Čínská ekonomika roste nejpomaleji od covidu, export táhne čísla nahoru

Čínská ekonomika zpomaluje, investice prudce klesají

Čínská ekonomika vzrostla ve druhém čtvrtletí meziročně o 4,3 %, což představuje nejslabší tempo růstu od konce roku 2022. Výsledek zaostal za očekávání ekonomů, kteří počítali s růstem 4,5 %, a výrazně zpomalil oproti 5,0 %, zaznamenaným v prvním čtvrtletí. Tempo růstu se zároveň dostalo pod dolní hranici celoročního cíle Pekingu, který počítá s expanzí v rozmezí 4,5 až 5,0 %. Jde o nejnižší cíl od začátku 90. let, kdy Čína začala pravidelně zveřejňovat podobné prognózy. V roce 2020 vláda kvůli pandemii covidu cíl vůbec nestanovila.

Za celý první pololetí čínská ekonomika rostla o 4,7 %. Toto číslo však skrývá výrazné rozdíly mezi jednotlivými odvětvími. Největším zklamáním byly investice do fixních aktiv, které v prvních šesti měsících meziročně klesly o 5,7 %. Ekonomové přitom očekávali pokles o 4,9 %. Už za prvních pět měsíců činil propad 4,1 %, což naznačuje zrychlující se útlum. Investice do nemovitostí se propadly o 18,0 %, výdaje na infrastrukturu klesly o 2,4 % a investice do výroby o 1,2 %. Dlouhodobé pilíře růstu Číny tak ztrácejí sílu právě v době, kdy jsou nezbytné pro vyrovnání slabé spotřeby.

Podle ekonomů za propadem stojí pokračující realitní krize, přísnější omezení zadlužování místních samospráv, přesměrování jejich zdrojů na restrukturalizaci dluhu a nedostatek vhodných infrastrukturních projektů. Peking se zároveň snaží omezit nadměrné výrobní kapacity a ničivé cenové války, což může krátkodobě brzdit i soukromé investice. „Žádná domácí poptávka, vše se točí kolem exportu. Upřímně, je to opravdu dost neudržitelné,“ hodnotí situaci Alicia Garcia-Herrero, hlavní ekonomka Natixis pro asijsko-tichomořský region.

Slabší makrodata se samozřejmě promítají i do nálady na čínském akciovém trhu. Nejsledovanějším domácím benchmarkem je CSI 300, který zahrnuje 300 velkých a středních společností obchodovaných na burzách v Šanghaji a Šen-čenu. Často se používá jako „pevninský“ ekvivalent amerického indexu S&P 500, protože lépe zachycuje vývoj velkých čínských blue-chip společností než širší Shanghai Composite. Index letos vzrostl o 1,3 %, zatímco jeho americký protějšek posílil o 10 %.

Čínu drží nad vodou exportní motor

Zatímco domácí ekonomika slábne, čínské továrny zažívají exportní boom. Vývoz v červnu meziročně stoupl o 27,1 %, což bylo nejrychlejší tempo od konce roku 2021. Za první pololetí export vzrostl o 17,6 %. Hlavním motorem je světový investiční cyklus v oblasti umělé inteligence. Poptávka po polovodičích, počítačových součástkách, výpočetním hardwaru a energetických zařízeních roste prudce, protože technologické společnosti investují stovky miliard USD do datových center.

Podle Macquarie představovaly čipy, počítačové díly a energetická zařízení přibližně polovinu růstu čínského exportu v prvním pololetí. Externí poptávka tak zůstává hlavním světlým bodem čínské ekonomiky v letošním roce. Silný zůstal i průmysl – produkce v červnu meziročně vzrostla o 5,3 %, překonala očekávání na úrovni 4,7 % a urychlila z květnových 4,5 %.

Čím dál větší roli hrají elektromobily a technologie čisté energie. Měsíční export automobilů z Číny v červnu poprvé překročil hranici milionu vozidel. Ropná krize způsobená konfliktem v Íránu zároveň zvyšuje zájem velkých dovozců energií o baterie, elektromobily a další řešení, která mohou snížit jejich závislost na fosilních palivech. Dovoz v červnu meziročně vzrostl o 36,2 % na pětileté maximum, a to i přesto, že měsíční dovoz ropy klesl o 41,3 % a dostal se téměř na desetileté minimum.

Silnější dovoz technologií naznačuje, že investiční cyklus umělé inteligence se prohlubuje i přímo v Číně. Obchodní přebytek země v červnu dosáhl 125,62 miliardy USD. Zásilky do USA meziročně vzrostly o 25,9 %, přičemž obchod podpořilo také mírné oživení vztahů po květnové návštěvě prezidenta Donalda Trumpa v Pekingu. Rostoucí přebytek však zvyšuje napětí s obchodními partnery.

Čínský přebytek s Evropskou unií v prvním pololetí vzrostl o 24,0 %, zejména kvůli rostoucímu vývozu strojů a automobilů. Evropské země dlouhodobě kritizují Peking za státní podporu průmyslu a zaplavování zahraničních trhů levným zbožím. Mluvčí čínských celních úřadů uvedl, že země bude dále rozšiřovat dovoz, aby podpořila vyváženější vývoj obchodu. To však zároveň přináší velké riziko, protože čím více se Čína spoléhá na export, tím větší riziko pro ni představují nové cla či obchodní spory.

