25 Nejvýznamnějších akcií v indexu S&P 500

S&P 500 není jen seznam 500 amerických společností

Když se mluví o vývoji amerických akcií, nejčastěji se sleduje právě S&P 500. Index zahrnuje 500 velkých amerických společností a pokrývá přibližně 80 % dostupné tržní kapitalizace amerického akciového trhu. V praxi tak nabízí pohled na podstatnou část hodnoty společností obchodovaných v USA.

Název může být trochu matoucí. V indexu je sice 500 společností, ale aktuálně obsahuje 503 samostatných akciových pozic. Důvodem jsou firmy s více veřejně obchodovanými třídami akcií. Nejznámějším příkladem je Alphabet (Google), jehož dvě třídy se v indexu počítají samostatně.

Současná podoba S&P 500 vznikla v roce 1957, jeho historie však sahá dál. Předchůdce indexu byl vytvořen přesně před 100 lety, v roce 1926, a v té době sledoval 90 společností. To umožňuje porovnávat vývoj amerického trhu za celé století, i když dnešní složení indexu je od původního přirozeně velmi vzdálené.

Nejdůležitější je vědět, že každá z 500 společností nemá v S&P 500 stejnou váhu. Index je sestaven podle tržní kapitalizace upravené o volně obchodovatelné akcie. Čím větší je firma a čím větší část jejích akcií se skutečně obchoduje na bursě, tím větší vliv má na pohyb indexu.

Tržní kapitalizace ukazuje, jakou hodnotu má firma na burze. Je to počet všech akcií společnosti vynásobený jejich aktuální cenou. Pokud má firma 20 milionů akcií a jedna stojí 100 USD, její tržní hodnota je 2 miliardy USD. Při výpočtu váhy v S&P 500 se však nepočítá automaticky se všemi akciemi firmy, ale pouze s těmi, které jsou volně dostupné investorům k obchodování. Pokud například část akcií dlouhodobě drží zakladatelé, stát nebo jiní velcí vlastníci a na burze se běžně neobchodují, při určování váhy firmy v indexu se tato část nezapočítá.

---

Velká firma automaticky neznamená místo v indexu

S&P 500 zároveň není prostý žebříček 500 největších amerických společností. O složení rozhoduje S&P Dow Jones Indices a kandidát musí splňovat řadu podmínek. Podle aktuální metodiky potřebuje společnost při vstupu tržní kapitalizaci minimálně 22,7 miliardy USD. Tato hranice se pravidelně přehodnocuje podle vývoje amerického trhu.

Firma musí být z pohledu pravidel indexu americkou společností, její akcie musí být dostatečně likvidní a významná část z nich musí být dostupná investorům. Poměr objemu obchodování k volně obchodovatelné tržní kapitalizaci musí při zařazení dosahovat alespoň 0,75. Důležitá je i ziskovost, přičemž firma musí vykázat kladný zisk podle amerických účetních pravidel za poslední kvartál a zároveň musí být kladný součet jejích zisků za předchozí čtyři čtvrtletí.

Index se proto postupně mění spolu s americkou ekonomikou. Firmy, které ztratí význam, mohou časem odejít a jejich místo převezmou nové společnosti. Investor kupující S&P 500 tak nemusí předem vědět, které podniky budou za deset či dvacet let patřit mezi vítěze. Složení indexu se průběžně přizpůsobuje tomu, jak se trh mění.

Dobrým příkladem je SpaceX, která v červnu vstoupila na burzu při ocenění přibližně 1,8 bilionu USD a okamžitě se zařadila mezi největší veřejně obchodované firmy na světě. Ani tak však zatím nemůže být součástí S&P 500. Pravidla totiž vyžadují, aby se nová společnost obchodovala na burze minimálně 12 měsíců a zároveň splňovala podmínku ziskovosti.

Technologie již tvoří více než třetinu S&P 500

Rozložení podle sektorů zároveň ukazuje, že S&P 500 není rovnoměrně rozdělenou sázkou na celou americkou ekonomiku. Podle údajů S&P Dow Jones Indices použitých Investopedií v květnu 2026 tvořily informační technologie 35 % indexu. Finanční společnosti měly podíl 12 %, komunikační služby 11 % a firmy v oblasti spotřebních produktů a služeb 10 %.

