AstraZeneca má recept na 80 miliard, akcie posilují o 20 %

Onkologie vynesla AstraZenecu mezi farmaceutickou špičku

AstraZeneca čelí výzvě, kterou zná každý velký výrobce léků: udržet růst stávajících produktů a zároveň připravit jejich nástupce dříve, než patenty, konkurence nebo neúspěšná klinická studie otřesou ekonomikou společnosti. Současný byznys nadále roste, avšak cíl dosáhnout do roku 2030 tržeb 80 miliard USD bude záležet i na lécích, které ještě procházejí testováním.

Britsko-švédská společnost patří mezi největší výrobce léků na světě. S tržní kapitalizací okolo 263 miliard USD je menší než Roche, Merck či Novartis, ale větší než často zmiňovaný Novo Nordisk či Gilead Sciences. Od konkurentů se odlišuje zejména silnou pozicí v onkologii, kde prodává léky Tagrisso, Imfinzi, Calquence, Enhertu či Truqap. Další klíčovou oblastí je léčba vzácných onemocnění, kde společnost vybudovala portfolio kolem léku Ultomiris.

Byznys model je založen na patentově chráněných lécích, které se po schválení prodávají s vysokou marží. Předtím ale společnost musí financovat laboratorní výzkum, několik fází klinických zkoušek, výrobu a jednání s regulačními úřady. Vývoj jednoho léku trvá roky a ani vysoké náklady nezaručují, že produkt dosáhne trhu. Po uplynutí patentové ochrany navíc přicházejí levnější generické verze, které mohou příjmy původního výrobce rychle snížit.

Akcie AstraZenecy od začátku roku klesly o 6,3 %, za posledních dvanáct měsíců však vzrostly o 18 %. Od maxima z února ztratily asi 18 %. Kolísání souvisí zejména s tím, že investoři po letech růstu očekávají další úspěchy z klinického vývoje. Neúspěšná studie léku Wainua u srdečního onemocnění a smíšené výsledky experimentální léčby rakoviny prsu camizestrantu proto vyvolaly obavy, zda firma dokáže splnit své dlouhodobé plány.

Takové výkyvy jsou pro farmaceutický sektor typické. Klinický výsledek může změnit miliardy USD očekávaných budoucích tržeb, přičemž o úspěchu či neúspěchu rozhodují data z relativně malé skupiny pacientů. Výrobci navíc čelí tlaku pojišťoven a států na ceny, patentovým sporům, žalobám za vedlejší účinky, výrobním výpadkům a regulačním změnám.

Výsledky překonaly odhady, Čína ovšem zaostala

Nejnovější čtvrtletí přineslo investorům částečné uklidnění. AstraZeneca dosáhla upraveného zisku 2,63 USD na akcii, zatímco analytici očekávali 2,48 USD. Tržby vzrostly o 5 % na 15,38 miliardy USD a téměř přesně odpovídaly očekáváním trhu na úrovni 15,39 miliardy USD. Zisk překonal odhady zejména díky nižší daňové sazbě a pokračujícímu růstu nejziskovějších léků.

Za celý první pololetí společnost zvýšila tržby o 6 % na 30,67 miliardy USD a upravený zisk na akcii o 11 % na 5,21 USD. Hrubá marže zůstala na úrovni 83 %, což ukazuje ekonomickou sílu patentově chráněných léků. AstraZeneca zároveň investovala do výzkumu a vývoje částku odpovídající přibližně 23 % tržeb. Téměř čtvrtina příjmů tedy směřuje zpět do vývoje nových produktů a rozšiřování využití již schválených léků.

Nejvýrazněji rostla onkologie. Její tržby za pololetí vzrostly o 15 % na 14,1 miliardy USD, přičemž léčba vzácných onemocnění přidala 11 % a dosáhla 4,9 miliardy USD. Biofarmaceutická část, která zahrnuje léky na srdeční, ledvinové, metabolické a respirační nemoci, klesla o 5 % na 11,2 miliardy USD. Výsledky ovlivňuje i postupná ztráta patentové ochrany produktů Forxiga a Brilinta.

