podle toho, kam se inflace pravděpodobně posune, nikoli pouze podle aktuálního měsíčního údaje. Po pandemii bylo měření složitější. Nejdříve zdražovaly hlavně zboží, doprava a energie kvůli narušeným dodavatelským řetězcům. Později se růst cen rozšířil do nájemného, služeb a mezd. Inflace se tak přesunula hlouběji do ekonomiky, a proto zůstala vysoká i po zlepšení dodávek.

Co jádrová inflace neukazuje

Jak jsme si již řekli, jádrová inflace může působit klidně i v době, kdy domácnosti čelí prudkému růstu cen potravin a energií. Údaj zároveň neukazuje osobní inflaci konkrétní domácnosti. Rodina s autem, velkým domem a vysokou spotřebou energie pocítí růst cen jinak než člověk, který bydlí v malém bytě a využívá veřejnou dopravu. Každý má jiné složení výdajů, zatímco oficiální inflace pracuje s průměrným spotřebitelským košem.

Opatrnost je třeba i proto, že růst cen energií nebo potravin se může později přenést do ostatních položek. Jádrová inflace tento tlak zachytí až tehdy, když firmy skutečně zvýší ceny svých výrobků a služeb. Kdyby se centrální banky dívaly pouze na jádrovou inflaci, mohly by jim uniknout první známky širšího zdražování.

Pro investory je jádrová inflace důležitá zejména kvůli úrokovým sazbám. Pokud zůstává vysoká, centrální banky obvykle nemají důvod sazby rychle snižovat. Vyšší úroky snižují ceny již vydaných dluhopisů a mohou tlačit na akcie firem, jejichž ocenění stojí na ziscích očekávaných v budoucnosti.

Jádrová inflace neříká, o kolik se zvýšily životní náklady každé domácnosti. Ukazuje však, zda zdražování zůstalo u potravin a energií, nebo se rozšířilo i do bydlení, služeb a mezd. Právě od toho často závisí, jak dlouho zůstanou úrokové sazby vysoké a jaký tlak pocítí spotřebitelé, firmy i investoři.

Další novinky ze světa investování.

Akcie společnosti můžete koupit ZDE.