Kdyby například energetické společnosti jako skupina rostly, jejich nízká váha by mohla způsobit, že jejich pozitivní vliv na celý index překryje pokles technologických firem. Sektorové rozložení proto ovlivňuje také to, jaké události dokážou S&P 500 nejvíce rozhýbat. Dnes mají větší váhu témata spojená s čipy, cloudem, reklamou či spotřební elektronikou než například vývoj cen realitního trhu. Index sice zahrnuje firmy z celé ekonomiky, ale jeho krátkodobý vývoj může být výrazně ovlivněn několika odvětvími, která v něm mají největší zastoupení.

Jak moc se změnil za posledních 5 let?

Ještě výrazněji je to při pohledu na největší firmy. Prvních deset akciových pozic dnes tvoří přibližně 37,6 % celého S&P 500. Jinými slovy, z každých 100 USD investovaných do indexu připadá téměř 38 USD jen na deset největších pozic. Sama Nvidia má váhu asi 7,7 % a Apple dalších 6,3 %.

Před pěti lety vypadal index podstatně jinak. Tehdy připadalo na první desítku přibližně 27,9 %, takže od té doby se její podíl zvýšil o 9,7 procentního bodu. Největší firmy tak dnes tvoří přibližně o třetinu větší část indexu než v roce 2021. Změnilo se i to, kdo stojí na jeho vrcholu. V roce 2021 byla největší pozicí Apple a Nvidia ještě neměla ani zdaleka dnešní význam. Prudký růst jejích akcií spojený především s rozvojem umělé inteligence ji však postupně dostal až na první místo. Je to dobrá ukázka toho, co jsme zmínili při fungování indexu: když hodnota firmy roste rychleji než zbytek trhu, automaticky se zvětšuje i její váha v S&P 500.

Vyšší koncentrace tedy nevznikla tím, že by někdo největším technologickým firmám přidával větší váhu. Je výsledkem jejich růstu na burze. S&P 500 se tak za posledních pět let neposunul jen výše, ale zároveň se mnohem větší část jeho hodnoty přesunula k několika firmám, které patřily mezi největší vítěze tohoto období.

Prvních 25 pozic představuje více než polovinu S&P 500

Rozdíl mezi největšími firmami a zbytkem trhu je ještě výraznější při pohledu na širší špičku indexu. Prvních 25 akciových pozic dnes představuje více než polovinu hodnoty S&P 500. Jinými slovy, jen malá část indexu má větší váhu než všech zbývajících téměř 480 pozic dohromady.

Do tohoto čísla se navíc Alphabet počítá dvakrát, protože má v indexu dvě třídy akcií. Pokud je spojíme do jedné společnosti a přidáme další firmu v pořadí, dostaneme 25 samostatných společností, které společně tvoří přibližně 52,4 % celého S&P 500.

To mění i pohled na diverzifikaci. Investor sice jedním ETF koupí podíl ve stovkách společností, ale více než polovina jeho peněz dnes připadá na 25 největších firem a samotný sektor informačních technologií tvoří asi 35 % indexu. S&P 500 však nebyl vždy takto koncentrovaný. Ještě před pár lety měla první desítka výrazně menší váhu a technologie nezabíraly tak velkou část indexu jako dnes. I proto si mnoho investorů pamatuje tento index jako rovnoměrněji rozloženou investici napříč americkou ekonomikou. Stále nabízí široké zastoupení stovek společností a různých odvětví, peníze jsou však dnes mnohem více soustředěné v největších firmách a technologickém sektoru než dříve.

Sto let růstu, ale vítězové se stále mění

Popularita S&P 500 stojí především na tom, co dokázal během dlouhého období. Od roku 1926 do konce roku 2025 přinesl americký trh kladný celkový výnos v 74 % kalendářních roků a jeho průměrný roční výnos včetně dividend dosáhl přibližně 10,3 %. Poklesy přitom nebyly ničím výjimečným, ale jen v šesti letech ztráta za období od ledna do prosince přesáhla 20 %.