Slabým místem zůstává Čína, druhý největší trh společnosti. Čtvrtletní tržby v zemi klesly o 13 % kvůli rostoucí konkurenci generických léků a státním pravidlům, která tlačí ceny dolů. AstraZeneca tam rovněž čelila vyšetřování některých zaměstnanců a partnerů. Čína nabízí prostor k růstu, ale zároveň vyvíjí tlak na ceny, proto firma nemůže počítat s tím, že rozšiřující se skupina pacientů automaticky přinese stejné marže jako v USA.

Management přesto potvrdil výhled na rok 2026. Tržby by při nezměněných měnových kurzech měly růst středním až vyšším jednociferným tempem a upravený zisk na akcii nízkým dvojciferným růstem. Akcie po zveřejnění výsledků posílily o přibližně 1,7 %. Trh ocenil zejména nezměněný výhled, protože po nedávných neúspěšných studiích panovaly obavy z jeho snížení.

Cesta k 80 miliardám vede přes klinické výsledky

AstraZeneca plánuje do roku 2030 zvýšit roční tržby na 80 miliard USD. Analytici JPMorgan považují tento cíl po nejnovějších výsledcích za stále dosažitelný, přičemž společnost bude potřebovat nejen růst současných produktů, ale i několik úspěšných novinek. Během příštích 18 měsíců očekávají výsledky z více než 20 studií třetí fáze, které představují poslední významné testování před žádostí o schválení.

Jedním z největších programů je elecoglipron, tableta ze skupiny GLP-1 určená k léčbě obezity a cukrovky 2. typu. AstraZeneca ve druhém čtvrtletí zahájila šest studií třetí fáze. Firma vstupuje na přeplněný trh, kde mají náskok Eli Lilly a Novo Nordisk. Tableta by však mohla být jednodušší na výrobu, dopravu i použití než injekce, což vytváří prostor pro dalšího významného dodavatele. Více o tabletách na hubnutí najdete v článku níže.

Zájem přitahuje i experimentální lék na respirační onemocnění tozorakimab. Management zvýšil odhad jeho maximálních ročních tržeb z 3 miliard USD na více než 5 miliard USD. Společnost také získala globální práva na lék Zegfrovy proti určitému typu rakoviny plic. Za licenci zaplatí 600 milionů USD předem a dalších až 900 milionů USD na základě dosažených výsledků. AstraZeneca kombinuje vlastní vývoj s akvizicemi, aby snížila závislost na úspěchu jednotlivých interních projektů.

Tato strategie však zvyšuje potřebu kapitálu. V první polovině roku společnost investovala 1,5 miliardy USD do majetku a výrobních kapacit, zatímco platby spojené s licencemi a dalšími obchodními transakcemi dosáhly 3,3 miliardy USD. Čistý dluh se zvýšil zhruba o 3,5 miliardy USD. Náklady na dodávky a distribuci zároveň vzrostly kvůli válečnému konfliktu v Íránu, přestože management nezveřejnil přesný finanční dopad.

Akcie se obchodují přibližně za 15,6násobek očekávaného zisku. To je pod desetiletým průměrem AstraZenecy na úrovni 19násobku a také pod hodnotami konkurentů. Merck dosahuje přibližně 21násobek očekávaných zisků, Roche 17násobek a Novartis 17,3násobek. Nižší ocenění odráží vyšší nejistotu ohledně klinických studií, Číny a nástupců léků, kterým končí patentová ochrana.

Odhad Morningstar na úrovni 212 USD za akcii představuje oproti ceně kolem 170 USD potenciál růstu přibližně 25 %. Cenový cíl však předpokládá, že firma bude nadále zvyšovat zisk a promění dostatečnou část svého vývoje na schválené produkty. Jakékoli selhání významného léku může tento výpočet změnit ještě před tím, než se projeví ve finančních výsledcích.

AstraZeneca dnes není společností závislou na jediném produktu, ale ani defenzivní investicí bez vývojového rizika. Současné onkologické a vzácné léky jí poskytují příjmy na další výzkum, zatímco nižší ocenění nabízí prostor pro růst. Splnění cíle 80 miliard USD bude záviset na tom, kolik z připravovaných léků úspěšně projde klinickými studiemi, získá schválení a prosadí se proti etablované konkurenci.

Další novinky ze světa investování.
Akcie společnosti můžete koupit ZDE.