Propad asijských průmyslových gigantů
Asijské trhy ve čtvrtek kopírovaly negativní trend z Wall Street, přičemž hlavním motorem výprodejů byly rostoucí obavy o bezpečnost dodávek energií. Teheránské útoky na strategické plynové pole Jižní Pars a následné škody v katarském městě Ras Laffan vyvolaly paniku zejména v Japonsku a Jižní Koreji. Tyto země, které jsou třetí a pátou největší ekonomikou Asie, jsou extrémně závislé na dovozu fosilních paliv, jež pokrývají až 90 % jejich energetických potřeb.
Japonský index Nikkei 225 vedl ztráty v regionu, zatímco jihokorejský KOSPI odepsal 2,7 %. Výrazně zasažený byl technologický sektor, kde výrobci čipů Samsung Electronics a SK Hynix ztratili přibližně 4 %. Situaci zhoršuje fakticky uzavřený Hormuzský průliv, kterým protéká klíčové množství zkapalněného zemního plynu (LNG). Jakékoliv další narušení v této oblasti přímo ohrožuje průmyslovou produkci a zvyšuje náklady pro asijské exportéry.
Zdroj: Aljazeera
Australský index S&P/ASX 200 klesl na nejnižší úroveň od listopadu 2025, zatímco v Indii ztratil index Nifty 50 více než 2,4 %. Nepříznivou náladu v Indii umocnil i 5procentní propad banky HDFC po rezignaci jejího předsedy z etických důvodů. Tržní kapitalizace firem v regionu klesla o miliardy USD, protože investoři přehodnocují své pozice v prostředí, kde energie opět diktují tempo a hrozba stagflace se stává reálnou hrozbou pro globální ekonomiku v roce 2026.
Katar, jako třetí největší vývozce LNG na světě, potvrdil rozsáhlé požáry ve svých zařízeních, což vyvolalo ostrou reakci Washingtonu. Donald Trump v příspěvku na Truth Social pohrozil, že v případě dalších útoků na katarskou infrastrukturu Spojené státy „masivně vyhodí do vzduchu“ celé plynové pole Jižní Pars. Tyto geopolitické hrozby zvyšují nejistotu.
Rozhodnutí Bank of Japan a mzdová spirála
V centru pozornosti investorů bylo i zasedání Bank of Japan, která rozhodla ponechat úrokové sazby na úrovni 0,75 %. Osm z devíti členů rady hlasovalo pro současné sazby, přičemž jeden člen navrhoval zvýšení na 1 % kvůli rizikům ze zahraničí. Centrální banka přiznala rostoucí tlak na inflaci, který je poháněn nedávným prudkým růstem cen ropy.
Tokio se momentálně snaží udržet maloobchodní ceny benzínu pod kontrolou na úrovni 170 jenů za litr, což si vyžaduje uvolňování strategických rezerv. Důležitým faktorem pro budoucí nastavení úrokových sazeb budou výsledky jarních mzdových jednání, známých jako „shunto“. Předběžné zprávy naznačují, že mnoho velkých společností akceptovalo požadavky na zvýšení mezd nad 5 %, což by představovalo první takovou sérii růstu od začátku 90. let.
Podle analytiků bude klíčové sledovat, zda k dalšímu zvýšení sazeb dojde už v dubnu nebo až v červnu. Bank of Japan musí balancovat mezi potřebou zkrotit inflaci a snahou nepodkročit křehké oživení reálných mezd, které v lednu vzrostly o 1,4 %. Premiérka Sanae Takaichi vyjádřila neochotu k dalšímu agresivnímu zvyšování nákladů na úvěry.
Propad v Asii byl přímým důsledkem negativního sentimentu ze zámoří, kde FED ponechal sazby nezměněné a vyjádřil zklamání nad vývojem inflace. Americký index cen výrobců v únoru vzrostl o 0,7 %, což výrazně překonalo očekávání a vyvolalo obavy z prolínání inflačních tlaků do celého světa. Asijské trhy tak čelí dvojímu tlaku: vysokým nákladům na energie a nejistotě ohledně budoucích kroků americké centrální banky.
Další novinky ze světa investování
Akcie různých společností můžete koupit ZDE.