Slabá spotřeba otevírá dveře dalším stimulům

Největším problémem zůstává domácí spotřebitel. Maloobchodní tržby v červnu meziročně vzrostly jen o 1,0 %. Ve srovnání s květnem, kdy meziměsíčně klesly o 0,6 %, jde sice o zlepšení, nicméně tempo stále ukazuje velmi slabou poptávku. Čínská domácnosti se nehrnou do větších nákupů kvůli přetrvávajícímu poklesu cen nemovitostí, nejistotě na trhu práce a obavám o budoucí příjmy. Ceny nových domů tomu odpovídají – v červnu opět klesly, tentokrát o 0,1 %.

Městská nezaměstnanost zůstala na úrovni 5,0 %. Pozor však, oficiální číslo nezahrnuje lidi, kteří přestali aktivně hledat práci nebo se přestěhovali z měst na venkov. Alternativní průzkum týmu profesora Li Daokuiho odhaduje nezaměstnanost až na 10,2 %. Více než polovinu z přibližně 24 milionů dlouhodobě nezaměstnaných tvoří lidé ve věku 16 až 24 let. Nezaměstnanost mladých je pro Peking dlouhodobě citlivým tématem. V roce 2023 úřady přestaly zveřejňovat data po rekordních 21,3 %, poté je obnovily s upravenou metodikou.

Pro Peking jde o zásadní problém, protože nezaměstnanost mladých není jen statistika trhu práce. Je to v podstatě test sociální smlouvy mezi státem a novou generací. Čínská vláda léta slibovala, že vzdělání, disciplína a ekonomický růst přinesou mladým lepší život než jejich rodičům. Pokud však i vysokoškolsky vzdělaná generace naráží na slabý trh práce, důvěra v tento model slábne. To může brzdit spotřebu, zvyšovat frustraci a prohlubovat tlak na vládu, aby ekonomiku podpořila výrazněji než doposud.

Podle Morgan Stanley se čínské domácnosti nejvíce obávají, že jim firmy sníží mzdy. Banka proto snížila odhad růstu příjmů v následujících 12 měsících z 5,8 % na zhruba 5,0 %. Peking již představil první pětiletý plán zaměřený přímo na podporu spotřeby s cílem zvýšit roční maloobchodní tržby na přibližně 9 bilionů USD do roku 2030. Otázkou zůstává, zda budou postupné kroky stačit na změnu chování domácností, které se po letech realitní krize snaží především šetřit.

Ekonomové se tak rozcházejí v názorech, zda slabší čísla přimějí vládu k výraznějším stimulům. Tianchen Xu z Economist Intelligence Unit očekává, že opatření se ve třetím čtvrtletí rozšíří a mohou zahrnovat i snížení základní úrokové sazby na podporu investic. Jiní upozorňují, že silný první kvartál, růst průmyslové výroby a odolný export dávají vládě prostor pokračovat bez rozsáhlého balíčku. Pravděpodobnější jsou selektivní kroky zaměřené na spotřebu, infrastrukturu a zaměstnanost.

Bývalý poradce čínské centrální banky Li Daokui vyzval k mnohem agresivnějšímu postupu. Podle něj by vláda měla více než zdvojnásobit plánované nové zadlužení, které letos dosahuje 12 bilionů jüanů (přibližně 1,7 bilionu USD). Do domácí problematiky navíc zasahuje válka v Íránu. Cena ropy se v květnu stabilizovala kolem 114 USD za barel po útocích na Blízkém východě a uzavření Hormuzského průlivu. Vyšší ceny energií pomohly Číně vystoupit z jednoho z nejdelších období deflace, zároveň však zdražují výrobu, dopravu a dovážené suroviny.

Čínské firmy dnes nemají velký prostor zdražovat. Vzhledem k tomu, že spotřebitel šetří a poptávka je slabá, část vyšších nákladů nesou samy. Pokračování konfliktu by mohlo dále oslabit spotřebitelskou důvěru, narušit dodavatelské řetězce a ztlačit marže výrobců. Mezinárodní měnový fond v červenci zvýšil prognózu růstu Číny pro rok 2026 ze 4,4 % na 4,6 %, když zohlednil silný high-tech sektor a export. Současně však snížil výhled globálního růstu z 3,1 % na 3,0 % a varoval, že obnovení konfliktu na Blízkém východě může prodloužit volatilitu cen komodit a zpřísnit finanční podmínky.

Čína má stále rozsáhlou průmyslovou základnu, energetické rezervy a schopnost vyrábět ve velkém a levně. Její slabinou je ale rostoucí závislost na světě, který od ní nakupuje čipy, počítače, baterie a auta. Pokud by se nálada okolo umělé inteligence otočila, nebo by se obchodní konflikty opět vyhrotily (a víme, že s panem Trumpem u moci je to vždy možné), exportní motor by se mohl rychle zaseknout. Čínská ekonomika tak zatím nesklouzla do propadu. Mění se ale způsob, jakým roste. Peking si po snížení oficiálního cíle může dovolit přiznat slabší čísla, která lépe odrážejí realitu. Největší výzvou už není vyrobit více zboží, ale přesvědčit vlastní občany, aby přestali mít strach a začali znovu utrácet.

Další novinky ze světa investování.
Akcie společnosti můžete koupit ZDE.