Dobre to ukazují i poslední roky. S&P 500 v roce 2022 ztratil 18,1 %, ale už následující rok získal 26,3 %, v roce 2024 dalších 25 % a v roce 2025 vzrostl o 17,9 %. Od začátku roku 2026 do 13. srpna přidal dalších přibližně 14,7 %. Historie samozřejmě nezaručuje podobné výnosy do budoucna, ale ukazuje, proč se index stal jedním ze základů dlouhodobého investování.

Za růstem indexu pak v jednotlivých obdobích stojí úplně odlišné firmy. Za pět let do listopadu 2024 byla nejúspěšnější Nvidia s celkovým výnosem 2 462 %, zatímco celý S&P 500 získal 87 %. Při desetiletém pohledu Nvidia vzrostla dokonce o 27 360 %, zatímco index o 194 %. Právě takové firmy se během růstu postupně dostávají mezi jeho největší pozice a začínají mít na další vývoj S&P 500 větší vliv.

To ale neznamená, že dnešní giganti budou automaticky nejlepší i za několik let. Rok 2026 zatím vedou firmy, které se na úplném vrcholu indexu nenacházejí. Sandisk od začátku roku vzrostl přibližně o 570 %, Dell o 296 % a Seagate o 240 %. Mezi velkými společnostmi se výrazně daří také Micronu a Intelu. Investor proto nemusí předem uhádnout, která konkrétní firma bude další Nvidií. Pokud se z ní stane jedna z největších společností amerického trhu, její růst se postupně promítne i do stále větší části samotného S&P 500.

Jak koupit S&P 500?

Samotný index je pouze výpočtová hodnota, takže investor si nemůže koupit jednu „akcii S&P 500“. Nejjednodušší cestou jsou burzovně obchodované fondy, které se snaží jeho složení kopírovat. Pro evropského investora patří mezi dostupné možnosti například fondy splňující pravidla UCITS. iShares Core S&P 500 UCITS ETF fyzicky kopíruje index, sídlí v Irsku, dividendy reinvestuje a jeho roční poplatek činí 0,07 %. V USA patří mezi nejznámější alternativy Vanguard S&P 500 ETF, který rovněž sleduje výkon S&P 500. Pro slovenského retailového investora jsou však při běžném evropském brokerském účtu praktičtější především evropské verze.

S&P 500 zůstává jedním z nejjednodušších způsobů, jak jednou investicí získat podíl na velké části amerického akciového trhu. Za známým názvem se ale neskrývá neměnný koš rovnoměrně rozdělený mezi 500 firem. Index se spolu s trhem neustále mění a dnes je podstatně více soustředěný do několika největších společností a technologického sektoru než v minulosti. To znamená i větší citlivost na problémy právě v té části trhu, která má momentálně největší váhu. Více o této tématice se dozvíte v článku níže:

Čo je index S&P 500 a ako do neho investovať?

Riziko přitom k S&P 500 patřilo během celé jeho historie. Americký trh prošel Velkou hospodářskou krizí, ropnými šoky, technologickou bublinou, finanční krizí i pandemií. Nejhlubší propad v historické sérii přišel mezi lety 1929 a 1932, kdy trh ztratil od vrcholu ke dnu přibližně 86 %. V říjnu 1987 zase ukázal, jak rychle dokáže panika zasáhnout trh, když se během jediného dne propadl o 20,5 %. Přes jednotlivé krize se však americké akcie v minulosti vždy dokázaly vrátit nad předchozí maxima a pokračovat výše. Některé návraty trvaly jen několik měsíců, při jiných však museli investoři čekat celé roky. Nejdelší to bylo po krachu z roku 1929, kdy americkému trhu trvalo přibližně 25 let, než se cenově vrátil na předchozí maximum.

Investor tak nespoléhá na to, že dnešních několik největších firem bude dominovat navždy, ale na schopnost amerického trhu postupně nahrazovat slábnoucí společnosti novými vítězi. Krátkodobé propady jsou přirozenou součástí investování do akcií a čím déle investor zůstává na trhu, tím menší význam má jeden slabý rok nebo krátkodobý pokles.

Další novinky ze světa investování.
Akcie společnosti můžete koupit ZDE.