Čínské akcie výrazně zaostávají za světovým trhem nejvíce od roku 2001

Čínské akcie zaostávají nejvíce od roku 2001

Čína měla být jedním z vítězů nové éry umělé inteligence. Místo toho se z ní stal trh, který sleduje globální technologické rally jen z povzdálí. Zatímco Jižní Korea, Taiwan či Japonsko těží z čipů a hardwaru, čínské akcie trpí slabou domácí poptávkou, regulačními riziky a otázkou, zda internetoví giganti vůbec dokážou umělou inteligenci zpeněžit.

Po silném minulém roce, který podpořily zejména pokroky v AI a návrat zahraničních investorů, se čínský akciový trh v roce 2026 prudce zastavil. Index MSCI China klesl o 17 %, což z něj činí druhý nejhorší velký trh světa po Indonésii. Ještě výraznější je srovnání se zbytkem světa – čínský index se minulý týden obchodoval na nejnižší relativní úrovni vůči globálnímu indexu MSCI od doby bezprostředně po útocích z 11. září 2001, kdy byly americké trhy čtyři dny uzavřeny.

Největší ránu utržili technologičtí lídři. Tencent a Alibaba, dvě největší váhy indexu, ztratily více než 29 % a společně odepsaly z tržní hodnoty 337 miliard USD. Samotný Tencent přišel od říjnového maxima zhruba o 309 miliard USD. Společnost navíc v posledních týdnech zintenzivnila zpětné odkupy akcií a od poloviny května nakupuje téměř každý obchodní den. Jen v červnu utratila za odkupy více než 9 miliard HKD, tedy přibližně 1,1 miliardy USD, což by byl největší měsíční objem v letošním roce.

Pro investory je tento vývoj o to bolestivější, že začátek roku vypadal úplně jinak. Goldman Sachs očekával pro MSCI China růst o 20 % poté, co index předtím zaznamenal nejlepší rok od roku 2017. Lombard Odier zvýšil doporučení na čínské akcie na „preferované“, a to na základě zlepšení ziskovosti. Na trhu rostla naděje, že s pomocí Pekingu by čínské akcie konečně mohly opustit pověst trhu prudkých růstů a ještě výraznějších propadů.

Místo toho přišlo zklamání. Regionální konkurenti Číny mezitím odjeli. Benchmarkové indexy v Jižní Koreji, Taiwanu a Japonsku letos vzrostly přibližně o 97 %, 64 % a 17 %. Gerald Gan z Reed Capital označil čínské akcie za velkou brzdu portfolia a upozornil, že rozdíl ve výkonnosti mezi velkými ekonomikami je mimořádným zklamáním. Stejně to vnímá i Chauwei Yak z GAO Capital, která ve velkém drží Alibabu a po loňské AI konferenci v Chang-čou byla vůči Číně pozitivně naladěná.

Paradoxně to potvrzuje i pohled, že právě čínské AI průlomy, zejména DeepSeek, vrátily v loňském roce zahraniční kapitál zpět do země a narušily nálepku „neinvestovatelného“ trhu. Dnes ale DeepSeek nestačí. Investoři chtějí víc než silný technologický příběh. Chtějí zisky, důkaz návratnosti a firmy, které stojí přímo ve stěžejních bodech AI boomu.

Proč trh trestá čínský internetový sektor

Problém čínských akcií není jeden. Je to kombinace slabší ekonomiky, horší struktury trhu a návratu regulačních mraků. Spotřebitelské výdaje v Číně nadále oslabují, což podrývá zisky internetových společností i automobilového sektoru. Maloobchodní tržby minulý měsíc klesly poprvé od pandemie, pokles cen nemovitostí zrychlil a investice do fixních aktiv se letos smrskly. Export zatím zůstává silný, zejména díky čipům a počítačům, ale domácí poptávka je stále slabá.

Larry Hu z Macquarie očekává, že růst HDP ve druhém čtvrtletí klesne na přibližně 4,4 %, tedy pod oficiální celoroční cíl. Jeho pohled vystihuje dilema Pekingu – pokud globální AI obchod nadále podporuje exporty, vláda nemusí přistoupit k významným stimulačním opatřením pro domácnosti. Výsledkem by však byl pokračující tlak na spotřebu. To má silný dopad na akcie. Tencent nedávno oznámil nejpomalejší růst tržeb za šest kvartálů. Trh se ptá, jak společnost zpeněží AI v době, kdy hlavní obory jako hry a reklama ztrácejí dynamiku. Alibaba ve svých posledních výsledcích zaznamenala první čtvrtletní provozní ztrátu od roku 2021.

Kromě toho se objevilo i geopolitické riziko, když Anthropic minulý týden obvinil Alibabu z rozsáhlé snahy o nelegální přístup k modelu Claude a vyzval Trumpovu administrativu k zásahu. Další část problému je ještě závažnější. AI rally odměňuje hardware, ne velké internetové platformy. Investoři v současnosti dávají přednost výrobcům čipů, pamětí a zařízení na začátku dodavatelského řetězce umělé inteligence. To zvýhodňuje především Jižní Koreu a Taiwan. Čína sice působí jako high-tech velmoc, ale na burze nemá tak silné hardwarové AI vítěze kapitálových výdajů, jaké mají její sousedé.

Vidět to lze i přímo v Číně. Domácí trhy v Šanghaji a Šen-čenu jsou odolnější než offshore akcie v Hongkongu. Index CSI 300 je letos zhruba o 6 % výše, zejména díky silné rally výrobců technologického hardwaru. Ovšem mimo technologie je růst vzácný. Osm z deseti sektorových skupin kleslo a spotřebitelské společnosti ztratily více než 20 %. Kevin Net z Financière de l’Echiquier proto upřednostňuje akcie obchodované přímo na čínských burzách, kde vidí témata jako AI, průmysl a kovy. Offshore trh podle něj nabízí spíše spotřebu, internet a technologie mimo AI, kterým jeho tým spíše dává přednost.

Tencent se snaží zmírnit tlak zpětnými odkupy. V březnu uvedl, že v roce 2026 plánuje minimálně zdvojnásobit investice do AI na více než 36 miliard CNY, tedy 5,3 miliardy USD. Tento měsíc začal testovat nového AI asistenta pro WeChat, známý v Číně jako Weixin. Služba má přes miliardu uživatelů a její úspěšné rozšíření o AI funkce může být klíčem k monetizaci. Trh však zatím čeká na důkaz. Agnes Ng z T. Rowe Price upozorňuje, že investoři chtějí vidět, zda peníze vložené do AI skutečně přinášejí hodnotu.

Valuace už přitom vypadají levně. Tencent se v pátek obchodoval za 11,2násobek očekávaných zisků na příští rok, což je nejnižší úroveň v historii (současně se obchoduje za 18násobek). Je dokonce levnější než energetická společnost CLP Holdings, jejíž akcie se obchodují za více než 15násobek zisků. Ani to ale nestačí. Investoři z pevninské Číny, kteří dříve často poskytovali akciím Tencentu podporu během výprodejů, nyní míří k třetímu měsíci čistých prodejů v řadě.

Další novinky ze světa investic
Akcie zmíněných společností si můžete koupit ZDE.